rozhovor

Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 
Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Martin Poliačik během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (použito se svolením Martina Poliačika) Rozhovor

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 
Jakub Lysek Rozhovor

Volby v Rusku jsou celé výmysl, je to fraška, tvrdí pro EuroZprávy.cz politolog Lysek

Politolog a expert na volební chování Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč čísla spojená s prezidentskými volbami v Rusku poskytována tamním režimem nelze brát příliš vážně. „Vlastně je překvapující, že tyto volby to falšování bylo tak masivní, jako by tím chtěl světu ukázat, že mu je to jedno a schválně zanechal stopy po falšování,“ říká v rozhovoru.
Golda Meirová Rozhovor

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.
Otakar Foltýn (použito se svolením Otakara Foltýna) Rozhovor

Není jiná alternativa, než vítězství Ukrajiny, tedy mír za ukrajinských podmínek, říká Otakar Foltýn pro EZ

Jaké jsou možné scénáře rusko-ukrajinské války? Jaká poučení si z tohoto konfliktu může odnést naše armáda? Nejen o válce na Ukrajině, hrozbách hybridních konfliktů a vůli k odporu proti režimům, které zas jednou neví, kde mají hranice, si Petr Nutil povídal s Otakarem Foltýnem, právníkem a důstojníkem Armády České republiky, bývalým náčelníkem Vojenské policie.
Michaela Šebelová (použito s jejím svolením) Rozhovor

Boj za rovná práva pro stejnopohlavní páry pro mne nekončí, říká poslankyně Šebelová

Sněmovna schválila novelu občanského zákoníku, která umožní párům stejného pohlaví vstupovat do partnerství s podobnými právy jako mají manželé a manželky. Tato novela upravuje práva registrovaných partnerů, kteří v současné době nemají například společné jmění a po ztrátě partnera nemají nárok na vdovský důchod, nevyrovnává ale to nejdůležitější – totiž možnost adopce dětí. Jak vnímá výslednou podobu novely zastánkyně manželství pro všechny poslankyně Michaela Šebelová (STAN)? A jak se vyrovnává s protiargumenty odpůrců?
Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.
Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.
Roman Číhalík Rozhovor

Sociální sítě jsou ideální pro ovlivňování populace, říká Číhalík. Vysvětluje, proč mazání komentářů není cenzura

Sociální sítě představují při šíření hoaxů značné nebezpečí. Nahrává tomu jak pocit anonymity na internetu, tak i nepřehlednost v online prostoru a nečinnost sociálních platforem, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník na dezinformace, předseda spolku NELEŽ a country manažer startupu TrollWall pro Českou republiku Roman Číhalík.
Tomáš Řepa (zveřejněno se svolením Tomáše Řepy) Rozhovor

Pokud Ukrajina padne jako první, začnou guerillové boje. Mírová jednání jsou zatím nereálná, říká expert Řepa pro EZ

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral možnosti mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, současnou roli OSN v mezinárodním prostoru a agresivní ruskou rétoriku vůči Ukrajině i Západu. Společně jsme hovořili i o afghánském scénáři, který zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Afghánský scénář se naplnit může, pokud zůstane Ukrajina zcela opuštěna a propadne se do nějakých vnitřních sporů,“ poznamenal Řepa. 
Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Jakub Záhora Rozhovor

Izraelská operace Cast Lead v Gaze skončila před 15 lety. Přinesla novou fázi konfliktu s Palestinci, míní Záhora

Před 15 lety fakticky skončila několik týdnů trvající izraelská vojenská operace Cast Lead (Lité olovo) zaměřená proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás a dalším militantním skupinám operujícím v Pásmu Gazy. Ani dnes není zcela jasné, zda šlo o bezprostřední reakci Izraele na tehdejší vývoj – především palestinské raketové útoky na izraelské cíle v okolí Gazy –, nebo dlouhodoběji plánovaný úder proti Hamásu, upozorňuje Jakub Záhora v rozhovor pro server EuroZprávy.cz. Výzkumník Pražského centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy soudí, že střet, který 18. ledna 2009 ukončilo příměří na obou stranách, byl z mnoha důvodů nevyhnutelný. Dodává však, že i tak se v kontextu tehdejší doby jednalo o poměrně šokující eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a zároveň začátek trendu opakovaných, velmi intenzivních výbuchů násilí v Pásmu Gazy a jeho okolí, který vyvrcholil po 7. říjnu 2023.
Eva Decroix (použito se svolením Evy Decroix) Rozhovor

Korespondenční volba je správný a bezpečný krok, říká poslankyně Decroix pro EZ

Mají opoziční obstrukce v parlamentu nad tématem korespondenční volby smysl? Jak těžké je takové volby zmanipulovat a je projednávaná změna vůbec potřebná? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly poslankyně Evy Decroix (ODS). Korespondenční volba je totiž na programu středeční schůze Poslanecké sněmovny a čeká se tuhý boj koalice s opozicí.
Bill Clinton Rozhovor

Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Opusťte Írán, vyzvala česká diplomacie občany

Ministerstvo zahraničních věcí v pátek varovalo české občany před cestami do Íránu. Úřad eviduje případy, kdy občané členských států Evropské unie byli v zemi zadrženi, vyšetřováni, případně i trestně stíháni na základě uměle vykonstruovaných podezření či obvinění. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin opět promluvil o útoku na další evropské státy

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl obvinění, že Rusko plánuje agresi proti jiným evropským zemím. Reagoval tak na mnohá prohlášení západních politiků, kteří tvrdili, že je nutné pomoci Ukrajině, protože pokud se Putinovi podaří porazit ji, zaútočí na její spojence na Západě.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Příměří, nebo nic. Hamás promluvil o osudu rukojmích

Osud rukojmích, kteří byli uneseni z Izraele do palestinského Pásma Gazy, může být vyřešen pouze v případě, že dojde k uzavření příměří. Člen politického křídla palestinského radikálního hnutí Hamas Básim Naim to uvedl ve statusu zveřejněném na platformě Telegram.

včera

V ZOO Praha se narodilo gorilí mládě, letos už druhé

V noci na dnešek přišlo na svět v pražské zoologické zahradě další mládě gorily nížinné. Jeho matkou je samice Kijivu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy