Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
Právě se přehrává: Otevírání obálky s posledními slovy TGM
Otevírání obálky s posledními slovy TGM Video: YouTube
U samotného aktu byl přítomen nejen prezident, ale také zástupci Národního archivu a Masarykova ústavu. Mezi nimi i Dagmar Hájková, uznávaná odbornice na Masaryka, která měla za úkol přečíst dopis. Je totiž specialistka na rukopis Jana Masaryka, jenž měl slova svého otce na jeho smrtelné posteli zaznamenat.
Před otevřením se prezident Pavel vyjádřil k celé události s velkou dávkou zdrženlivosti a klidu. „Dopis vznikl v určité době a při určitém zdravotním stavu prezidenta,“ řekl. V úvodním projevu prezident Masaryka popsal jako symbol založení státu, ale také jako „živého člověka, který měl své chyby“.
Zdůraznil Masarykovu houževnatost a důstojnost, s níž vykonával svůj úřad. „Kladl důraz na hodnoty, které dnes stavíme do abstraktní roviny, jako je pravda a vlastenectví. Vlastenectví je láska k národu, ne nenávist k ostatním,“ dodal.
Mezi přítomnými byl i Masarykův prapravnuk Tomáš Kotík. Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková se nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, ale poskytla předem nahraný rozhovor.
Uvedla, že o dopisu slyšela teprve nedávno a byla by potěšena, kdyby Masarykova slova byla humanitního charakteru, aby se lidé k sobě chovali slušněji a neubližovali si. „Myslím, že bychom to hodně potřebovali všude po světě,“ dodala.
K otevření samotné obálky došlo přesně v 10:30. V obálce se nacházel jeden list papíru o velikosti A4, který zakrýval další obálku. Experti poté začali zkoumat její obsah. Samotného otevření obálky se ujala historička Dagmar Hájková.
Vzkaz je téměř celý v angličtině a číslování stránek je dodané tajemníkem Sumem. Podle prvního zkoumání historiků nejde o jeho poslední slova z roku 1937. Experti se domnívají, že je vyřknul v roce 1934, kdy se Masaryk cítil špatně.
„Jsem nemocný. Vážně nemocný. Je to konec, ale nebojím se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat. Nemusím vám říkat nic víc. Jsem zcela neschopen,“ píše se v dopise.
Masaryk následně označil předsedu Hlinkovy slovenské lidové strany Andreje Hlinku za hlupáka za to, že udělal chybu s Maďary. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho pro ně moc udělat. Lidé se bojí smrti, ale nejde o nic, čeho byste se měli bát. Jen si kupte nové šaty. To je všechno. A hlavně funus,“ píše se dále v dopise.
Dopis nyní poputuje na expertízu, kde se historici pokusí přesně určit datum jeho vzniku a poskytnou veřejnosti i přesný překlad celého vzkazu.
Související
Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
před 2 hodinami
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
před 2 hodinami
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
před 4 hodinami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 4 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 5 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 6 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 6 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 7 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 8 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 9 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 10 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 10 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 10 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 12 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Zdroj: Lucie Žáková