Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu

Na ázerbájdžánských základnách operovaly speciální komandové jednotky, které prováděly průzkumné mise a operace s využitím bezpilotních letounů. Tato předsunutá přítomnost poskytla Izraeli cenné stanoviště, ze kterého mohl během války sledovat dění v severním Íránu. Celá operace zahrnovala několik desítek vojáků včetně příslušníků speciálních sil, elitní vrtulníkové bojové a záchranné jednotky a personálu tajné služby Mossad.

Tato tajná dislokace, o níž jako první informovala stanice CNN, ilustruje rozsah vojenských pozic, které si Izrael v regionu udržoval pro zajištění bezprecedentního operačního dosahu. Odhalení zároveň ukazuje, jak se sousedé Íránu zapojili do konfliktu a usnadnili operace proti Teheránu, v některých případech s oficiálním povolením a v jiných zřejmě bez něj. Ázerbájdžánská ambasáda ve Spojených státech nicméně v prohlášení jakákoli tvrzení o využití svého území k operacím proti třetím zemím důrazně odmítla.

Ázerbájdžánská stanoviště byla součástí rozsáhlejší sítě skrytých vojenských objektů a základen nacházejících se v několika dalších státech, jako jsou Irák, Spojené arabské emiráty a Somaliland. Tyto předsunuté pozice, původně plánované jako potenciální záchranné týmy pro případ nouze, postupně rozšířily svou působnost na plnohodnotná vojenská a zpravodajská centra. Izraelské síly tak během války obklíčily Írán z jižní, západní i severní periferie, což armádě umožnilo udržovat opakované vlny úderů hluboko v íránském vnitrozemí.

Další strategickou pozici na Africkém rohu poskytla Izraeli odtrženecká republika Somaliland, jejíž území sloužilo izraelským letadlům jako potenciální mezipřistání při dálkových letech nad Írán. Izrael se v prosinci loňského roku stal vůbec první zemí, která formálně uznala nezávislost Somalilandu, přičemž v tamním strategickém přístavním městě Berbera udržují rozsáhlou obchodní a vojenskou přítomnost také Spojené arabské emiráty.

V průběhu konfliktu udržovala izraelská armáda také dvě tajná zařízení na území Iráku, která fungovala jako předsunuté základny pro logistickou podporu a případné vyhledávací a záchranné operace. Irácká armáda sice na začátku března vydala prohlášení, že se v zemi nenacházejí žádné neautorizované základny ani cizí síly, existenci těchto objektů však již dříve potvrdily americké deníky. Do Spojených arabských emirátů pak Izrael v tichosti přepravil baterii protivzdušné obrany Železná kopule včetně obslužného personálu.

Vojenská přítomnost v Ázerbájdžánu měla pro Izrael klíčový význam nejen kvůli špionáži, ale také jako základna pro případné letecké záchranné mise sestřelených pilotů. Tel Aviv považuje Baku za strategického partnera v boji proti Íránu dlouhodobě, přičemž samotné přípravy na hranicích začaly již týdny před prvními válečnými údery. V polovině ledna, kdy Írán tvrdě potlačoval rozsáhlé domácí protesty masovým zabíjením demonstrantů, zahájil Izrael v příhraniční oblasti předběžnou operaci s cílem nainstalovat odposlouchávací zařízení a sledovací techniku.

Původní izraelský plán počítal s tím, že tato instalace proběhne pod krytím zahajovacích úderů války, které měly Spojené státy provést v polovině ledna. Americký prezident Donald Trump však útoky na poslední chvíli zrušil s odůvodněním, že Teherán souhlasil se zastavením násilí vůči demonstrantům. Izraelské politické vedení však tehdy dospělo k názoru, že vyjednávání mezi USA a Íránem jsou odsouzena k nezdaru, a proto se rozhodlo jednat na vlastní pěst.

Izraelské letectvo k osazení špionážních prvků využilo neviditelné letouny a speciální síly, čímž získalo nezávislý zdroj informací o přesunech íránské armády a včasné varování před možným odpálením raket. Necelé dva týdny po této operaci navštívil Baku izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, který jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Diplomatickou roli Ázerbájdžánu potvrdila i situace z května 2025, kdy země tajně hostila vzácné přímé rozhovory mezi Izraelem a Sýrií.

Jednou z nejvýznamnějších akcí řízených z ázerbájdžánského území byla likvidace Rahmana Moghaddama z 4. března, který šéfoval zpravodajské divizi Islámských revolučních gard a byl Izraelem označen za strůjce plánovaného atentátu na Donalda Trumpa v roce 2024. O den později zasáhl dronový útok letiště v ázerbájdžánské enklávě Nachičevan, což prezident Alijev označil za zbabělý íránský teroristický čin, ačkoli Teherán odpovědnost odmítl. Ázerbájdžánská tajná služba následně oznámila rozbití íránského spiknutí cílícího na kritickou infrastrukturu a židovské objekty, což Izrael později potvrdil jako společnou operaci Mossadu a domácích služeb.

Vztahy mezi Izraelem a Ázerbájdžánem se opírají o silné obchodní a vojenské zájmy, kde Baku zajišťuje pro Izrael podstatnou část dodávek ropy. Výměnou za to získává moderní izraelské zbraně, které Ázerbájdžán efektivně využil v letech 2016 a 2020 během konfliktů s Arménií o Náhorní Karabach. Ázerbájdžán byl navíc již v roce 2016 vůbec první zahraniční zemí, která od Izraele zakoupila systém protiraketové obrany Železná kopule.

Odborníci poukazují na to, že izraelská strategie vůči Ázerbájdžánu je záměrně držena v tichosti a sází na technologickou provázanost v bezpečnostním sektoru a sdílení zpravodajských informací. Pro Baku toto partnerství představuje také zásadní diplomatický nástroj, který mu otevírá dveře k vlivné izraelské lobby ve Washingtonu. Ázerbájdžán se tak stále více snaží stylizovat do role regionální mocnosti a jakéhosi mostu mezi Izraelem a arabským světem.