ROZHOVOR | Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Budoucí vláda deklaruje, že během svého funkčního období nezvýší žádné daně a zároveň chce držet deficit pod 3 % HDP. Jak realistické je to při současném růstu výdajů na důchody, bydlení a energetiku? Dá se to zvládnout bez výrazných škrtů nebo „kreativního účetnictví“? 

Bylo by to možné při nějakém velmi strmém hospodářském růstu. Za normálních okolností si neumím představit, že by vláda mohla splnit svoje sliby, zároveň nezvyšovat daně a zároveň dosáhnout tříprocentního deficitu. 

K tomu bych chtěl dodat, že tří procentní deficit je maximálně možný dle evropských pravidel. Pokud dojde k recesi tak ekonomika má přirozenou tendenci k větším schodkům, protože má vláda nižší příjmy – nižší výběry daní a tak podobně – a zároveň vyšší výdaje, například sociální. Vláda, což se netýká jen současné vlády, by měla být připravena na situaci kdy se ekonomice nebude dařit. Měla by tedy mít optimálně rozpočtové přebytky v situaci kdy se ekonomice daří, což je například současná situace. 

Všechny velké fiskální problémy, například Řecko 2008, nevznikly v době hospodářské krize, ale v situaci, kdy se vlády chovaly neodpovědně v době hospodářského růstu. Pokud ekonomika roste a vláda souběžně dosahuje vysokých deficitů, tak se zadělává na zásadní problém, v době, kdy se ekonomice dařit nebude. To již jistě může být u moci další vláda, a proto se vlády chovají obecně krátkozrace.

Jinak myslím, že vláda „kreativní účetnictví“ dělat nemůže, protože náš statistický úřad je nezávislý a drží se evropských pravidel vykazování. To byl ale případ například výše zmíněného Řecka před rokem 2008, které přímo lhalo o své fiskální situaci. 

Kabinet chce snížit daň pro firmy z 21 % na 19 %. Argumentuje tím, že nižší zdanění podpoří investice a zaměstnanost. Dá se ale čekat, že tento krok skutečně přinese vyšší daňové výnosy, nebo spíš prohloubí strukturální deficit? Máme empirická data z Česka či okolních zemí, která by to potvrzovala?

Tady si určitě netroufám odhadovat, jestli konečný přínos bude pro výnos daně pozitivní nebo ne. To bude záviset na dalších aspektech fungování ekonomiky. Pochopitelně, že nižší daně by měly podpořit investice a zaměstnanost. Ale zaměstnanost je v České republice už v tuto chvíli velmi vysoká a naše nezaměstnanost patří k nejnižším v EU. Tedy obecně naše ekonomiky trpí spíše nedostatkem pracovní síly, další tlak na zvyšování zaměstnanosti, povede k tlaku na růst mezd a potenciální přehřívání ekonomiky.

Jinak myslím, že srovnání mezi zeměmi moc fungovat nebude, protože každá z těch ekonomik je odlišná, a tedy i skutečnost že někde se snížily daně, tak dané opatření může mít velmi odlišný dopad od českého snížení daní.

Program počítá se zvýhodněnými půjčkami a státní podporou výstavby a hypoték. Má stát kapacitu takový systém dlouhodobě financovat? Nehrozí, že dotace a výhody pro mladé rodiny znovu roztočí ceny nemovitostí místo toho, aby je snížily?

Nevím, jaké má být konkrétní nastavení této pomoci. Osobně mám velké pochyby, že si vláda bude moci podobné opatření dovolit. Pokud by se realizovalo, tak určitě přispěje k růstu poptávky po bydlení, a tak nepochybně přispěje k růstu cen již tak dost přehřátého trhu. 

Mimoto to bude znamenat další administrativní zátěž, protože jak se bude stanovovat kdo má ještě nárok na nějaké zvýhodnění a kdo již nárok nemá? Obecně pravidla pro hypotéky stanovuje centrální banka, která provádí takzvanou makroprudenční politiku. A ta například říká, jak velké procento hypotéky musí být složeno předem. Tato nastavení dělá centrální banka s cílem zajistit stabilitu finančního sektoru. A vláda do nich pochopitelně zasahovat nemůže, protože naše centrální banka je nezávislá.

Vláda chce znovu zavést elektronickou evidenci tržeb (EET), a to od roku 2027 s argumentem, že zlepší výběr daní. Má podle vás smysl vracet se k systému, který byl technologicky zastaralý už v době svého zrušení? Co by muselo být jinak, aby tentokrát skutečně fungoval?

Dle odhadů EET opravdu přispěje ke zlepšení výběru daní. Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky. Můžeme spekulovat kolik restaurací zbankrotuje v důsledku opětovného zavedení EET. 

Jde také o to, jakým způsobem vláda toto opatření zavede, od prvního zavedení EET je to již téměř 10 let a od té doby se digitalizace plateb zásadním způsobem posunula. Ve velké většině míst je možné platit kartou a pokud by se EET dobře technicky provedlo, tak by nemusela být zátěž pro běžné karetní platby vysoká.

Šéf ANO Andrej Babiš třeba o návrhu na nulovou DPH u léků nevěděl, dokud se ho na to novináři nezeptali. Co to podle vás vypovídá o koordinaci ekonomické politiky budoucí vlády? A jaké by takové opatření mělo reálné rozpočtové dopady – jde o smysluplnou pomoc, nebo spíš o gesto s minimálním efektem a vysokým nákladem?

Přijde mi pochopitelně ostudné, pokud budoucí premiér neví, co je součástí programového prohlášení jeho vlády. Jedná se o DPH na předepisované léky. A domnívám se, že v tuto chvíli ani vláda nemá vyčíslené, jak velký dopad by toto opatření mělo. Já osobně se domnívám, že jde o snahu podpořit hlavní skupinu voličů ANO. Je to další veřejný výdaj, kterých má tato vláda naplánované opravdu velké množství.

V obecné rovině, když vezmeme v úvahu všechny slibované finanční přínosy programu budoucí vlády pro občany ČR. Kde se dá vzít takové množství peněz, aby stát mohl sloužit jako taková dotační kasička pro občany, a zároveň neupadnout do inflační spirály a hluboké ekonomické krize?

Z mého pohledu se celkově program jeví jako nerozumný, zejména v situaci, kdy ekonomika poměrně dobře funguje a hospodářský růst je jeden z nejvyšších v EU. V tuto chvíli chce vláda do ekonomiky nalít další peníze, a to hodně peněz, pokud by se snažila plnit své předvolební sliby.

Může se velmi snadno stát, že ekonomika v situaci, kdy máme již napjatý trh práce, začne jevit inflační tendence. Ve smyslu že pokud na trhu práce nejsou další pracovníci, tak bude nutné zvyšovat mzdy a tyto mzdy budou dále inflační. V té chvíli centrální bance nezbude nic jiného, než zvyšovat úrokové sazby a tím pádem brzdit ekonomiku. 

Takže centrální banka bude nepochybně bedlivě sledovat expanzivní fiskální politiku, o kterou se bude budoucí vláda dle všeho snažit. Z mého pohledu by vláda, a to jakákoliv, v tuto chvíli, kdy se ekonomice daří, měla usilovat minimálně o vyrovnaný rozpočet – to bych považoval za politiku, kterou dělá dobrý hospodář.