Po dlouhou dobu v dějinách neměly ženy stejná práva jako muži. O volební právo ženy bojovaly od poloviny 19. století a trvalo značnou dobu, než jim bylo uznáno. U nás mohou ženy volit přesně 105 let, oproti tomu třeba v Saúdské Arábii pouhých 10 let.
Boj o rovnoprávnost žen s muži byl v dějinách velice dlouhý a náročný. Až do 19. století se žena ve společnosti vnímala především jako manželka, matka a výborná hospodyně. Ta správná žena měla být především doma a vytvářet co nejlepší zázemí pro svého muže, děti a celou rodinu. Na veřejnosti neměla nijak výrazně působit, a proto nepotřebovala ani taková práva jako muž. Volební právo pro ženy, to bylo po dlouhou dobu něco nemyslitelného. Angažování se ve veřejném životě, to se pro ženu prostě nehodilo.
To si ovšem nemyslely všechny ženy. Ty chtěly mít stejná práva jako muži, hodlaly se uplatnit i jinde než v rodině, toužily se podílet i na politickém životě – chtěly tedy stejně jako muži volební právo. Proto se podobně smýšlející ženy shromažďovaly, hledaly možnosti a sepisovaly petice, články do tisku či proslovy k prosazení svých práv. A někde se dočkaly již poměrně brzy podpory.
Vůbec poprvé na světě volily ženy na Novém Zélandu, kde jim bylo toto právo přiznáno již v roce 1893. Pár let nato šly ženy k volbám také v Austrálii. Následovaly i evropské státy. První zemí v Evropě, kde mohly jít ženy k volbám, bylo Finsko. Zde šly ženy poprvé volit takřka před 120 lety, v roce 1906. Finsko si vzaly za vzor další evropské severské státy: Norsko a Dánsko. Zde získaly ženy volební právo jen o pár let později.
K rozšíření volebního práva žen přispěla první světová válka, která ostatně urychlila emancipaci žen, a to z jednoho prostého důvodu. Ženy musely být soběstačné a v jistých ohledech schopné nahradit muže, kteří bojovali na frontě, kde také umírali. Ženy se proto tehdy uplatnily v do té doby ryze mužských oborech či profesích, zároveň se naučily živit rodinu a samostatně myslet. Není proto divu, že záhy po skončení tohoto válečného konfliktu se v mnoha zemích uzákonilo i volební právo pro ženy.
V některých zemích si ženy prosazovaly svá práva relativně v poklidu, jinde došlo i na masivní demonstrace v ulicích. Tak tomu bylo kupříkladu v Americe nebo ve Velké Británii, kde působila radikálnější ženská hnutí. Známé jsou třeba sufražetky, které se v ulicích několikrát střetly i s policií. I přes svůj tvrdý postup se anglické ženy volebního práva dočkaly až v roce 1918, a to ještě v omezené míře: pouze pro ženy starší třiceti let. Všem ženám bylo volební právo uznáno až o deset let později. U nás nemusely být ženy tak tvrdé jako v Anglii a plné volební právo získaly již v roce 1920. Zde měly ovšem to štěstí, že ženským právům přál sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk, a to již dlouho předtím, než se ujal prezidentského úřadu. Poprvé mohly české ženy volit v dubnu roku 1920 do poslanecké sněmovny a senátu.
V meziválečném období získaly ženy volební právo v dalších zemích: ve Spojených státech amerických, Kanadě, Švédsku, Irsku, Turecku, Španělsku, Brazílii, Ekvádoru nebo Uruguayi. V celé řadě států se ale přiznalo ženám volební právo až po druhé světové válce. Ve 40. letech tomu tak bylo ve Francii, Japonsku, Itálii, Slovinsku, Maďarsku, Rumunsku, Belgii, Číně, Indii nebo třeba Argentině. V 50. a 60. letech následovaly země jako Mexiko, Řecko, Egypt nebo Kypr. Poměrně pozdě, v roce 1971, se uzákonilo volební právo žen ve Švýcarsku, roku 1976 v Portugalsku, v roce 1984 v Lichtenštejnsku. Teprve 10 let, od roku 2015, mohou ženy volit v Saúdské Arábii.
Související
Jak šel čas s Petrem Fialou. Ministrem, premiérem a mužem, který zachránil ODS
Volby ovládlo hnutí ANO. Zvažuje koalici s Motoristy, většinu ve Sněmovně ale nesestaví
volby , ženy , historie , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 58 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 5 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák