Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 
Miloš Zeman

Prezident Zeman v Lánech zapálil vatru k výročí Masarykova úmrtí

Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 85. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, pražský arcibiskup Jan Graubner a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Zámek Hluboš v současnosti chátrá. (autor: Václav Štorek)

Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
T.G. Masaryk, první Československý prezident

T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem

Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.
Zuzana Čaputová

Čaputová uctila památku Masaryka, v Brně ji vítal dav příznivců

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes v Hodoníně uctila položením věnce památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Je to jeden z největších státníků v naší historii, řekla novinářům. Čaputová se v Hodoníně zastavila na své cestě do Brna. O víkendu uplynulo 170 let od narození Masaryka.
Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Příbuzní Masaryka si v Hodoníně připomněli výročí jeho narození

Zhruba dvě desítky příbuzných po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi se dnes sešly v Hodoníně u příležitosti 170. výročí Masarykova narození. ČTK o počtu řekl starosta Hodonína Libor Střecha. V rodišti Masaryka nechyběl mezi hosty ani předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého dal Hodonín Československu člověka, který měl zásadní podíl na vzniku samostatného státu a také byl nespornou morální autoritou.
Prezident a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.

Zeman a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.
Vlajky

Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh

Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
Karel Gott

Nejvýznamnější Čech? Karel Gott se dotahuje na Karla IV., Masaryka a Havla

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
Miloš Zeman

Zeman se Schwarzenbergem v Lánech uctili památku Masaryka

Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.
T.G. Masaryk, první Československý prezident

Fond hodlá obnovit Masarykův les v Izraeli, stromek můžete koupit online

Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.
Milan Rastislav Štefánik

Bez Štefánika by Československo nevzniklo. Otvíral dveře Masarykovi, říká historik

Bez podílu slovenského vojáka, politika a astronoma Milana Rastislava Štefánika by Československo v roce 1918 nevzniklo. ČTK to řekl historik a zástupce ředitele slovenského Vojenského historického ústavu Peter Šumichrast. Slovensko si v sobotu připomene 100. výročí tragické smrti Štefánika (1880-1919), který při návratu do vlasti z Itálie zahynul u Bratislavy v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky.
Masaryk, T.G.

Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk? Bojoval s Čechy a nechal se přejmenovat

Donald Trump pozval na narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka na návštěvu v bílém domě. Od 7. března uplynulo 169 let od narození prvního československého prezidenta. Každoročně probíhá řada připomínkových akcí. Přestože tatíčka Masaryka každý zná, s jeho životem je spojena řada málo známých kuriozit.
Andrej Babiš s Monikou letí do USA

Babiš ve Washingtonu uctil památku TGM

Položením věnce u památníku Tomáše Garrigua Masaryka ve Washingtonu uctil ve čtvrtek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) premiér Andrej Babiš památku prvního československého prezidenta, od jehož narození ve čtvrtek uplynulo 169 let.

Aktuálně se děje

před 26 minutami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy