Vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha společně s ministrem kultury Otou Klempířem ve čtvrtek při příležitosti Zahradní slavnosti symbolicky předali vilu Hany a Edvarda Benešových do správy Husitského muzea v Táboře. Slavnostní akt navázal na administrativní převod objektu, který byl dokončen počátkem letošního roku.
Předání vily je dalším krokem ve spolupráci mezi Úřadem vlády ČR a Husitským muzeem v Táboře při správě, ochraně a zpřístupňování tohoto významného historického místa veřejnosti.
"Poté, co jsem znovu převzala vedení Úřadu vlády, přišla jsem za panem ministrem Klempířem, že mám takový nápad a prosbu, zda by Benešovu vilu nepřijal pod Ministerstvo kultury, kam z mnoha důvodů má patřit. Aby vila přešla pod správu Husitského muzea. Úřad vlády nemá provozovat muzejní činnost, to nám nenáleží. Chtěli jsme tu správu optimalizovat, aby byla efektivnější a smysluplnější. Navíc, jak jsme se později dozvěděli, bylo to i přání manželky prezidenta Beneše. Takže jsme tím naplnili i její závěť. Pan ministr Klempíř na mou nabídku řekl ‚fajn, pojďme to udělat‘. Díky tomu jsme spustili tento projekt, do kterého se mimo Úřadu vlády zapojilo Ministerstvo kultury, ÚZSVM a Husitské muzeum, a v rekordním čase, od 15. prosince 2025 do 1. března 2026, se nám podařilo jej dotáhnout. Díky všem, kteří se na něm podíleli, podařila se dobrá věc. Vila Benešových bude sloužit veřejnosti, bude vyprávět příběhy z historie novým generacím, aby lépe chápaly, v jakém světě, v jakém kontextu žijeme," uvedla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha. Podle jejích slov je správné, že vila Hany a Edvarda Benešových přechází do rukou instituce, která má odborné zkušenosti s péčí o kulturní dědictví a zároveň dokáže tento jedinečný prostor citlivě otevírat lidem.
Hana Benešová ve své závěti z roku 1973 odkázala vilu tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, avšak v rámci následného dědického řízení přešel objekt do vlastnictví státu a jeho správa byla vykonávána státními institucemi.
Ministr kultury Oto Klempíř zdůraznil význam uchování paměti spojené s osobností druhého československého prezidenta Edvarda Beneše i důležitost dalšího rozvoje kulturních a vzdělávacích aktivit v areálu vily.
"My jsme to rádi přijali, protože bereme Benešovu vilu jako takový malý démant. Jsem hrdý na to, že ji teď máme v portfoliu. Převzali jsme ji rádi a budeme se o ni opravdu pečlivě starat, abychom udržovali nejen odkaz prezidenta Beneše a jeho ženy Hany, ale celé té éry naší republiky," doplnil ministr kultury Klempíř.
Vila Hany a Edvarda Benešových je významnou součástí moderních českých dějin. Husitské muzeum v Táboře se bude podílet na její další správě, odborné péči i zpřístupňování návštěvníkům.
Vila Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 za přímé účasti manželů podle projektu architekta Petra Kropáčka. V roce 1937 byla rozšířena a dostavěna podle projektu Otokara Fierlingera. Pro Hanu a Edvarda Benešovy představovala vila skutečný domov a místo setkávání s významnými osobnostmi československého veřejného a kulturního života. Mezi návštěvníky patřili například Karel Čapek, Olga Scheinpflugová nebo Jan Masaryk.
Postupně vznikl areál s parkem nad soutokem Lužnice a Kozského potoka, jehož součástí je Památník Edvarda Beneše a hrobka manželů Benešových. Lokalita je podle tradice spojována s působením mistra Jana Husa. Objekt byl po rekonstrukci v roce 2009 znovu zpřístupněn veřejnosti.
Současným převodem do správy Husitského muzea v Táboře se po více než padesáti letech naplňuje poslední vůle Hany Benešové vyjádřená v její závěti z roku 1973.
Související
Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
před 1 hodinou
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
před 2 hodinami
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
před 2 hodinami
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
před 2 hodinami
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
před 3 hodinami
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
před 4 hodinami
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
před 4 hodinami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 5 hodinami
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
Americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň 3,75 až 4 procenta. K tomuto kroku přistoupila poprvé po více než třech letech ve snaze zpomalit rostoucí ceny v ekonomice.
Zdroj: Libor Novák