Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak bezpilotní letouny za poslední léta promluvily do vývoje moderního konfliktu, zejména toho na Ukrajině. Promluvil také o připravenosti Evropy i České republiky na případnou dronovou válku. „Je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let,“ upozornil.
Jak zásadně změnily drony povahu války na Ukrajině – zejména z hlediska taktiky, průzkumu a logistiky? Dá se říct, že drony dnes nahrazují dělostřelectvo jako klíčový nástroj frontové převahy?
Drony radikálně proměnily taktiku i denní rutinu boje – přinesly rychlý, levný a opakovatelný průzkum, cílené zásahy přesněji než dřívější nasazení dělostřelectva a možnost „levného“ likvidování soupeřovy logistiky. Neznamená to však úplné nahrazení dělostřelectva. To nám jen pozvolna odchází ze scény, ale zcela z ní stejně ještě dlouho nevypadne.
Dělostřelecká palba zůstává důležitá pro určité typy operací a může pomoct provedení manévru. Drony naopak často fungují a vylepšují cílení dělostřelectva, provádějí průzkum, ničí logistické uzly a útočí samostatně. To vytváří nový synergický model – dělostřelectvo plus masivní použití bezpilotních prostředků.
Jak velký podíl na úspěších Ukrajiny i Ruska mají právě bezpilotní systémy, nikoli konvenční armádní složky? Která strana momentálně v dronové válce tahá za delší konec – a proč?
Vyjádřit jasný podíl na čemkoliv je v tomto konfliktu velmi složité a nemyslím si, že to vědí zcela přesně i zpravodajské služby, jsou jen více či méně kvalifikované odhady. Každopádně bezpilotní systémy byly zásadní v mnoha dílčích úspěších na obou stranách. Ničily přitom sklady, vozidla, narušovaly zásobování a dále vylepšily zaměřování dělostřelectva.
Kdo zrovna „vede“ se mění podle fáze konfliktu. V rané fázi výrazně ukrajinským obráncům prospěly TB2 Bayraktar, později Rusko masivně rozjelo výrobu dronů typu Shahed a jiných levných dronů, kterými zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Stále přitom jde o nekončící dynamickou soutěž a souboj, který navíc neutne dokonce ani ukončení války, jen se opět změní jeho tempo.
Z vnějšího pohledu mi přijde, že nepatrně navrch v dronové válce má Ukrajina, čímž dohání nedostatek své živé síly. To se ale může změnit, ze strany ukrajinských představitelů přitom padají výroky, které svědčí o tom, že si svou komplikovanou situaci uvědomují. Zásadní je být schopen se neustále učit a zavádět efektivní inovace. Brzy nás čekají souboje dronů mezi sebou ještě intenzivněji než doposud.
Jak rychle se v praxi vyvíjejí drony v průběhu konfliktu? Sledujeme na Ukrajině vůbec nejrychlejší vojensko-technologickou evoluci od druhé světové války?
Vývoj a nasazení dronových technologií na Ukrajině proběhlo extrémně rychle. Za ty tři a tři čtvrtě roku došlo k neuvěřitelnému vývoji. To je bezpochyby jedna z nejrychlejších evolucí v moderním konvenčním konfliktu, zvláště pokud počítáme i využití komerční komponenty, improvizovaná řešení a rychlé nasazení prototypů. Nicméně formulace „nejrychlejší od druhé světové války“ je spíše rétorické, existovaly i mnohé jiné rychlé technologické skoky v minulosti. Spíše by tito situaci označil za nejrychlejší vojensko-technologickou revolucí, kterou sledujeme v přímém přenosu. Její skutečný význam ale budeme schopni docenit až s odstupem času.
Kde leží hranice improvizace? Vidíme například, že Ukrajinci i Rusové přestavují civilní drony na smrtící zbraně – kam až to může zajít?
Domnívám se, že tato hranice téměř neexistuje. Mohla by být technická, logistická či právní, ale jak je vidět, v rámci války bez pravidel se nedá čekat, že toto bude zejména ze strany agresora respektováno. Jinak bychom těžko sledovali lidské safari jako v Chersonu, kde drony napadají zcela nesmyslně a zločinně civilisty na ulicích. Ukrajinci na to budou postupně reagovat i nasazením dronů, které budou ty nepřátelské schopny zneškodnit. A to je mimochodem další posunutí původní hranice a limitů původní technologie.
Mění drony charakter války v tom smyslu, že snižují hodnotu lidského života – tím, že bojiště dehumanizují?
Drony skutečně mění psychologii boje – umožňují útočit na dálku, snižují okamžitou rizikovost pro toho, kdo dron ovládá. To má několik následků – méně přímých ztrát na straně útočníka, ale také vyšší riziko eskalace a častější útoky proti civilní infrastruktuře.
Na druhou stranu drony monitorují a dokumentují, jak se událostí odehrály, což může mít vliv i na to, jak budou později trestány zjevné zločiny proti civilistům. Eticky jde přitom o složitou otázku, drony bojiště dále dehumanizují, a to zvláště když jsou cíle vybírány již pouze algoritmy, umělou inteligencí nebo na dálku s omezeným lidským dohledem.
Jak vážně by měla Evropa brát riziko, že se „ukrajinský model“ dronové války rozšíří i mimo válečné zóny? Jsou evropské armády a bezpečnostní složky dostatečně připravené reagovat na koordinované útoky bezpilotních prostředků?
Toto riziko je velmi vysoké, nepoměrně vyšší, než že na roh ulice přijede tank. Dronová technika a taktiky jejího použití se rychle přenášejí do jiných konfliktů s využitím státních i nestátních aktérů. Evropské armády si to postupně uvědomují a mnohé incidenty z poslední doby povedou k tomu, že se reakce bude dále i pod tlakem veřejného mínění rozvíjet.
NATO a EU přitom testují a zvyšují kapacity protidronových opatření, ale mezinárodní pokrytí je zatím naprosto nerovnoměrné a projevuje se v něm jak ekonomická, tak vojenská připravenost. Další evropské plánované iniciativy a kolektivní nákupy jsou přitom v plánu. Ať tak či tak, je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let.
Jak je na tom Česká republika, pokud jde o detekci a neutralizaci dronů? Máme funkční systém ochrany kritické infrastruktury, jako například jaderné elektrárny, letiště, rafinerie?
Jen velmi stručně a spíše obecně, české instituce budují kapacity, přičemž armáda a policie disponují možnostmi detekce a některými neutralizačními prostředky, jako je jamming, kinetické systémy, nasazení specializovaných týmů. Nicméně jako v řadě států střední Evropy, i v České republice je potřeba koordinace, investice a pravidelné aktualizace využívaných prostředků a jejich schopností. Ty musí reagovat na aktuální vývoj, zvláště v této oblasti je to více než nutné.
K další části odpovědi, zvláště pro dlouhodobou ochranu kritické infrastruktury jako u zmíněných objektů v poslední době i české orgány zintenzivnily testy a cvičení a vznikají další koordinační mechanismy. Systémy tedy funkční jsou, ale vždy záleží, na jaký typ hrozby a zda obstojí proti těm nejnovějším. Stejně jako přednáším i obecně vývoj vojenství a přirovnávám to k nekonečnému souboji, tedy souboje nemoci a léku na ni, zde je to stejné.
Jak reálné je riziko, že drony budou zneužity k teroristickým útokům na evropském území? Jak složité je dnes pro nelegální aktéry získat vojensky využitelné drony a software k jejich ovládání?
Zde budu velmi stručný. Samozřejmě, že je velmi reálné. Komerčně dostupné drony, open-source software a snadno dostupné komponenty zjednodušují přístup, některé druhy umělé inteligence vám poskytnou i návod, jak sestavit smrtící zbraň bez ohledu na etické aspekty.
Celkově lze konstatovat, že upravené FPV drony lze relativně snadno pořídit nebo sestavit. Hlavní překážky pro masové použití naopak jsou přístup k přesné munici, zabezpečenému řízení, satelitní navigaci a schopnosti uniknout protidronovým technologiím. Méně sofistikované, ale stále smrtící útoky jsou technicky dosažitelné pro téměř jakékoliv organizované nelegální aktéry. I v této oblasti nás tedy čekají ještě mnohé výzvy, na které bude třeba reagovat.
Související
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
válka na Ukrajině , Drony , Tomáš Řepa , rozhovor
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 55 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák