Fond hodlá obnovit Masarykův les v Izraeli, stromek můžete koupit online

Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele, potřebuje po téměř 90 letech kompletní obnovu, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání rovněž odborníky.

Vše by mělo být hotovo do března 2020, na který připadá 170. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Přispět na výsadbu lesa je možné i na internetu zakoupením jednoho či více stromků v hodnotě 350 Kč.

Masarykův les byl založen na počest prvního československého prezidenta, ale i jako dar k jeho 80. narozeninám. Slavnostní ceremonie se odehrála v dubnu 1930. Les mohl být založen díky sbírce organizované tehdy Československým výborem Židovského národního fondu KKL-JNF, což je nezisková organizace, která se v Izraeli stará o vysazování stromů. Za prostředky, které byly vybrány, byla zakoupena půda v údolí na severu Izraele a vysázeno na 13.000 zejména borovic, cypřišů a olivovníků. Les se nachází nedaleko kibucu Sarid, který s revitalizací pomáhá.

Potomci českých Židů, kteří ke vzniku lesa přispěli, žijí ve zdejších kibucech dodnes. „Budeme více než rádi, když se les rozšíří a bude sloužit k odpočinku a relaxaci nejen nás z kibucu Sarid," uvedl k nynějším plánům na obnovu lesa John Eisner z kibucu Sarid.

První skupina dobrovolníků z České republiky dorazila do Izraele již loni a kácela nežádoucí vegetaci v zarostlém lese. Druhá skupina odjela letos v únoru sázet nové stromky. Podařilo se rovněž získat první peněžní dary, za které bylo vybudováno několik set metrů zpevněných cest, lavičky a pamětní kámen s informacemi o lese a jeho historii.

V lednu 2020 odjedou do Saridu dvě skupiny dobrovolníků-studentů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vzhledem k charakteru počasí je možné v lese pracovat pouze v zimních měsících, v letních panují v oblasti velká horka a půda je vyschlá a pro revitalizaci nevhodná. Zástupci KKL-JNF doufají, že díky dalším finančním prostředkům budou práce v lese i nadále pokračovat.

Areál o rozloze 3,5 hektaru by měl sloužit k odpočinku obyvatel okolních obcí, jako turistický cíl a v neposlední řadě jako památné místo občanů Československa, kteří les před 90 lety vysadili.

Návštěvníky by v budoucnu měla uvítat vstupní brána, na které budou umístěny plakety se jmény dárců, kteří se o revitalizaci lesa zaslouží. Lesem pak povedou zpevněné cesty pro pěší, matky s kočárky i vozíčkáře, protože hlavní cesta lesem bude bezbariérová. Připravuje se rovněž informační systém s historií lesa, informacemi o místní vegetaci i úkoly pro návštěvníky. V lese by rovněž měly přibýt další lavičky.

Záštitu nad projektem revitalizace Masarykova lesa převzal Nadační fond společnosti BigBoard. "Masaryk je osobou nesmazatelně zapsanou do česko-slovenských dějin a jeho odkaz by se měl neustále připomínat. A stejně tak i jeho aktivity v boji proti antisemitismu," uvedla Pavlína Stránská ze společnosti BigBoard.

"Věříme, že stejně jako při budování lesa k jeho 80. narozeninám, se i v současné době najde spousta lidí, kteří na obnovu rádi přispějí, aby se zrekonstruovaný les mohl ukázat v celé své kráse u příležitosti 170. výročí od narození TGM," dodala.

„Počítáme s tím, že práce začnou na podzim a potrvají do konce února 2020 v rozsahu, jaký zvládnou naši dobrovolníci ve spolupráci s lidmi z kibucu Sarid a izraelské centrály KKL,“ řekla ČTK Zoša Vyoralová, výkonná ředitelka Českého výboru Židovského národního fondu KKL-JNF.

„Termín 5. března 2020 je pro nás zlomový. Dne 7. března totiž uplyne 170 let od narození TGM a na počest prvního československého prezidenta je připraveno slavnostní setkání v revitalizovaném lese, které by se mělo konat za účasti nejvyšších představitelů z Česka a Izraele,“ dodává Vyoralová s tím, že v první fázi je připravený rozpočet na 1,4 milionu korun, ale podle toho, jak se podaří získat či nezískat finanční prostředky jsou připraveni „košatit či ořezávat plány“.

V této souvislosti se připravuje rovněž cesta předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který by měl spolu se skupinou senátorů a poslanců dorazit do Izraele a jedním z hlavních bodů jejich programu bude právě slavnostní otevření revitalizovaného lesa u kibucu Sarid.

Související

Více souvisejících

Izrael Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Česká republika

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy