Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.

"Beneš byl moc příjemný a milý. Na zahradě u jeho vily jsme několikrát byli a povídal si s námi. Choval se k nám úplně přirozeně," řekla ČTK Buriánková.

Dodnes bydlí v bytě v Sezimově Ústí. Od Benešovy vily je vzdálena jen několik stovek metrů. Přestože v březnu oslaví 102. narozeniny, je prakticky soběstačná. "Samozřejmě jí musíme s některými věcmi pomoci. Ale jinak babička bydlí sama," uvedla její snacha Irena Buriánková.

Edvard Beneš měl k Sezimově Ústí blízký vztah. Jezdíval tam už před první světovou válkou, kdy jeho bratr vlastnil mlýn v části Soukeník. Později si Beneš poblíž toho místa nechal se svou ženou Hanou postavit vilu.

"Beneš byl sokol stejně jako my. U jeho rakve jsme proto stáli v sokolském kroji. Pamatuji si, že chvíli tam s námi byla jeho manželka Hana," uvedla Buriánková, která pochází z Přerova. Do Sezimova Ústí se přestěhovala ve svých jedenadvaceti letech, když její muž nastoupil do místních Baťových závodů. "Předtím dělal u Bati ve Zlíně a pak dostal místo v Sezimově Ústí, tak jsme se sem přestěhovali," řekla.

Krátce poté, co se s manželem přesunuli na jih Čech, začala potkávat Beneše. "Zahrada jeho vily bývala otevřená, normálně jsme tam mohli chodit. Ráda na to vzpomínám," uvedla.

Narodila se v době Rakouska- Uherska. Zažila první republiku, protektorát i komunistický režim. Pokud by všechny éry včetně nynější srovnala, nenajde jedinou, kterou by vyzvedla nad ty ostatní. "Já jsem vlastně byla šťastná a spokojená v každé době," řekla Buriánková.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš historie Československo

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 42 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy