Rozdělení Československa dodnes tříští Slováky. Téměř polovina lidí ho nepovažuje za přínos

Průzkumu, který si nechala agentura TASR vypracovat v prosinci agenturou AKO, se zúčastnilo 1000 lidí. Na otázku, zda lidé považují rozdělení za přínos, se autoři průzkumu ptali v souvislosti s třicetiletým výročím, které připadá na neděli. Samostatné republiky Česka a Slovenska vznikly 1. ledna 1993.

Z dotázaných lidí jich 18,7 procenta uvádělo, že rozdělení je "určitě" přínosné, a 27,1 procenta, že rozdělení je "asi" přínosné. Naopak rozdělení s jistotou za nepřínosné považuje 19,8 procent a 24,8 za "asi" nepřínosné. Situaci nedovedlo zhodnotit 8,8 procenta lidí a 0,8 procenta odmítlo na otázku odpovědět.

Kladně rozdělení hodnotili nadprůměrně často nejmladší účastníci průzkumu, tedy lidé ve věkové skupině 18 až 33 let a také vzdělanější respondenti, tedy ti se středoškolským vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Rozpad federace naopak častěji než jiní respondenti negativně hodnotili lidé ve věkové skupině 50 až 65 let, lidé s nejnižším vzděláním a také občané maďarské národnosti.

V dřívějším průzkumu, který provedly v říjnu v roce 2017 společně Sociologický ústav Akademie věd ČR a Institut pro veřejné otázky Bratislava, kladně rozdělení Československa ohodnotilo 42 procent Čechů a 40 procent Slováků. Tento průzkum zkoumal odděleně rozdělení Československa v roce 1992 a vznik samostatných států v roce 1993. Vznik samostatných republik byl chápán o něco pozitivněji - kladně se k němu stavělo 53 procent Čechů a 51 Slováků.