Edvard Beneš

Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Beneš, Edvard

"Rasista a masový vrah." Sochu Edvarda Beneše někdo posprejoval, Petříček čin odsoudil

Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom dnes informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil.
Edvard Beneš podepsal dekret, který připravil Němce o občanství.

Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.
Československo

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".
Státní zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek Náměšť nad Oslavou – pozapomenuté letní sídlo prezidenta republiky

Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.
Beneš, Edvard

Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.
Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Beneš, Edvard

Ovládali svobodní zednáři 1. republiku? Měl k nim blízko i Edvard Beneš

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se o reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.
Czechia, zaregistrovaný název u OSN

Češi? Nejinteligentnější národ východu Evropy, psal dnes pozapomenutý bohemista

O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.
Beneš, Edvard

Pomohl Beneš komunistům k moci? Jeho abdikace dodnes vyvolává kontroverze

Praha - Abdikace prezidenta Edvarda Beneše, kterou podepsal 2. června 1948 (oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno 7. června), je dodnes vnímána rozporuplně. Především proto, že s ní dlouho váhal. Demokratický prezident Beneš totiž byl nucen stvrdit převzetí moci komunistickou stranou v čele s Klementem Gottwaldem a svým setrváním ve funkci dodával komunistickému puči zdání legitimity.
prof. Ivo K. Feierabend Rozhovor

Za komunismu to měli Češi těžší než za fašismu. Háchy a Berana si vážím, říká pro EZ emeritní profesor Feierabend

ROZHOVOR – Takzvaná druhá republika je i po několika desetiletích zapsána do povědomí Čechů jako jedna z nejsmutnějších dob našich dějin. Při jejím hodnocení se můžeme setkat dokonce s označením „nejtrapnější“. Opravdu tomu tak bylo? „Komunisté rádi napadali Háchu i druhou republiku, aby se mohli pořádně zmocnit vlády za třetí republiky,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz emeritní profesor Ivo K. Feierabend.

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

sport

EURO 2024: Modričovo odčinění neproměněné penalty přišlo vniveč, Španělé s přehledem postoupili

Chorvatský veterán Luka Modrič nechtěl, aby duel s Itálií byl jeho dost zřejmě posledním reprezentačním zápasem v kariéře. A dělal to pro to maximum. V zápase téměř o všechno pro Chorvatsko mohl skórovat ve druhé půli už z penalty, ale další pokutový kop na tomto Euru Chorvaté neproměnili. Nakonec to nevadilo, jelikož za necelou minutu se míč dostal před italskou branku znovu, tam si ho našel právě Modrič a nekompromisně zavěsil. Zbytek zápasu strávil už na lavičce a samou nervozitou tlačil časomíru ke konci duelu. Jenže v poslední osmé minutě nastavení se přeci jen Italům vyrovnat zásluhou Zaccagniho střely a výrazně tak zkomplikoval Chorvatů naděje na postup do osmifinále. To Španělé potvrdili, že hrají na Euru zatím nejlepší fotbal a po výhře 1:0 nad Albánií se můžou těšit z postupu z prvního místa skupiny B s devíti body na kontě. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Energetika

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

včera

včera

včera

Bolton, John

Jak zajistit mír v Asii? Vyzbrojte Jižní Koreu jadernými zbraněmi, navrhuje Bolton

Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap. 

včera

Metro C nepojede v úvodu prázdnin v celé délce trasy. Bude výluka

Pražskou hromadnou dopravu čeká na úvod letních prázdnin v jedné oblasti zatěžkávací zkouška. Na jednom z úseků linky metra C bude totiž po dobu pěti dní přerušen provoz. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy