Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)

Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí

Rozhovor

Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM

Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.

Prohlédněte si galerii

Mimořádná zpráva V Lánech se otevřela obálka se vzkazem Masaryka. Zřejmě nejde o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen

Sedmého březnového dne roku 1850, tedy před 175 lety, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk. O prvním československém prezidentovi již bylo napsáno i řečeno mnohé. Moc často se ovšem nezmiňuje, že patřil mezi významné osobnosti českého ženského emancipačního hnutí. 

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Charlotta Garrigue Masaryková zemřela před 100 lety. Jaký vliv měla na prezidenta a proč se nikdy nestala první dámou?

Před 100 lety, dne 13. května 1923, zemřela Charlotta Garrigue Masaryková, žena prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kvůli zdravotním problémům se nikdy fakticky nestala první dámou, na svého muže však měla výrazný vliv.

Prezident Zeman v Lánech zapálil vatru k výročí Masarykova úmrtí

Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 85. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, pražský arcibiskup Jan Graubner a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.

Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem

Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.

Čaputová uctila památku Masaryka, v Brně ji vítal dav příznivců

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes v Hodoníně uctila položením věnce památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Je to jeden z největších státníků v naší historii, řekla novinářům. Čaputová se v Hodoníně zastavila na své cestě do Brna. O víkendu uplynulo 170 let od narození Masaryka.

Příbuzní Masaryka si v Hodoníně připomněli výročí jeho narození

Zhruba dvě desítky příbuzných po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi se dnes sešly v Hodoníně u příležitosti 170. výročí Masarykova narození. ČTK o počtu řekl starosta Hodonína Libor Střecha. V rodišti Masaryka nechyběl mezi hosty ani předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého dal Hodonín Československu člověka, který měl zásadní podíl na vzniku samostatného státu a také byl nespornou morální autoritou.

OBRAZEM: Zeman, Babiš a další činitelé se poklonili Masarykovi

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Zeman a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.

Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh

Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.

Nejvýznamnější Čech? Karel Gott se dotahuje na Karla IV., Masaryka a Havla

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.

Zeman se Schwarzenbergem v Lánech uctili památku Masaryka

Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.

Fond hodlá obnovit Masarykův les v Izraeli, stromek můžete koupit online

Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.