ROZHOVOR | Trump nafukuje uměle vytvořenou krizi. Chce zasahovat ve městech ovládaných demokraty, říká pro EZ expert

Americký prezident Donald Trump čelí řadě právních výzev ze strany státních a místních úředníků kvůli nasazení Národní gardy do několika amerických měst. Trump tvrdí, že použití vojáků je nezbytné k potlačení násilí v městech ovládaných demokraty, k boji proti zločinu a na podporu jeho deportačních iniciativ. Dostal se tak do přímého střetu s několika guvernéry demokratických států, kteří těmto snahám odporují a tvrdí, že nasazení gardy je zbytečné a může vyhrotit napětí. Právní případy byly nedávno podány ve státech Illinois a Oregon.

Po vpádech jednotek ICE do chicagských obytných komplexů pokračuje tvrdá protiimigrační politika Donalda Trumpa. Myslíte, že tím zemi prospívá, nebo škodí?

Neřízená migrace představovala pro mnohá města v posledních letech nepochybně problém. Pravomoci jednotek ICE a zadržování lidí, kteří čekají na zprocesování svého oficiálního pobytu a platí řádně daně, opravdu překračuje dosud nastavené meze.

Po razii jednotek ICE v Chicagu se zvedly protesty, proti nimž chtěl prezident Trump nasadit Národní gardu. Její pravomoci jsou však omezené zákonem Posse Comitatus Act. Pokusil se někdy jiný americký prezident využít tyto jednotky proti demonstrantům?

Zákon Insurrection Act z roku 1807 představuje výjimku ze zásad Posse Comitatus Actu. Když je řeč o Chicagu, tak například prezident Lyndon Johnson v šedesátých letech povolal Národní gardu na potlačení obrovských nepokojů v Chicagu a Detroitu.

Podobná situace s nasazením jednotek nastala začátkem roku v Kalifornii, kde Trump převzal kontrolu nad Kalifornskou Národní gardou navzdory nesouhlasu guvernéra Gavina Newsoma. Kalifornie podala dvě žaloby – jedna napadla převzetí kontroly, druhá Trumpovo použití gardy v Los Angeles, které soud označil za porušení zákona Posse Comitatus Act. V čem se liší situace v Chicagu od té v Los Angeles?

Guvernér Newsom je považován za horkého kandidáta v prezidentských volbách v roce 2028, proto má konflikt v Kalifornii ještě i další rozměr. Nicméně vidíme jasně, že prezident Trump chce zasahovat zejména v těch městech, která jsou ovládána demokratickými starosty, ten trend je více než zřejmý.

Guvernér státu Illinois, demokrat JB Pritzker, obvinil Trumpa z „vyvolávání umělé krize“ a podal vlastní žalobu. Jaké další kroky mohou guvernéři podniknout, pokud nesouhlasí s nasazením jednotek?

Guvernéři můžou odmítnout spolupráci s federálními jednotkami a nařídit státní a místní policii, aby neposkytovat podporu federálním kolegům. Můžou se také odvolat na porušení státní suverenity a spojit se s členy Kongresu, ale také dalšími guvernéry, aby vytvořili silnou koalici proti prezidentovi. Pokud je opozice dostatečně velká, může to vyvolat tlak okolí na prezidenta, aby Národní gardu odvolal.

Trump své kroky opírá o zákon, který umožňuje povolat jednotky Národní gardy, pokud jsou USA napadeny nebo hrozí povstání proti vládě. Považujete demonstrace v Chicagu či Los Angeles za „hrozbu povstání proti vládě USA“?

To nelze vůbec srovnávat se situací, kterou jste uváděla před chvílí na příkladu pouličních nepokojů a rabování v šedesátých letech. Prezident svými výroky nafukuje, jak jste sama naznačila, uměle vytvořenou krizi.

Guvernér Illinois JB Pritzker a starosta Chicaga Brandon Johnson odmítli Trumpovu žádost o nasazení Národní gardy na ochranu imigračních důstojníků, avšak prezident jejich námitky přehlasoval a vyslal gardu z Texasu. Trump na platformě Truth Social napsal: „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že neochránil důstojníky ICE! Guvernér Pritzker také!“ Pritzker na síti X reagoval slovy, že „neustoupí“ a že se Trump „ubírá cestou plnohodnotného autoritářství“. Má podle Vás dosavadní vláda prezidenta Trumpa autoritářské znaky?

Donald Trump se chová jako imperiální prezident, což je vidět i na jeho reakcích, pokud se soudy vůči němu vymezí a pozastaví vykonání jeho rozhodnutí. Neznamená to, že Trump po svém druhém funkčním období z Bílého domu neodejde.

Bude respektovat Ústavu a nakonec i výsledek dalších voleb, ať dopadnou jakkoli. Očekává nicméně, že ve zbývajících třech letech prezidentství udělá „velké věci“ a bude se na něj pamatovat jako na jednoho z největších prezidentů v historii Spojených států.

Trump dříve volal po uvěznění svých politických protivníků, například demokratického kandidáta na starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho či Hillary Clintonové. Od návratu do Bílého domu v lednu jeho ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování nebo hledá obvinění vůči bývalému řediteli FBI Jamesi Comeymu a dalším úředníkům z Obamovy administrativy. Jak byste z politologického hlediska hodnotil opakované volání Donalda Trumpa po uvěznění politických oponentů a jaký to má dopad na demokratické instituce a politickou kulturu v USA?

Ministerstvo spravedlnosti a další agentury řídí lidé, kteří jsou Trumpovi osobně loajální a přestože obvinění objektivně není podloženo dostatečnými důkazy, nesplnit prezidentovo přání znamená dostat se do prezidentovy nepřízně.

Především v první Trumpově administrativě jsme kvůli tomu mohli vidět častou rotaci lidí na ministerských postech či funkcích nejbližších Trumpových poradců. Jeho nynější spolupracovníci méně vsázejí na integritu svého úřadu a více jim záleží na osobních ambicích, které spojují s těmi prezidentovými. Nepochybně také doufají, že v administrativě setrvají také po Trumpově odchodu, například po boku nynějšího viceprezidenta, který má šance být zvolen Trumpovým nástupcem.

Jaké mechanismy a institucionální brzdy v americkém systému mají zabránit zneužití justice k politickému pronásledování? Jsou podle Vás v současné situaci dostatečně účinné?

Zde můžeme spoléhat na kongresová slyšení u komisí, které sestávají jak z demokratických, tak republikánských zákonodárců. Velmi důležitá je také nezávislost soudů. Soudce, který je jmenován doživotně, není motivován zalíbit se prezidentovi, aby si svůj úřad udržel, a bude pravděpodobně i nadále hodnotit různá obvinění objektivněji, přestože jej mohl v minulosti jmenovat do funkce samotný prezident Trump.