Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.
Mimořádná zpráva V Lánech se otevřela obálka se vzkazem Masaryka. Zřejmě nejde o poslední slova
Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady
Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.
175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
Sedmého březnového dne roku 1850, tedy před 175 lety, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk. O prvním československém prezidentovi již bylo napsáno i řečeno mnohé. Moc často se ovšem nezmiňuje, že patřil mezi významné osobnosti českého ženského emancipačního hnutí.
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Charlotta Garrigue Masaryková zemřela před 100 lety. Jaký vliv měla na prezidenta a proč se nikdy nestala první dámou?
Před 100 lety, dne 13. května 1923, zemřela Charlotta Garrigue Masaryková, žena prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kvůli zdravotním problémům se nikdy fakticky nestala první dámou, na svého muže však měla výrazný vliv.
Prezident Zeman v Lánech zapálil vatru k výročí Masarykova úmrtí
Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 85. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, pražský arcibiskup Jan Graubner a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka
Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem
Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.
Čaputová uctila památku Masaryka, v Brně ji vítal dav příznivců
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes v Hodoníně uctila položením věnce památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Je to jeden z největších státníků v naší historii, řekla novinářům. Čaputová se v Hodoníně zastavila na své cestě do Brna. O víkendu uplynulo 170 let od narození Masaryka.
Příbuzní Masaryka si v Hodoníně připomněli výročí jeho narození
Zhruba dvě desítky příbuzných po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi se dnes sešly v Hodoníně u příležitosti 170. výročí Masarykova narození. ČTK o počtu řekl starosta Hodonína Libor Střecha. V rodišti Masaryka nechyběl mezi hosty ani předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého dal Hodonín Československu člověka, který měl zásadní podíl na vzniku samostatného státu a také byl nespornou morální autoritou.
OBRAZEM: Zeman, Babiš a další činitelé se poklonili Masarykovi
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Zeman a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.
Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh
Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
Nejvýznamnější Čech? Karel Gott se dotahuje na Karla IV., Masaryka a Havla
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
Zeman se Schwarzenbergem v Lánech uctili památku Masaryka
Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.
Fond hodlá obnovit Masarykův les v Izraeli, stromek můžete koupit online
Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.
před 1 hodinou
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.
před 2 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.
před 2 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.
před 3 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.
před 4 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
před 5 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Mlhy, námraza a vítr. Meteorologové řekli, s čím je třeba počítat ve zbytku probíhajícího lednového týdne. Mrznout bude hlavně v noci, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
Z rappera zvyklého na ovace fanoušků se stal politik, který se může setkat i s kritikou. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) by se jí od části lidí mohl dočkat za obrat ohledně poplatků za veřejnoprávní média. V nejnovějším rozhovoru už totiž připustil jejich zrušení.
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
Jiří Ovčáček byl jako tiskový mluvčí po dlouhá léta věrným spolupracovníkem bývalého prezidenta Miloše Zemana. Po konci jeho druhého funkčního období se i on stáhl z politiky. Nyní to ale vypadá, že by mu vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše mohla zařídit novou exponovanou funkci.
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
Wikipedie, největší a nejznámější online encyklopedie, slaví 25 let. Když dne 15. ledna roku 2001 vznikla, začala tak revoluce v šíření informací na internetu. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
Bývalý poslanec Dominik Feri ve čtvrtek u soudu neuspěl se žádostí o předčasné propuštění na svobodu. Pro tuto chvíli tak platí, že si bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění.
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák