Vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha společně s ministrem kultury Otou Klempířem ve čtvrtek při příležitosti Zahradní slavnosti symbolicky předali vilu Hany a Edvarda Benešových do správy Husitského muzea v Táboře. Slavnostní akt navázal na administrativní převod objektu, který byl dokončen počátkem letošního roku.
Předání vily je dalším krokem ve spolupráci mezi Úřadem vlády ČR a Husitským muzeem v Táboře při správě, ochraně a zpřístupňování tohoto významného historického místa veřejnosti.
"Poté, co jsem znovu převzala vedení Úřadu vlády, přišla jsem za panem ministrem Klempířem, že mám takový nápad a prosbu, zda by Benešovu vilu nepřijal pod Ministerstvo kultury, kam z mnoha důvodů má patřit. Aby vila přešla pod správu Husitského muzea. Úřad vlády nemá provozovat muzejní činnost, to nám nenáleží. Chtěli jsme tu správu optimalizovat, aby byla efektivnější a smysluplnější. Navíc, jak jsme se později dozvěděli, bylo to i přání manželky prezidenta Beneše. Takže jsme tím naplnili i její závěť. Pan ministr Klempíř na mou nabídku řekl ‚fajn, pojďme to udělat‘. Díky tomu jsme spustili tento projekt, do kterého se mimo Úřadu vlády zapojilo Ministerstvo kultury, ÚZSVM a Husitské muzeum, a v rekordním čase, od 15. prosince 2025 do 1. března 2026, se nám podařilo jej dotáhnout. Díky všem, kteří se na něm podíleli, podařila se dobrá věc. Vila Benešových bude sloužit veřejnosti, bude vyprávět příběhy z historie novým generacím, aby lépe chápaly, v jakém světě, v jakém kontextu žijeme," uvedla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha. Podle jejích slov je správné, že vila Hany a Edvarda Benešových přechází do rukou instituce, která má odborné zkušenosti s péčí o kulturní dědictví a zároveň dokáže tento jedinečný prostor citlivě otevírat lidem.
Hana Benešová ve své závěti z roku 1973 odkázala vilu tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, avšak v rámci následného dědického řízení přešel objekt do vlastnictví státu a jeho správa byla vykonávána státními institucemi.
Ministr kultury Oto Klempíř zdůraznil význam uchování paměti spojené s osobností druhého československého prezidenta Edvarda Beneše i důležitost dalšího rozvoje kulturních a vzdělávacích aktivit v areálu vily.
"My jsme to rádi přijali, protože bereme Benešovu vilu jako takový malý démant. Jsem hrdý na to, že ji teď máme v portfoliu. Převzali jsme ji rádi a budeme se o ni opravdu pečlivě starat, abychom udržovali nejen odkaz prezidenta Beneše a jeho ženy Hany, ale celé té éry naší republiky," doplnil ministr kultury Klempíř.
Vila Hany a Edvarda Benešových je významnou součástí moderních českých dějin. Husitské muzeum v Táboře se bude podílet na její další správě, odborné péči i zpřístupňování návštěvníkům.
Vila Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 za přímé účasti manželů podle projektu architekta Petra Kropáčka. V roce 1937 byla rozšířena a dostavěna podle projektu Otokara Fierlingera. Pro Hanu a Edvarda Benešovy představovala vila skutečný domov a místo setkávání s významnými osobnostmi československého veřejného a kulturního života. Mezi návštěvníky patřili například Karel Čapek, Olga Scheinpflugová nebo Jan Masaryk.
Postupně vznikl areál s parkem nad soutokem Lužnice a Kozského potoka, jehož součástí je Památník Edvarda Beneše a hrobka manželů Benešových. Lokalita je podle tradice spojována s působením mistra Jana Husa. Objekt byl po rekonstrukci v roce 2009 znovu zpřístupněn veřejnosti.
Současným převodem do správy Husitského muzea v Táboře se po více než padesáti letech naplňuje poslední vůle Hany Benešové vyjádřená v její závěti z roku 1973.
Související
Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Aktuálně se děje
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
27. srpna 2026 17:20
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
27. srpna 2026 15:59
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
27. srpna 2026 15:13
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Zdroj: Libor Novák