Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
Pevnost a vězení Leopoldov
Město s názvem Leopoldov leží na jihozápadě Slovenska. Po polovině 17. století ho nechal coby pevnost na ochranu před tureckými nepřáteli vybudovat král a císař Leopold I., po němž má své pojmenování. Když turecká hrozba pominula, vytrácel se pomalu ochranný význam města. A tak se již v polovině 19. století, konkrétně v roce 1855, pevnosti změnily na věznici. Ta se do obecného povědomí dostala kvůli faktu, že do ní v 50. letech minulého století totalitní komunistický režim soustředil politické vězně, tedy osoby mnohdy nevinné, ale vládnoucí straně nepohodlné. Za zdmi věznice v Leopoldově končili filozofové, spisovatelé, bývalí vojáci a politici nebo třeba duchovní z řad katolické církve. Dostat se do Leopoldova znamenalo zažít jedno z nejhorších týrání komunistickým režimem u nás. Horší už byly jenom uranové doly. Mnozí uvěznění se z leopoldovské věznice již nevrátili. Nelidské podmínky a kruté mučení zde měly na svědomí několik životů. V Leopoldově byl kupříkladu umučen biskup Pavel Peter Gojdič, kněz Metoděj Dominik Trčka, politik Rudolf Beran nebo spisovatel a novinář Vladimír Sís.
Amnestie Václava Havla a její důsledky
Později sloužila jako jedna z nejtěžších věznic s nejpřísnějším režimem pro ty nejhorší kriminálníky ta v Leopoldově až do roku 1990, kdy zde vypukla vzpoura, která ji na dlouhý čas vyřadila z provozu. První polistopadový prezident Václav Havel udělil ve zmíněném roce hromadnou amnestii těm, které dostal za mříže komunistický režim. Myšlenka to byla jistě v základu dobrá – cílem bylo osvobodit nevinné politické vězně. Ovšem z celkem zhruba 31 tisíc vězňů jich brány věznic opustilo na 23 tisíc. A na svobodě se tak ocitli i skuteční kriminálníci nebezpeční pro společnost: násilníci a vrazi. Z nich lze zmínit například dvojici Josefa Kotta a Michaela Kutílka, kteří krátce po propuštění brutálně zavraždili čtyři osoby. Pár měsíců po propuštění z vězení na amnestii vraždil i Jaroslav Gavičarčík, kterému však byly činy prokázány až v roce 2003.
Vzpoura vězňů
Amnestie Václava Havla z ledna 1990 se vztahovala i na 652 vězňů v Leopoldově. Na svobodu se jich odsud ale chtělo dostat mnohem více. Bylo 15. března 1990, když zde přes 200 trestanců přistoupilo k protestní akci – hladovce. Jednalo se ovšem jen o začátek velké vězeňské vzpoury, a to té úplně největší v československých dějinách. Vzápětí tito vězni vytlačili dozorce z věznice, obsadili jednotlivé objekty a začali se vybavovat zbraněmi vyráběnými ze skladových zásob, kuchyňských pomůcek a strojů. Zhotovili si i zápalné láhve s benzínem a naftou, palivem z vozů parkovaných v areálu věznice. Povstalci žádali své propuštění na svobodu. Z naprosté většiny se ale jednalo o chladnokrevné vrahy ve výkonu trestu.
Potlačení povstání
Až po několika dnech, 28. března, proběhl pokus vzpouru potlačit, nejprve formou vyjednávání. To se ukázalo jako neúčinné, vězni na to odpověděli zápalnými láhvemi, což mělo za následek vypuknutí požáru, a tak se přistoupilo k zásahu ozbrojených bezpečnostních složek. Po více než dvou hodinách boje se vzbouřenci vzdali. Proti ozbrojené přesile, vrtulníkům, policejním psům a požárním cisternám neměli šanci.
Akce si vyžádala jednu oběť, a to na straně vzbouřených vězňů. Trestance zabila jeho vlastnoručně vyrobená výbušnina, která mu explodovala v dlaních. Mezi vězni bylo ošetřeno 29 zraněných, lékařskou péči muselo podstoupit i 11 policistů, jeden z nich utrpěl vážná zranění. Povstalci zdemolovali prakticky celou věznici, hmotné škody se vyšplhaly na takřka 30 milionů korun! Do základů vyhořelo 5 z 11 vězeňských objektů. Vůdcům vzpoury byl následně pobyt ve vězení prodloužen.
Související
Další případ násilí ve vězení. Policie vznesla obvinění z pokusu o vraždu
Policie obvinila vězně z vraždy. Kolegu v cele uškrtil
Věznice , Václav Havel , historie , Československo
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Naděje na mír je největší od začátku války, prohlásil Merz po jednání se Zelenským
před 1 hodinou
Politico: Nová Babišova vláda vyvolává v Evropě obavy. Ukrajině kvůli ní hrozí problémy
před 2 hodinami
Vylepšuje zbraně a útočí i na civilisty. Z Británie přichází naléhavá série varování před Putinem
před 3 hodinami
Muslim zastavil střelce v Sydney. Jeho statečnost ocenil celý svět, poklonu mu složil i Trump
před 4 hodinami
V Berlíně se sešli evropští lídři se Zelenským. Dorazil i Trumpův vyjednávací tým
před 5 hodinami
Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí
Aktualizováno před 6 hodinami
Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš
před 6 hodinami
Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička
před 7 hodinami
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Ministerstvu životního prostředí zasahuje policie. Na budovu vylezli aktivisté
před 7 hodinami
Obětí teroristického útoku v Austrálii je i přítelkyně Čaputové
Aktualizováno před 8 hodinami
OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD
před 8 hodinami
Fiala předal Babišovi klíč od korunovačních klenotů, místo dopisu dostal osmdesátistránkový dokument
před 10 hodinami
Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog
před 10 hodinami
Režiséra Reinera a jeho manželku zavraždili. Podezřelým má být syn
před 11 hodinami
Otec a syn při útoku zabili 15 lidí. Austrálie zavede přísnější zákony o zbraních
před 12 hodinami
Inverzní charakter počasí přinesou i další dny, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. a Camilla ukázali na fotku z Říma. Vánoční pohlednice vznikla i letos
včera
Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem
včera