Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh

"Na vexilologických kongresech, kde se sjíždějí odborníci na historii vlajek a na symboliku, zařazují naši vlajku mezi nejzdařilejší," uvedl Brožek. Vlajka je podle světových odborníků jedinečná a nedá se zaměnit s jinou a navíc barevně ladí.

Barvy však nepředstavují krveprolití, čistotu a oblohu, jak se často mylně lidé domnívají. "Jsou to slovanské barvy, takové barvy mají třeba Rusové nebo Slovinci," řekl Brožek. Symbolika se vytvořila až později. "Bílá a červená, to jsou barvy českého království," doplnil odborník s tím, že se modrá přidala jako barva slovanská a jako barva Slovenska.

Návrhy vlajky z 20. let 20. století se různily. "Autorství je kolektivní dílo Jaroslava Kursy, Antonína Valšíka a Františka Kysely," řekl Brožek. Modrý klín umístěný do poloviny vlajky v době vzniku kritizoval i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. S jedním z protinávrhů přišel tehdejší poslanec Josef Záruba-Pfeffermann. "Jeden z jeho návrhů je, kdy do bílo-červené dává vlajku, kterou užívali američtí Slováci," uvedl vexilolog. Dodal, že Masaryk chtěl do jeho návrhu přidat hvězdy, klín se mu nelíbil.

Studiem okolností vzniku vlajky se ústecký odborník na vlajky zabývá již 55 let, tedy od útlého dětství. Jeho otec, výtvarník a pedagog, ho vedl ke vztahu k barvám. "Pro mě byl velký zážitek, když jsem viděl v šesti letech v atlasu vyobrazení státních vlajek," vzpomínal Brožek na začátky svého celoživotního koníčku. V dobovém tisku a archivech se mu podařilo najít řadu návrhů vlajky z let 1918 až 1920 a vypátral i fotografie a hrob Jaroslava Kursy.