Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Trumpův hlavní argument spočívá v údajné naprosté neschopnosti Grónska a Dánska ostrov bránit. Prezident se vyjádřil velmi nevybíravě, když prohlásil, že celá obrana největšího ostrova světa sestává v podstatě ze „dvou psích spřežení“. Tento výrok má ilustrovat propastný rozdíl mezi současnými dánskými kapacitami a rostoucí vojenskou silou konkurentů v regionu.

Zatímco Grónsko podle Trumpa disponuje minimální ochranou, ruské a čínské torpédoborce a ponorky jsou prý v arktických vodách „všude“. Prezident varoval, že pokud Washington nezasáhne a Grónsko nekoupí, dříve či později se území zmocní Moskva nebo Peking. „Nedovolíme, aby se to stalo,“ zdůraznil Trump s tím, že jde o národní bezpečnostní imperativ.

Reakce z Grónska a Dánska na sebe nenechaly dlouho čekat a jsou jednoznačně odmítavé. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen spolu s lídry dalších politických stran vydal prohlášení, ve kterém zdůraznil, že Grónsko není na prodej. „Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany,“ uvedli lídři s tím, že o budoucnosti ostrova musí rozhodnout výhradně jeho obyvatelé.

Kritika z Nuuku, hlavního města Grónska, směřovala i k tónu, jakým Washington o ostrově mluví. Místní politici vyjádřili přání, aby skončilo to, co nazývají „americkým opovržením“ vůči jejich zemi. Premiér Nielsen na sociálních sítích zdůraznil, že Grónsko odmítá být pouhým objektem rétoriky velmocí, která nerespektuje jeho autonomii.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová zašla v kritice ještě dál a varovala, že Trumpovy anexechtivé komentáře ohrožují samotnou existenci NATO. Podle ní by jakákoliv vojenská akce USA proti spojenci v rámci Aliance znamenala konec bezpečnostního rámce, který existuje od konce druhé světové války. Pokud by USA zaútočily na člena NATO, „všechno se zastaví“, uvedla dánská premiérka.

Navzdory Trumpovu posměchu o psích spřeženích však Dánsko a Grónsko na obraně Arktidy spolupracují v rámci konkrétních dohod. Dánské námořnictvo v regionu operuje se specializovanými plavidly tříd Thetis a Knud Rasmussen. Od roku 2025 je navíc naplánována jejich výměna za moderní modulární lodě typu MPV80, které umožňují rychlou úpravu pro různé úkoly, od kladení min až po průzkum.

Obranná strategie v oblasti zahrnuje také posílení leteckého dohledu. V Kangerlussuaqu je od roku 2021 trvale umístěn letoun Challenger 604 a dánský parlament již schválil nasazení moderních bezpilotních letounů dlouhého doletu MQ-9 Reaper. Dánsko také investuje stovky milionů dánských korun do civilní připravenosti, mapování ledu a námořní záchranné služby prostřednictvím Společného arktického velitelství (JAC).

Součástí snahy o posílení bezpečnosti v Grónsku jsou i nové vzdělávací projekty a možnost dobrovolné vojenské služby pro místní obyvatele. Cílem je vytvořit „Grónskou gardu“, která by lépe propojila dánské ozbrojené síly s místní populací. Tyto kroky mají dokázat, že obrana ostrova je brána vážně, i když její rozsah přirozeně neodpovídá měřítkům globální supervelmoci.

Situace tak zůstává extrémně napjatá. Donald Trump trvá na tom, že dohoda musí vzniknout „ať se jim to líbí, nebo ne“, zatímco Kodaň i Nuuk považují americké ambice za nepřípustné narušení suverenity. Spor o Arktidu v roce 2026 tak nepředstavuje jen otázku územní expanze, ale hlubokou krizi identity a soudržnosti v rámci západního obranného společenství.