rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Rozhovor

Rozhovor

Necháváme na sobě štípat dříví, stav zubů naši společnosti je ale tristní. Stomatolog Mounajjed pro EZ popisuje cestu ke zlepšení péče

Uznávaný stomatolog Radek Mounajjed v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal stav zubařské péče v České republice. Apeluje na lidi, aby si dobře čistili zuby. Na čistém zubu totiž kaz nikdy nevznikne. „Měli bychom se hlavně starat o zranitelnou část společnosti, jako jsou tělesně a mentálně postižení, senioři a děti. Normálnímu, ekonomicky výdělečnému člověku, se nemá kdo skládat na jeho zubní péči,“ komentuje. 

Rozhovor

Pavel by cestou přes Polsko a Slovensko na Ukrajinu poslal silný vzkaz Rusku. Politolog Broul pro EZ rozebírá úspěch nového prezidenta

Společenská diskuze se narovná a nový prezident bude ctít pravidla daná ústavou. Politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci zhodnotil dosavadní jednání Petra Pavla velmi pozitivně. „V Česku nalezneme velmi málo lidí, kteří mají tak dobrý přehled a praktické zkušenosti v oblasti vojenské a mírové diplomacie jako je Petr Pavel,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rozhovor

Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Rozhovor

50 let od konce války ve Vietnamu. Rozhodnutí ukončit americké angažmá bylo správné, soudí politolog Hlaváček

Před padesáti lety, 27. ledna 1973, byla ve francouzské metropoli uzavřena série smluv, v nichž se signatáři – Severní a Jižní Vietnam, na Jihu operující prokomunističtí povstalci a Spojené státy – domluvili na ukončení dlouholeté války ve Vietnamu. Dohody měly přinést zastavení palby, stažení zbytků amerických vojáků, výměnu zajatců i rozdělení moci v Jižním Vietnamu. V praxi však otevřely cestu pro ovládnutí a sjednocení země pod taktovkou severovietnamských komunistů. Rozhodnutí americké administrativy prezidenta Richarda Nixona přenést odpovědnost za další vývoj výhradně na Vietnamce bylo ovšem správné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Pavel Hlaváček z Metropolitní univerzity v Praze. Autor knihy Vymaňování USA z vietnamské války v tomto směru vysvětluje, že konflikt se stal pro Ameriku zbytečnou zátěží, navíc přímo neohrožoval její národní zájmy.

Rozhovor

Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ

Před 10 lety, 26. ledna 2013, byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman. Stalo se tak v historicky první přímé prezidentské volbě v České republice. Tato skutečnost dodala jeho mandátu větší legitimitu, nepochybuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EurpoZprávy.cz. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI se Zemanovi se věnoval v knize „Příběh talentovaného pragmatika: Intelektuál válčící s intelektuály“, a také ve srovnávací biografii českých prezidentů „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy“. Za nepříjemný dopad zavedení přímé volby prezidenta považuje mimo jiné vybuzené emoce a možné dlouhodobé rozdělení společnosti, jak ukazuje právě Zemanův případ.

Rozhovor

Trump před 5 lety vyhlásil Číně „obchodní válku“. Příčiny byly jiné, než se uvádí, tvrdí amerikanista Hornát

Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit. 

Rozhovor

Covid už se řadí mezi běžné viry, hrozbou je i nadále, míní pediatrička. Pro EZ vysvětlila, proč mladí lékaři odchází z Česka

Praktická lékařka pro děti a dorost Jaroslava Chlapková z Pardubic v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížila obecný posun v léčení onemocnění covid-19 a posílenou chřipku. Promluvila také o takzvaném přecházení nemocí. „Když už někdo musí do práce dříve a není zbytí, bylo by ohleduplné vůči druhým nosit respirátor, tak jak to dělají v asijských zemích lidé zcela běžně,“ upozorňuje pediatrička. Lidé by si podle ní mohli osvojit návyky prevence nabyté během covidových let. Také popsala svůj názor na odchody mladých lékařů do zahraničí. „Dnešní mladí odcházejí, protože je naše školství perfektně připravilo jazykově, mají možnost cestovat stejně svobodně jako dýchat, bylo by s podivem, kdyby nějaké procento studentů zkrátka nejelo zkusit štěstí venku.“

Rozhovor

Pravda se privatizovala. Ale cenzura internetu nikam nevede, říká publicista Petr Mareš pro EZ

Žijeme ve skutečně svobodné době? Lžou nám média? A vyznáme se ve světě lépe, když máme veškeré informace na dosah pár kliknutí? Těmito a dalšími otázkami jsme se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zabývali s publicistou a autorem knihy Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce.

Rozhovor

Česko a boj s dezinformacemi: Stát se musí naučit reagovat i dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká Syrovátka

Stále větším a větším tématem je v posledních letech boj s dezinformacemi. Český stát se na ně musí naučit reagovat a přitom má dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jonáš Syrovátka, který v současné době působí jako Visiting Fellow IRI Beacon Project, organizace propojující výzkumníky zabývající se problematikou dezinformací a propagandy ve střední a východní Evropě. Vedle toho se v rámci doktorandského studia na Masarykově univerzitě věnuje současné ruské politice. 

Rozhovor

Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.

Rozhovor

Nový prezident musí oslovit 3 miliony Čechů. Expert pro EZ o další strategii Babiše i šancích Pavla

Odborník na politický marketing, politický konzultant a stratég Karel Komínek z Institutu politického marketingu v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil možný průběh kampaně před druhým kolem prezidentských voleb. „V politické komunikaci vždy platí, že na výsledek má mnohem větší vliv to, co si lidé myslí než to, co je realita,“ nastínil Komínek. Očekává, že všudypřítomná kampaň ovládne velkou část společenské debaty pro příští dva týdny. 

Rozhovor

Pavel je napříč NATO respektován, Babiše si EU pamatuje jako populistu vyšetřovaného pro podvody, říká politolog

Politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentoval výsledky prvního kola letošních prezidentských voleb. „Největší rozdíl bude patrný právě v přístupu obou kandidátů. Rozvážný a klidný Pavel proti roztěkanému a neomalenějšímu Babišovi,“ očekává Broul. Podle něj může Andrej Babiš teoreticky spojit síly s SPD, proti jejímuž kandidátovi Jaroslavu Baštovi se vyhraňoval. „Od několika zahraničních politiků i diplomatů jsem v průběhu minulého roku slyšel úlevu nad tím, že v čele vlády již nestojí trestně stíhaný Andrej Babiš,“ řekl Broul v rozhovoru.

Rozhovor

Přímá volba byla chyba. Zeman byl destruktivní prezident, Babiš není nebezpečnější, hodnotí politolog Lysek pro EZ

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek. 

Rozhovor

Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.

Rozhovor

Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil

Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.

Rozhovor

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.