Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.
Vše by mělo být hotovo do března 2020, na který připadá 170. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Přispět na výsadbu lesa je možné i na internetu zakoupením jednoho či více stromků v hodnotě 350 Kč.
Masarykův les byl založen na počest prvního československého prezidenta, ale i jako dar k jeho 80. narozeninám. Slavnostní ceremonie se odehrála v dubnu 1930. Les mohl být založen díky sbírce organizované tehdy Československým výborem Židovského národního fondu KKL-JNF, což je nezisková organizace, která se v Izraeli stará o vysazování stromů. Za prostředky, které byly vybrány, byla zakoupena půda v údolí na severu Izraele a vysázeno na 13.000 zejména borovic, cypřišů a olivovníků. Les se nachází nedaleko kibucu Sarid, který s revitalizací pomáhá.
Potomci českých Židů, kteří ke vzniku lesa přispěli, žijí ve zdejších kibucech dodnes. „Budeme více než rádi, když se les rozšíří a bude sloužit k odpočinku a relaxaci nejen nás z kibucu Sarid," uvedl k nynějším plánům na obnovu lesa John Eisner z kibucu Sarid.
První skupina dobrovolníků z České republiky dorazila do Izraele již loni a kácela nežádoucí vegetaci v zarostlém lese. Druhá skupina odjela letos v únoru sázet nové stromky. Podařilo se rovněž získat první peněžní dary, za které bylo vybudováno několik set metrů zpevněných cest, lavičky a pamětní kámen s informacemi o lese a jeho historii.
V lednu 2020 odjedou do Saridu dvě skupiny dobrovolníků-studentů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vzhledem k charakteru počasí je možné v lese pracovat pouze v zimních měsících, v letních panují v oblasti velká horka a půda je vyschlá a pro revitalizaci nevhodná. Zástupci KKL-JNF doufají, že díky dalším finančním prostředkům budou práce v lese i nadále pokračovat.
Areál o rozloze 3,5 hektaru by měl sloužit k odpočinku obyvatel okolních obcí, jako turistický cíl a v neposlední řadě jako památné místo občanů Československa, kteří les před 90 lety vysadili.
Návštěvníky by v budoucnu měla uvítat vstupní brána, na které budou umístěny plakety se jmény dárců, kteří se o revitalizaci lesa zaslouží. Lesem pak povedou zpevněné cesty pro pěší, matky s kočárky i vozíčkáře, protože hlavní cesta lesem bude bezbariérová. Připravuje se rovněž informační systém s historií lesa, informacemi o místní vegetaci i úkoly pro návštěvníky. V lese by rovněž měly přibýt další lavičky.
Záštitu nad projektem revitalizace Masarykova lesa převzal Nadační fond společnosti BigBoard. "Masaryk je osobou nesmazatelně zapsanou do česko-slovenských dějin a jeho odkaz by se měl neustále připomínat. A stejně tak i jeho aktivity v boji proti antisemitismu," uvedla Pavlína Stránská ze společnosti BigBoard.
"Věříme, že stejně jako při budování lesa k jeho 80. narozeninám, se i v současné době najde spousta lidí, kteří na obnovu rádi přispějí, aby se zrekonstruovaný les mohl ukázat v celé své kráse u příležitosti 170. výročí od narození TGM," dodala.
„Počítáme s tím, že práce začnou na podzim a potrvají do konce února 2020 v rozsahu, jaký zvládnou naši dobrovolníci ve spolupráci s lidmi z kibucu Sarid a izraelské centrály KKL,“ řekla ČTK Zoša Vyoralová, výkonná ředitelka Českého výboru Židovského národního fondu KKL-JNF.
„Termín 5. března 2020 je pro nás zlomový. Dne 7. března totiž uplyne 170 let od narození TGM a na počest prvního československého prezidenta je připraveno slavnostní setkání v revitalizovaném lese, které by se mělo konat za účasti nejvyšších představitelů z Česka a Izraele,“ dodává Vyoralová s tím, že v první fázi je připravený rozpočet na 1,4 milionu korun, ale podle toho, jak se podaří získat či nezískat finanční prostředky jsou připraveni „košatit či ořezávat plány“.
V této souvislosti se připravuje rovněž cesta předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který by měl spolu se skupinou senátorů a poslanců dorazit do Izraele a jedním z hlavních bodů jejich programu bude právě slavnostní otevření revitalizovaného lesa u kibucu Sarid.
Související
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži
Izrael , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Česká republika
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 1 hodinou
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 2 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 3 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Zdroj: Libor Novák