Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.

"Beneš byl moc příjemný a milý. Na zahradě u jeho vily jsme několikrát byli a povídal si s námi. Choval se k nám úplně přirozeně," řekla ČTK Buriánková.

Dodnes bydlí v bytě v Sezimově Ústí. Od Benešovy vily je vzdálena jen několik stovek metrů. Přestože v březnu oslaví 102. narozeniny, je prakticky soběstačná. "Samozřejmě jí musíme s některými věcmi pomoci. Ale jinak babička bydlí sama," uvedla její snacha Irena Buriánková.

Edvard Beneš měl k Sezimově Ústí blízký vztah. Jezdíval tam už před první světovou válkou, kdy jeho bratr vlastnil mlýn v části Soukeník. Později si Beneš poblíž toho místa nechal se svou ženou Hanou postavit vilu.

"Beneš byl sokol stejně jako my. U jeho rakve jsme proto stáli v sokolském kroji. Pamatuji si, že chvíli tam s námi byla jeho manželka Hana," uvedla Buriánková, která pochází z Přerova. Do Sezimova Ústí se přestěhovala ve svých jedenadvaceti letech, když její muž nastoupil do místních Baťových závodů. "Předtím dělal u Bati ve Zlíně a pak dostal místo v Sezimově Ústí, tak jsme se sem přestěhovali," řekla.

Krátce poté, co se s manželem přesunuli na jih Čech, začala potkávat Beneše. "Zahrada jeho vily bývala otevřená, normálně jsme tam mohli chodit. Ráda na to vzpomínám," uvedla.

Narodila se v době Rakouska- Uherska. Zažila první republiku, protektorát i komunistický režim. Pokud by všechny éry včetně nynější srovnala, nenajde jedinou, kterou by vyzvedla nad ty ostatní. "Já jsem vlastně byla šťastná a spokojená v každé době," řekla Buriánková.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš historie Československo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy