Benešova vila je nově v rukou Husitského muzea. Naplnila se závěť jeho manželky

Vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha společně s ministrem kultury Otou Klempířem ve čtvrtek  při příležitosti Zahradní slavnosti symbolicky předali vilu Hany a Edvarda Benešových do správy Husitského muzea v Táboře. Slavnostní akt navázal na administrativní převod objektu, který byl dokončen počátkem letošního roku.

Předání vily je dalším krokem ve spolupráci mezi Úřadem vlády ČR a Husitským muzeem v Táboře při správě, ochraně a zpřístupňování tohoto významného historického místa veřejnosti.

"Poté, co jsem znovu převzala vedení Úřadu vlády, přišla jsem za panem ministrem Klempířem, že mám takový nápad a prosbu, zda by Benešovu vilu nepřijal pod Ministerstvo kultury, kam z mnoha důvodů má patřit. Aby vila přešla pod správu Husitského muzea. Úřad vlády nemá provozovat muzejní činnost, to nám nenáleží. Chtěli jsme tu správu optimalizovat, aby byla efektivnější a smysluplnější. Navíc, jak jsme se později dozvěděli, bylo to i přání manželky prezidenta Beneše. Takže jsme tím naplnili i její závěť. Pan ministr Klempíř na mou nabídku řekl ‚fajn, pojďme to udělat‘. Díky tomu jsme spustili tento projekt, do kterého se mimo Úřadu vlády zapojilo Ministerstvo kultury, ÚZSVM a Husitské muzeum, a v rekordním čase, od 15. prosince 2025 do 1. března 2026, se nám podařilo jej dotáhnout. Díky všem, kteří se na něm podíleli, podařila se dobrá věc. Vila Benešových bude sloužit veřejnosti, bude vyprávět příběhy z historie novým generacím, aby lépe chápaly, v jakém světě, v jakém kontextu žijeme," uvedla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha. Podle jejích slov je správné, že vila Hany a Edvarda Benešových přechází do rukou instituce, která má odborné zkušenosti s péčí o kulturní dědictví a zároveň dokáže tento jedinečný prostor citlivě otevírat lidem.

Hana Benešová ve své závěti z roku 1973 odkázala vilu tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, avšak v rámci následného dědického řízení přešel objekt do vlastnictví státu a jeho správa byla vykonávána státními institucemi.

Ministr kultury Oto Klempíř zdůraznil význam uchování paměti spojené s osobností druhého československého prezidenta Edvarda Beneše i důležitost dalšího rozvoje kulturních a vzdělávacích aktivit v areálu vily.

"My jsme to rádi přijali, protože bereme Benešovu vilu jako takový malý démant. Jsem hrdý na to, že ji teď máme v portfoliu. Převzali jsme ji rádi a budeme se o ni opravdu pečlivě starat, abychom udržovali nejen odkaz prezidenta Beneše a jeho ženy Hany, ale celé té éry naší republiky," doplnil ministr kultury Klempíř.

Vila Hany a Edvarda Benešových je významnou součástí moderních českých dějin. Husitské muzeum v Táboře se bude podílet na její další správě, odborné péči i zpřístupňování návštěvníkům.

Vila Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 za přímé účasti manželů podle projektu architekta Petra Kropáčka. V roce 1937 byla rozšířena a dostavěna podle projektu Otokara Fierlingera. Pro Hanu a Edvarda Benešovy představovala vila skutečný domov a místo setkávání s významnými osobnostmi československého veřejného a kulturního života. Mezi návštěvníky patřili například Karel Čapek, Olga Scheinpflugová nebo Jan Masaryk.

Postupně vznikl areál s parkem nad soutokem Lužnice a Kozského potoka, jehož součástí je Památník Edvarda Beneše a hrobka manželů Benešových. Lokalita je podle tradice spojována s působením mistra Jana Husa. Objekt byl po rekonstrukci v roce 2009 znovu zpřístupněn veřejnosti.

Současným převodem do správy Husitského muzea v Táboře se po více než padesáti letech naplňuje poslední vůle Hany Benešové vyjádřená v její závěti z roku 1973.

Související

Edvard Beneš

Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety

Před padesáti lety, druhého prosincového dne roku 1974, zemřela druhá první dáma Československa, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Hana Benešová se stala skutečnou první dámou, jakýmsi jejím vzorem: podporující manželky a výborné asistentky hlavy státu, vzdělané i elegantní ženy. Ačkoliv se zrovna nepodobala tehdejším manekýnkám, platila i za módní vzor.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Edvard Beneš Vláda ČR Oto Klempíř

Aktuálně se děje

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 10 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy