S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Írán se na období odporu dlouhodobě připravoval, přičemž bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí dokonce nařídil stanovit čtyři úrovně nástupnictví pro případ úmrtí klíčových představitelů. Dosavadní dvoutýdenní bombardování ze strany USA se sice soustředilo na íránské námořnictvo a raketová stanoviště, ale asymetrickou hrozbu pro nechráněná plavidla se odstranit nepodařilo. Podle odborného žurnálu Lloyd’s List bylo napadeno již šestnáct lodí a přepravci se nyní obávají riskantní cestu průlivem podstupovat.

Americký ministr energetiky Chris Wright naznačil, že po dalších náletech by americké námořnictvo mohlo být schopno doprovázet tankery do konce měsíce. Írán má k dispozici širokou škálu útočných prostředků, od rychlých člunů až po tisíce námořních min. Podobně jako ve válce na Ukrajině se však ukazuje, že největší úspěchy slaví s bezpilotními hladinovými drony, které pravděpodobně zasáhly i thajské plavidlo Mayuree Naree.

Donald Trump, který se silně orientuje na vojenskou sílu, nejevil dříve snahu spolupracovat s jinými zeměmi kromě Izraele. Kvůli tomu je námořní připravenost spojenců v podstatě nulová a žádná z oslovených mocností neměla své válečné lodě připravené k okamžitému nasazení do konvojů. K zajištění efektivní ochrany by přitom bylo zapotřebí osm až deset torpédoborců, což by i tak stačilo k ochraně pouze zlomku původního objemu dopravy.

Reakce na Trumpovu výzvu k pomoci zůstává zatím velmi vlažná a zdrženlivá. Japonsko uvedlo, že dosud neobdrželo formální žádost, a Čína na apel nereagovala vůbec, což může vést k odložení plánované cesty amerického prezidenta do Pekingu. Francie sice vyslala lodě do Středozemního moře, ale do Hormuzského průlivu se nechystá dříve, než skončí nejintenzivnější fáze bojů.

Prezident USA v rozhovoru pro Financial Times pohrozil spojencům z NATO „velmi špatnou budoucností“, pokud se do operace nezapojí. Tato rétorika je v rozporu s dlouhodobým tlakem Washingtonu, aby se Evropa soustředila primárně na obranu vlastního kontinentu. Britské námořnictvo se například muselo narychlo snažit zprovoznit torpédoborec HMS Dragon, protože své kapacity dosud směřovalo k ochraně Arktidy, což byl úkol, který po něm dříve vyžadoval právě Trump.