Edvard Beneš

Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

"Rasista a masový vrah." Sochu Edvarda Beneše někdo posprejoval, Petříček čin odsoudil

Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom dnes informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil.

Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".

Zámek Náměšť nad Oslavou – pozapomenuté letní sídlo prezidenta republiky

Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.

Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.

Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.

Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.

Ovládali svobodní zednáři 1. republiku? Měl k nim blízko i Edvard Beneš

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se o reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.

Češi? Nejinteligentnější národ východu Evropy, psal dnes pozapomenutý bohemista

O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.

Vyhrocený týden před Mnichovem 1938: Češi se nechtěli vzdát, dav pronikl na Hrad

Praha - Týden před podpisem dohody "o nás bez nás" 29. září v Mnichově o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu se konala 22. září 1938 generální stávka, kterou vyvrcholilo hnutí na obranu republiky. Ve stejný den odstoupila vlády Milana Hodži a byla jmenována úřednická vláda generála Jana Syrového.

Pomohl Beneš komunistům k moci? Jeho abdikace dodnes vyvolává kontroverze

Praha - Abdikace prezidenta Edvarda Beneše, kterou podepsal 2. června 1948 (oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno 7. června), je dodnes vnímána rozporuplně. Především proto, že s ní dlouho váhal. Demokratický prezident Beneš totiž byl nucen stvrdit převzetí moci komunistickou stranou v čele s Klementem Gottwaldem a svým setrváním ve funkci dodával komunistickému puči zdání legitimity.

Rozhovor

Komunismus v Česku? Okolnosti Vítězného února a předání moci totalitní KSČ

Rozhovor - Historik Jakub Šlouf z Ústavu pro studium totalitních režimů objasňuje okolnosti cesty komunistů k moci v rozhovoru k 70. letům od tzv. „Vítězného února.“ Jako klíčovou považuje komunistickou manipulaci s davy a neschopnost tehdejších demokratických sil účinně odpovědět.

Před 70 lety se Československo stalo totalitním státem s vládou jedné strany

Praha - Česko si připomíná 70. výročí komunistického převratu, po němž se země na více než 40 let stala totalitním režimem s vládou jedné strany.

Rozhovor

Za komunismu to měli Češi těžší než za fašismu. Háchy a Berana si vážím, říká pro EZ emeritní profesor Feierabend

ROZHOVOR – Takzvaná druhá republika je i po několika desetiletích zapsána do povědomí Čechů jako jedna z nejsmutnějších dob našich dějin. Při jejím hodnocení se můžeme setkat dokonce s označením „nejtrapnější“. Opravdu tomu tak bylo? „Komunisté rádi napadali Háchu i druhou republiku, aby se mohli pořádně zmocnit vlády za třetí republiky,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz emeritní profesor Ivo K. Feierabend.

Ovčáček si uklízel v kanceláři. Neuvěříte, jaké fotky si vystavil na poličku

Praha – Prezident Miloš Zeman zůstává na Pražském hradě na příštích pět let. Spolu s ním tam zůstává i jeho tým – včetně mluvčího prezidenta republiky a řediteel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Právě on se proto rozhodl změnil výzdobu v kanceláři.