175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen

Tomáš Garrigue Masaryk patřil k významným osobnostem feministického hnutí již dlouho předtím, že se ujal úřadu prvního československého prezidenta. Již v roce 1904 prohlásil: „Muž i žena jsou si rozumově i mravně rovni. Nerovnost mezi mužem a ženou není přirozená, není od přírody, ale vyvinula se historicky. A jak v historii dělalo se mnoho chyb, a chyb často osudných, tak stala se také chyba veliká, potlačením ženy.“ 

Masaryk tedy prosazoval myšlenku rovnoprávnosti žen s muži, a to ve společensko-politickém a veřejném i soukromém životě. Tvrdil, že muži nejsou silnější ani rozumnější než ženy, čímž bořil dosavadní zažité stereotypní názory:

„Muž a žena jsou si rovni. Jsou mezi nimi různosti, ale nikoli takové, že by se smělo mluvit o nerovnosti přirozené. Rozdíl mezi oběma je fysiologický. Říká se, že žena je fysicky slabší – možná. Přihlížíme však k tomu, jak se právě fysických sil slabší ženy využívá, zdá se, že síla ženy je jiná, než mužova, ale slabší že není. Myslím, že odchování několika dětí, zejména v menších a dokonce stísněných poměrech hospodářských vyžaduje mnohem více nervní síly než učení mužovo na školách a služba úřednická a kterákoli jiná.“

Masaryk si na svou dobu jako jeden z mála mužů uvědomoval, že když se ve společnosti začne na ženy pohlížet jiným způsobem a nebudou již nadále před muži ponižovány, může to zlepšit situaci v rodinách, což se odrazí i v celospolečenském prostoru. Masaryk kupříkladu považoval za důležité, aby žena nebyla jakýmsi otrokem v domácnosti, ale aby jí muž s chodem domácnosti pomáhal. Jako příklad vhodný následování uvedl fungování rodin v Anglii, kde se všichni členové rodiny podílejí na domácích pracích. Za velký problém ničící fungování rodin, ale i za problém celé společnosti, považoval Masaryk mimo jiné alkoholismus, kterému muži často propadali. K tomu se vyjádřil těmito slovy: „Ó ty hrozné, české hospody, olupující muže a otce a ničící posvátnost rodiny. A jak čeští mužové, toužící tolik po domácnosti, svůj volný čas tráví v hospodském kouři a alkoholismu!“

O nutnosti zrovnoprávnění žen s muži z hlediska soukromého i společenského T. G. Masaryk pojednával také ve svém díle Mnohoženství a jednoženství. Rovněž se zde objevují názory, které oponují zažitým stereotypům – například žena může podle Masaryka vykonávat stejné práce, jako muž: „Je-li rovnost mezi mužem a ženou, vyplývá mi z toho požadavek po stránce hospodářské, sociální a politické, že muži a ženy mají a mohou mít úplně stejná zaměstnání, pokud svými pohlavními funkcemi žena není vedena k jistým zaměstnáním zvláštním. Tedy naprostá rovnost hospodářská, lépe řečeno, naprostá rovnost práce.“

Masaryk výrazně podporoval české ženské emancipační hnutí vedené zejména Františkou Plamínkovou. V roce 1920 dal jako prezident všem ženám volební právo, což byl pokrokový počin v rámci feministického hnutí na území celé Evropy – u nás mohly totiž ženy díky Masarykovi volit jako jedny z prvních na celém kontinentu.