Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.
Mimořádná zpráva V Lánech se otevřela obálka se vzkazem Masaryka. Zřejmě nejde o poslední slova
Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady
Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.
175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
Sedmého březnového dne roku 1850, tedy před 175 lety, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk. O prvním československém prezidentovi již bylo napsáno i řečeno mnohé. Moc často se ovšem nezmiňuje, že patřil mezi významné osobnosti českého ženského emancipačního hnutí.
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Charlotta Garrigue Masaryková zemřela před 100 lety. Jaký vliv měla na prezidenta a proč se nikdy nestala první dámou?
Před 100 lety, dne 13. května 1923, zemřela Charlotta Garrigue Masaryková, žena prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kvůli zdravotním problémům se nikdy fakticky nestala první dámou, na svého muže však měla výrazný vliv.
Prezident Zeman v Lánech zapálil vatru k výročí Masarykova úmrtí
Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 85. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, pražský arcibiskup Jan Graubner a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka
Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem
Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.
Čaputová uctila památku Masaryka, v Brně ji vítal dav příznivců
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes v Hodoníně uctila položením věnce památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Je to jeden z největších státníků v naší historii, řekla novinářům. Čaputová se v Hodoníně zastavila na své cestě do Brna. O víkendu uplynulo 170 let od narození Masaryka.
Příbuzní Masaryka si v Hodoníně připomněli výročí jeho narození
Zhruba dvě desítky příbuzných po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi se dnes sešly v Hodoníně u příležitosti 170. výročí Masarykova narození. ČTK o počtu řekl starosta Hodonína Libor Střecha. V rodišti Masaryka nechyběl mezi hosty ani předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého dal Hodonín Československu člověka, který měl zásadní podíl na vzniku samostatného státu a také byl nespornou morální autoritou.
OBRAZEM: Zeman, Babiš a další činitelé se poklonili Masarykovi
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Zeman a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.
Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh
Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
Nejvýznamnější Čech? Karel Gott se dotahuje na Karla IV., Masaryka a Havla
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
Zeman se Schwarzenbergem v Lánech uctili památku Masaryka
Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.
Fond hodlá obnovit Masarykův les v Izraeli, stromek můžete koupit online
Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.
před 2 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí.
před 3 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.
před 3 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.
před 5 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace.
před 5 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.
před 6 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
před 7 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
Česko se ve středu před polednem rozloučilo se známým zpěvákem Richardem Tesaříkem, který v září zemřel ve věku rovných 80 let. Tesaříka proslavilo působení v populární hudební skupině Yo Yo Band, jejímž členem byl i jeho mladší sourozenec.
před 7 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.
před 7 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
před 8 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.
před 9 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.
před 10 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
před 10 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Americké úřady oficiálně nepotvrdily konkrétní typ ani přesné technické parametry zbraně, kterou Spojené státy vyslaly na oběžnou dráhu Země. Ministr letectva Troy Meink pouze uvedl, že nasazení tohoto systému bylo nutné k ochraně amerických sil před nepříatelskými akcemi, žádné podrobnosti o schopnostech zařízení však neposkytl.
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky varuje před konzumací balené vody Natura v půllitrovém balení. Při úřední kontrole v zařízení veřejného stravování v Kráľové při Senci odhalil Regionální úřad veřejného zdravotnictví Bratislava v nápoji přítomnost nebezpečné látky.
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.
včera
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.
Zdroj: Libor Novák