Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.
O události informoval i server CNN, který uvedl, že občané České republiky se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady. Zároveň ale dodal, že si historici myslí, že by text nemusel být úplně srozumitelný a ucelený. Jan Masaryk ho totiž mohl psát ve spěchu nebo za nervózních okolností.
Vzhledem k tomu, že prezident Masaryk na tom zdravotně nebyl dobře už od roku 1934, je možné, že dopis je ještě starší. Obsah dopisu je zatím velkou neznámou, ale jeho cesta archivem je dobře zdokumentovaná.
Po komunistickém puči v roce 1948, kdy Jan Masaryk za podezřelých okolností zemřel, dopis odkázal svému tajemníkovi Antonínu Sumovi. Ten ho propašoval ven ze země. Dopis pak Sum spolu s dalším Masarykovým tajemníkem Lumírem Soukupem dlouhé roky opatrovali, dokud ho v roce 2005 nedarovali Národnímu archivu.
Případ záhadné obálky přitahuje obrovskou vlnu zájmu, média o něm informují a sociální sítě jsou plné spekulací. Někteří se domnívají, že dopis bude obsahovat proroctví nebo varování před válkou, jiní si myslí, že v něm bude něco z osobního života.
Například učitelka Klára Voláková se na sociálních sítích svěřila, že děti v její třídě spekulovaly o receptu na svíčkovou, kde by naopak jiní rádi, aby konečně potvrdil, zda je jeho otcem císař František Josef I.
Masaryk je jedním z nejuznávanějších historických postav v zemi a těší se téměř mýtickému obdivu. Otevření obálky se odehraje na zámku v Lánech, za účasti současného prezidenta Petra Pavla.
Související
Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
před 2 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
před 3 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
před 4 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
před 5 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
před 6 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
před 6 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
před 7 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
před 8 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 8 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 9 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 9 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 10 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 11 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 11 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.
Zdroj: Libor Novák