Československo

Přesně 30 let od zahájení úspěšného rozdělení česko-slovenské měny vydá ČNB novou bankovku 1 000 Kč s přítiskem v podobě bankovkového kolku a výročního loga.

ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou

Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany.
Petr Fiala a Eduard Heger.

Fiala i Heger ocenili poklidné rozdělení země před 30 lety i dobré vztahy

Český premiér Petr Fiala a jeho slovenský kolega Eduard Heger v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ocenili poklidné rozdělení Československa před 30 lety i nynější úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem. Podle Fialy pro Českou republiku nyní není tématem zavedení jednotné evropské měny, kterou Slovensko přijalo na začátku roku 2009.
Státní hranice České republiky

Rozdělení Československa vnímá polovina veřejnosti jako správný krok

Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.
Václav Klaus Glosa

Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou

O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.
Česká republika

S rozdělením Československa souhlasí i po třiceti letech jen polovina Čechů

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.
okupace 1968

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
Lubomír Kopeček

ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček

Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.
Josif Vissarionovič Stalin

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
Petr Fiala

Rozdělení Československa považuje Fiala i dnes za nevyhnutelný krok

Rozdělení Československa před 30 lety bylo podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) správným rozhodnutím a nevyhnutelným krokem, udržování společného státu by vyvolávalo jen další napětí a neshody. "Možná by se později rozpadal za daleko horších podmínek," řekl dnes Fiala v debatě se slovenským protějškem Eduardem Hegerem (OĽaNO). V brněnském kině Scala debatu uspořádal český Deník N a slovenský Denník N.
Adolf Hitler se prochází na Pražském hradě krátce poté, co nacisté obsadili a začali okupovat Čechy a Moravu. Komentář

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.
Zuzana Čaputová

První Československá republika byla moderním státem, míní Čaputová

První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.
Michael Kocáb na připomínkové akci k odsunu sovětských vojsk v Milovicích. (26.6.2021) Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Autor textu, tehdy sedmnáctiletý student, přihlíží v pozadí (druhý zleva) na kbelském letišti ostrému sporu mezi generálem Eduardem Vorobjovem (vlevo) a Alexejem Kuzevanovem (před obličejem má mikrofon), který ze Sovětské armády dezertoval. Komentář

VZPOMÍNKA: Jak jsem kvůli odchodu posledního sovětského okupanta šel poprvé za školu a třídní mě ještě pochválila

Zemi zachvátila radostná euforie. Z televize, rádia i novin se neustále opakovala těžko uvěřitelná zpráva. A to, že ve čtvrtek 27. června 1991 odejde z území České a Slovenské federativní republiky poslední sovětský voják a bude tak ukončen třiadvacet let trvající dočasný pobyt okupantů. V hospodách kolovaly oslavné panáky a všude bylo slyšet: „Konečně budeme svobodní a svrchovaní.“ Lidé se spontánně objímali a juchali. A v této neopakovatelné atmosféře jsem jako sedmnáctiletý student dostal bláznivý nápad. Půjdu vyprovodit generála Eduarda Vorobjova na kbelské letiště, abych měl jistotu, že všichni odešli. Netušil jsem, co vše mě čeká a hlavně jsem poprvé v životě šel za školu.
Michael Kocáb Rozhovor

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Noviny, ilustrační foto

Při prvním sčítání lidu všichni lhali všem, píše o Československu a Polsku tisk

První sčítání lidu v nově vzniklých státech před sto lety nebylo jen sběrem údajů. Polsko a Československo je pokládaly i za měřítko své civilizační vyspělosti a nestrannosti. Demokratický stát přeci nemusí falšovat statistiky, píše polský list Gazeta Wyborcza o sčítání z roku 1921. "Oběma sčítáními se dodnes zabývají badatelé a spory neutichají," konstatoval.
Lord Snowdon, vlastním jménem Antony Armstrong-Jones

StB se snažila infiltrovat do britské královské rodiny, píše list The Sun

Komunistické Československo se v 70. letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Plánovalo při tom využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Aktualizováno před 28 minutami

před 34 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrzej Duda

Duda podepsal vznik komise, která vyšetří vliv Ruska v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda v pondělí podepsal zákon ustavující vyšetřovací komisi, která se má zabývat ruským vlivem v zemi mezi lety 2007 až 2022. Polsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou Rusko napadlo na konci loňského února.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Turci dali přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, píše tisk

Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.

Aktualizováno před 6 hodinami

K nehodě na D2 přiletěl záchranářský vrtulník. (29.5.2023)

Nehody na D1 i D2. Obě dálnice ve směru na Brno stály

Začátek týdne v Brně a jeho okolí se neobešel bez dopravních komplikací. Ve směru do jihomoravské metropole stály kvůli nehodám dálnice D1 i D2. Na obou místech zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. 

před 6 hodinami

Lotyšsko po úspěchu na MS v hokeji narychlo zavedlo nový státní svátek

Lotyšský parlament v neděli večer na poslední chvíli zavedl na dnešní den státní svátek poté, co jeho hokejisté na mistrovství světa vybojoval bronzovou medaili. Stalo se tak poprvé od obnovy nezávislosti v roce 1991.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy