ROZHOVOR | Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Je podle vás veřejnost – a zejména prezident – spokojena s deklarovaným "odstřižením" od jeho podnikatelského impéria? Nebo jde spíše o kosmetickou úpravu, která mu i nadále umožní nepřímý přístup k řízení klíčových aktiv? 

Dá se předpokládat, že pan prezident je s řešením, které Andrej Babiš představil, spokojen minimálně do té míry, že byl ochoten naplnit svoji část dohody a jmenovat jej premiérem. Nejsem odbornice na obchodní právo, ale předpokládám, že pan prezident postup pana Babiše konzultoval se svými odbornými poradci a o kosmetickou úpravu by se tak jednat nemělo. Samozřejmě, že opozice může být jiného názoru, ale to je očekávatelné. 

Je realistické očekávat, že se svého majetkového vlivu vzdá trvale, tedy i ve chvíli, kdy se mu to politicky přestane hodit?

Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně. Je příhodné, že se debata točí pouze kolem něj, avšak za neméně palčivý problém považuji celkový trend oligarchizace politiky a vliv velkých peněz. Máme zde oligarchy, kteří uplatňují svůj vliv bez transparentní kontroly, jako jsou různí uhlobaroni či agrobaroni. Takže zkusme neredukovat problém oligarchie pouze na Andreje Babiše, ale i další hráče jako jsou pánové Tykač, Jandejsek, Chlad a další. 

Nastává kritické období skládání vlády. Jak hodnotíte její dosud známé parametry jako celek? Působí na vás navrhované obsazení jednotlivých resortů jako kompetentní a kompatibilní s prioritami státu? 

Otázkou je, co si za priority státu označíme. Pokud jde o modernizaci naší ekonomiky, udržitelnost daňového systému, posílení dostupnosti a kvality veřejných služeb, tak zde se výraznějších výkonů zřejmě nedočkáme.

Jako pozitivní ale vidím nominaci Roberta Plagy na post ministra školství. Plaga má s resortem zkušenost, zná jeho potřeby a je si vědom problémů, do kterých se naše školství za činnosti, respektive nečinnosti současného ministra Beka propadlo. Ať už se jedná o změnu financování nepedagogických pracovníků nebo dlouhodobě dramaticky podfinancovanou vědu a výzkum.

Velkou neznámou budou spíše nominanti Motoristů i nestraníci za SPD. Smíšené reakce vyvolal například návrh Jaromíra Zůny na post ministra obrany, a to jak v armádních kruzích, tak také u veřejnosti, zejména poté, co nedokázal odpovědět na jasné dotazy novinářů ohledně agrese Ruska na Ukrajině.

U Motoristů ještě neznáme obsazení ministerstva životního prostředí, osobně s panem Turkem příliš nepočítám. Nereálná není ani varianta, že by si MŽP vzal „zpět“ Petr Macinka, zatímco na zamini by mohl nastoupit například Jan Zahradil. Tento krok by byl zajímavý zvlášť pro dynamiku Motoristé vs. ODS. Motoristé by tak mohli navázat na předvolební kampaň, ve které se snažili profilovat jako ta zdravá pravice, nový nástupce ODS. Zahradil ve viditelné vládní funkci by tuto jejich image mohl podpořit. 

Vidíte v nové vládní sestavě osobnosti či celé proudy, které by mohly systematicky oslabovat vazby České republiky na západní spojence? A pokud ano, v čem konkrétně tato rizika spočívají?

Tyto obavy panují u samotného Andreje Babiše, já je však zatím tolik nesdílím. Babiš je pragmatik, který si uvědomuje, do jaké míry je naše budoucnost spojena s EU a Západem obecně. On na to nahlíží primárně optikou čísel, nikoliv ideologie či hodnot. I jeho posun k Patriotům pokládám za předvolební kalkul, snahu dominovat segmentu národně konzervativních voličů v ČR.

Nadto si Babiš uvědomuje, protože již jako bývalý premiér tu zkušenost má, že u některých otázek, kde Evropská Rada hlasuje kvalifikovanou většinou, mu spojenectví pouze s Ficem nebo Orbánem na blokační menšinu nestačí. Spojence tak musí hledat napříč, tedy i na Západě. Očekávala bych podobné chování jako u italské premiérky Giorgie Meloni – doma kritika EU, na půdě EU dohody. Samozřejmě, že až konkrétní kroky designovaného premiéra napoví, zda není můj pohled příliš optimistický. 

Bude mít předseda vlády skutečně pod kontrolou své potenciálně problematické spojence? Ani jeden z dvojice Tomio Okamura-Filip Turek zřejmě nebude mít ministerské portfolio, přesto mohou výrazně tlačit na strategickou orientaci vlády prostřednictvím svých poslaneckých klubů a mediální síly. Nepovede se nakonec spíše vláda podle jejich představ než podle premiérových?

Když se podíváme na to, jak moc si pan Okamura užívá funkci předsedy Sněmovny, neočekávám, že by v dohledné době byl ochoten riskovat její ztrátu. I Motoristé mohou být s nabytými posty spokojeni – strana se 13 poslanci získala 4 ministerstva a předsedy dvou sněmovních výborů. To však neznamená, že období líbánek potrvá věčně.

Pokud začnou menší koaliční partneři ztrácet voličskou podporu, mohou se začít proti ANO vymezovat. Motoristé mohou ztrácet image pravicové strany, protože politika škrtů ve vládě s hnutím ANO asi nebude úplně reálná a části pravicových voličů Motoristů to může vadit do té míry, že se začnou poohlížet jinde. SPD zase účastí ve vládě, byť ne přímé v podobě stranických ministrů, začne ztrácet protestní potenciál.

Pokud svoji stranickou identitu zakládáte na tom, že složité problémy vyřešíte rychle a jednoduše, a ono tomu tak nebude, voliči z toho mohou být frustrovaní. Nadto musíte prokázat kompetenci. Proto se vždy populistickým a krajně pravicovým stranám daří v opozici, zatímco ve vládě většinou pohoří. A čím dramatičtější poklesy podpory nastanou, tím nevyzpytatelnější se koaliční partneři stanou. A z historie už máme precedens, že být menšinovým koaličním partnerem Andreje Babiše se z dlouhodobější perspektivy nevyplácí. 

Které sektory považujete za zranitelné hned v prvních měsících vládnutí? Může jít o zahraniční politiku, kde se jednotliví koaliční aktéři budou snažit prosadit protichůdné koncepce? Nebo spíše o ekonomiku, kde bude vládní koalice pod tlakem splnit sliby, které mohou být v realitě fiskálně neudržitelné?

Za zranitelné považuji sektory, na kterých nemá Andrej Babiš tak silný zájem, aby mu stálo za to krotit si své koaliční partnery. Mám na mysli oblast životního prostředí, kde je nám Motoristy slibováno, že „poteče zelená krev“, problematiku veřejnoprávních médií, které jsou nemesis zejména SPD, ale i části ANO a obecně neziskového sektoru – zde se Motoristé potkávají s SPD ve snahách co nejvíce omezit aktivity občanské společnosti. Netřeba asi zdůrazňovat, že přesně tento styl politiky vyhovuje zejména oligarchům a sponzorům těchto stran. 

Související

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.
Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

Více souvisejících

Vláda ČR ,  Andrej Babiš ,  rozhovor ,  Motoristé ,  Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy