Edvard Beneš

Edvard Beneš

Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety

Před padesáti lety, druhého prosincového dne roku 1974, zemřela druhá první dáma Československa, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Hana Benešová se stala skutečnou první dámou, jakýmsi jejím vzorem: podporující manželky a výborné asistentky hlavy státu, vzdělané i elegantní ženy. Ačkoliv se zrovna nepodobala tehdejším manekýnkám, platila i za módní vzor.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Beneš, Edvard

"Rasista a masový vrah." Sochu Edvarda Beneše někdo posprejoval, Petříček čin odsoudil

Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom dnes informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil.
Edvard Beneš podepsal dekret, který připravil Němce o občanství.

Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.
Československo

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".
Státní zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek Náměšť nad Oslavou – pozapomenuté letní sídlo prezidenta republiky

Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.
Beneš, Edvard

Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.
Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Beneš, Edvard

Ovládali svobodní zednáři 1. republiku? Měl k nim blízko i Edvard Beneš

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se o reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.
Czechia, zaregistrovaný název u OSN

Češi? Nejinteligentnější národ východu Evropy, psal dnes pozapomenutý bohemista

O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.
Beneš, Edvard

Pomohl Beneš komunistům k moci? Jeho abdikace dodnes vyvolává kontroverze

Praha - Abdikace prezidenta Edvarda Beneše, kterou podepsal 2. června 1948 (oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno 7. června), je dodnes vnímána rozporuplně. Především proto, že s ní dlouho váhal. Demokratický prezident Beneš totiž byl nucen stvrdit převzetí moci komunistickou stranou v čele s Klementem Gottwaldem a svým setrváním ve funkci dodával komunistickému puči zdání legitimity.
prof. Ivo K. Feierabend Rozhovor

Za komunismu to měli Češi těžší než za fašismu. Háchy a Berana si vážím, říká pro EZ emeritní profesor Feierabend

ROZHOVOR – Takzvaná druhá republika je i po několika desetiletích zapsána do povědomí Čechů jako jedna z nejsmutnějších dob našich dějin. Při jejím hodnocení se můžeme setkat dokonce s označením „nejtrapnější“. Opravdu tomu tak bylo? „Komunisté rádi napadali Háchu i druhou republiku, aby se mohli pořádně zmocnit vlády za třetí republiky,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz emeritní profesor Ivo K. Feierabend.

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

před 5 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 7 hodinami

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 8 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 10 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy