105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.
RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné
Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
90 let od smrti Antonína Švehly. Zůstal zapomenutým budovatelem československé demokracie, říká Anev
Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev. Historik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil nejen působení Švehly v čele vlády, ale také veřejnosti poměrně neznámou Švehlovu zákulisní aktivitu v roce 1933, kdy se snažil vytlačit z politiky budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který podle jeho názoru nenabízel dostatečnou ochranu Československa proti nastupujícímu nacismu. Anev se zamyslel i nad otázkou, jaká byla šance Švehly stát se Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadu.
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.
Před 105 lety vzniklo Československo. Už 16. října 1918 bylo na záchranu habsburského mocnářství pozdě
Když císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest pro federalizaci rakousko-uherské monarchie, bylo již pozdě na záchranu Habsburské říše. O necelé dva týdny později, 28. října 1918, byl vyhlášen samostatný Československý stát, který, s krátkou přestávkou v důsledku druhé světové války, trval až do roku 1992. Tehdy došlo k rozpadu na Českou a Slovenskou republiku.
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Nová ruská učebnice glorifikuje SSSR. Obhajuje krvavý zásah v Maďarsku, Čechoslováci prý byli „neposlušní“
Maďarský server g7.hu získal od ruského nezávislého serveru Meduza novou ruskou učebnici dějepisu pro sedmnáctileté studenty. Vysledoval, co vše se v ní píše o Maďarsku. Citoval i text zmiňující invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování
Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
FBI prověřovala Trumpovou a její vazby na Československo
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prováděl začátkem 90. let kontrarozvědné vyšetřování Ivany Trumpové. Prověřoval informace o možných vazbách první manželky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím rodném Československu. Informovala o tom agentura Bloomberg, která získala výňatek vyšetřovacího spisu.
ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany.
Fiala i Heger ocenili poklidné rozdělení země před 30 lety i dobré vztahy
Český premiér Petr Fiala a jeho slovenský kolega Eduard Heger v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ocenili poklidné rozdělení Československa před 30 lety i nynější úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem. Podle Fialy pro Českou republiku nyní není tématem zavedení jednotné evropské měny, kterou Slovensko přijalo na začátku roku 2009.
Rozdělení Československa vnímá polovina veřejnosti jako správný krok
Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.
Československo rozdělily nacionální vášně, Slováci si neváží státnosti, píše slovenský tisk
Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.
Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou
O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.
S rozdělením Československa souhlasí i po třiceti letech jen polovina Čechů
Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.
Rozdělení Československa dodnes tříští Slováky. Téměř polovina lidí ho nepovažuje za přínos
Rozdělení Československa považuje za přínos 45,8 procenta Slováků, vyplývá podle agentury TASR z nového průzkumu. Podobný podíl lidí na Slovensku - 44,6 procenta - ho naopak za přínos nepovažuje.
KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině
Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček
Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi.
před 2 hodinami
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
Červencové svátky sice nepatří k těm, které mají vliv například na provoz obchodů, ale ovlivní něco jiného. Některým seniorům přijde červencový důchod o malinko později. Jde o poslední změnu výplatního termínu v letošním roce.
před 3 hodinami
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.
před 4 hodinami
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
Tragickou nehodou dvou nákladních vozidel na Havlíčkobrodsku se od čtvrtečního dopoledne zabývá policie. Oba řidiči nepřežili čelní střet, po kterém došlo k uzavření důležité silnice. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
před 4 hodinami
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Severočeští policisté se zabývají případem primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
před 5 hodinami
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
Poprvé od května se v Česku řeší, jak budou otevřené obchody. Na dveře totiž klepou dva červencové svátky na přelomu tohoto a příštího týdne. Tradičně tak panuje nejistota ohledně otevírací doby prodejen.
před 6 hodinami
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.
před 7 hodinami
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
Hlava státu neodvolá svou plánovanou cestu do Turecka, přestože k tomu byla vyzvána předsedou vlády Andrejem Babišem. Prezidentský úřad potvrdil, že Petr Pavel odcestuje v úterních ranních hodinách z letiště ve Kbelích, přičemž před samotným odletem ještě předstoupí před novináře na tiskovém briefingu.
před 7 hodinami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.
před 8 hodinami
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj oznámil prezidentu Volodymyru Zelenskému svůj záměr kandidovat na hlavu státu, pokud se na podzim uskuteční prezidentské volby.
před 9 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
před 10 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.
před 11 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
před 11 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
Tropické počasí sice v úvodu července v Česku nepanuje, přesto na některých místech opět hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Nebezpečí je největší v části Moravy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 12 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Severoatlantickou alianci a označil stávající úroveň americké podpory za naprosto absurdní. Tento výrok přichází necelý týden před klíčovým summitem NATO, který se má uskutečnit v turecké Ankaře. Podle šéfa Bílého domu je spojenectví s evropskými partnery jednostranné a postrádá jakoukoli reciprocitu.
před 12 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.
před 13 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.
před 14 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.
před 15 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.
před 16 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě