105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.
RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné
Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
90 let od smrti Antonína Švehly. Zůstal zapomenutým budovatelem československé demokracie, říká Anev
Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev. Historik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil nejen působení Švehly v čele vlády, ale také veřejnosti poměrně neznámou Švehlovu zákulisní aktivitu v roce 1933, kdy se snažil vytlačit z politiky budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který podle jeho názoru nenabízel dostatečnou ochranu Československa proti nastupujícímu nacismu. Anev se zamyslel i nad otázkou, jaká byla šance Švehly stát se Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadu.
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.
Před 105 lety vzniklo Československo. Už 16. října 1918 bylo na záchranu habsburského mocnářství pozdě
Když císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest pro federalizaci rakousko-uherské monarchie, bylo již pozdě na záchranu Habsburské říše. O necelé dva týdny později, 28. října 1918, byl vyhlášen samostatný Československý stát, který, s krátkou přestávkou v důsledku druhé světové války, trval až do roku 1992. Tehdy došlo k rozpadu na Českou a Slovenskou republiku.
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Nová ruská učebnice glorifikuje SSSR. Obhajuje krvavý zásah v Maďarsku, Čechoslováci prý byli „neposlušní“
Maďarský server g7.hu získal od ruského nezávislého serveru Meduza novou ruskou učebnici dějepisu pro sedmnáctileté studenty. Vysledoval, co vše se v ní píše o Maďarsku. Citoval i text zmiňující invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování
Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
FBI prověřovala Trumpovou a její vazby na Československo
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prováděl začátkem 90. let kontrarozvědné vyšetřování Ivany Trumpové. Prověřoval informace o možných vazbách první manželky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím rodném Československu. Informovala o tom agentura Bloomberg, která získala výňatek vyšetřovacího spisu.
ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany.
Fiala i Heger ocenili poklidné rozdělení země před 30 lety i dobré vztahy
Český premiér Petr Fiala a jeho slovenský kolega Eduard Heger v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ocenili poklidné rozdělení Československa před 30 lety i nynější úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem. Podle Fialy pro Českou republiku nyní není tématem zavedení jednotné evropské měny, kterou Slovensko přijalo na začátku roku 2009.
Rozdělení Československa vnímá polovina veřejnosti jako správný krok
Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.
Československo rozdělily nacionální vášně, Slováci si neváží státnosti, píše slovenský tisk
Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.
Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou
O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.
S rozdělením Československa souhlasí i po třiceti letech jen polovina Čechů
Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.
Rozdělení Československa dodnes tříští Slováky. Téměř polovina lidí ho nepovažuje za přínos
Rozdělení Československa považuje za přínos 45,8 procenta Slováků, vyplývá podle agentury TASR z nového průzkumu. Podobný podíl lidí na Slovensku - 44,6 procenta - ho naopak za přínos nepovažuje.
KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině
Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček
Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
Exposlanec Dominik Feri byl sice letos propuštěn z vězení, ale výhledově znovu stane před soudem. Městský soud v Praze totiž vrací k obvodnímu soudu kauzu, ve které byl někdejší politik na jaře osvobozen.
před 1 hodinou
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.
před 2 hodinami
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
Česko se příští týden rozloučí se zpěvákem Richardem Tesaříkem, tváří úspěšné kapely Yo Yo Band. Tesařík zemřel během uplynulého víkendu, podle dostupných informací podlehl vážné nemoci. Bylo mu 80 let.
před 2 hodinami
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
před 4 hodinami
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
před 4 hodinami
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.
před 5 hodinami
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.
před 6 hodinami
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.
před 7 hodinami
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.
před 8 hodinami
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.
před 9 hodinami
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.
před 9 hodinami
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.
před 10 hodinami
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.
před 11 hodinami
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.
před 12 hodinami
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
Odlet letadla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z Moldavska narušil incident s ruským bezpilotním prostředkem. Vzdušný prostor nad touto východoevropskou zemí byl dočasně uzavřen poté, co letiště v Kišiněvě zaznamenalo narušení proudovým dronem. Ukrajinský lídr musel na moldavském letišti čekat, než úřady ověřily bezpečnost letového koridoru. Výprava mohla v odletu do Norska pokračovat teprve ve chvíli, kdy bezpilotní letoun dopadl na zem. K výbuchu dronu došlo přibližně sto šedesát kilometrů od hlavního města.
před 13 hodinami
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.
před 14 hodinami
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
Studená fronta přináší na většinu území České republiky citelné ochlazení. V následujících dnech se charakter počasí začne výrazně proměňovat od velkého množství oblačnosti až po víkendové oteplení. Český hydrometeorologický ústav předpovídá střídání oblačných dnů s ojedinělými přeháňkami a postupným nárůstem denních teplot. Rozptylové podmínky zůstanou zpočátku většinou dobré a tlak vzduchu bude po přechodu fronty mírně stoupat.
včera
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.
včera
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.
včera
Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit
Podzemní íránské jaderné zařízení v horském masivu prochází v letošním roce výrazným zrychlením stavebních prací. Satelitní snímky ukazují zvýšenou aktivitu v lokalitě zvané Motyková hora, která se nachází nedaleko jaderného komplexu Natanz jižně od Teheránu. Americké zpravodajské služby považují tento komplex vytesaný do žuly za pravděpodobné útočiště pro budoucí íránské jaderné aktivity. Spojené státy z toho důvodu podle CNN zvažují možnosti, jak zasáhnout objekty ukryté hluboko pod zemí.
Zdroj: Libor Novák