Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu

Trumpův telefon po jeho oznámení, že v Íránu "tvrdě udeří", neustále zvonil. Do Bílého domu volali představitelé zemí, které mají vliv na íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího. Konkrétně šlo například o katarského emíra, prezidenta Spojených arabských emirátů Muhammada ibn Zájid Ál Nahjána a šéfa pákistánské armády Asima Munira.

Webu Politico to potvrdili dva lidé z Trumpovy administrativy. Zástupcům zemí Perského zálivu se povedlo přesvědčit amerického prezidenta, že mírová dohoda je blízko. Trump následně oznámil, že americká armáda nepodnikne plánované útoky. 

Mírová dohoda podle íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího počítá s ukončením americké blokády Íránu. Rozhovory ohledně jaderného programu mají začít až později. Aráqčí nicméně přiznal, že mezi členy nejvyššího vedení státu má návrh příznivce i odpůrce, přičemž zatím nepadlo žádné definitivní rozhodnutí.

Íránská média v pátek zveřejnila podrobnosti z údajně čtrnáctibodové dohody. Americký prezident Donald Trump nicméně reagoval slovy, že zveřejněné body nemají nic společného s podmínkami, na nichž se obě strany dohodly. Šéf íránské diplomacie zmínil, že dohoda bude případně podepsána na dálku. 

Američtí představitelé v pátek uvedli, že dohoda počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu i okamžitým ukončením americké blokády. Po podpisu má následovat šedesátidenní epizoda, kdy se bude jednat o íránském jaderném programu. Podle dostupných informací se zatím nepočítá s uvolněním zmrazených íránských aktiv. Po fázích má ovšem dojít k reintegraci Íránu do světové ekonomiky. Teherán by měl také přestat podporovat proxy skupiny v regionu Blízkého východu, například Hizballáh nebo Hamás. 

Nynější konflikt mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. V poslední době sice platí příměří, přesto dochází ke vzájemným útokům.