Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)

Bratislava Slovensku vůbec nepatřila. Přes sto lety ji uzmuli z náruče Maďarů a Němců

Uštvali ho nenávistníci. Před 80 lety zemřel Karel Čapek

Mnohé jeho divadelní hry se hrají dodnes, ačkoliv je již osm desetiletí po smrti. Karel Čapek zemřel na komplikace spojené se zápalem plic 25. prosince 1938. Jako jeden z posledních hájil v tehdejším Československu ideály první republiky, i to se mu však stalo osudným.

Vztahy Česka s Vatikánem skřípou. Proč máme jen "modus vivendi"?

Skepse českých národů vůči katolictví je starší, než by se na první pohled mohlo zdát. K prvnímu napětí mezi státem a katolickou církví totiž nedošlo až po komunistickém převratu v roce 1948, nýbrž už v samotných začátcích První republiky. Informoval o tom Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na webu Stoplusjednicka.cz.

Masarykova armáda? 50 tisíc mužů v Rusku. Co se dělo před vznikem republiky?

Praha/Moskva - V neděli jsme oslavili 100. výročí vzniku samostatného Československa. Veškerá pozornost se soustředila na politické osobnosti té doby T. G. Masaryka, Antonína Švehlu, Edvarda Beneše a další, ale přitom se zapomnělo na vojenské dezertéry, kteří se po zajetí armádami Dohody v 1. světové válce rozhodli postavit proti vlastní zemi, tehdy Habsburské monarchii, známé jako legionáři. Dnes mají svou utajenou expozici v Moskvě. Informoval o tom iRozhlas.cz.

Masaryk dosáhl v Československu vysoké demokracie, bez chyb ale nebyl, hodnotí historik

Ze všech výročí, které si Češi letos připomínají, je to dnešní vůbec nejvýznamnější, především kvůli postavě zakladatele samostatné republiky Tomáše Garriguea Masaryka a kvůli vysokému stupni demokracie, kterého první republika dosáhla. Ani Masaryk, ani meziválečné Československo nebyli bez chyb, avšak v dnešní bouřlivé době je k nim možné hledět jako k inspiraci, napsal dnes americký historik Daniel E. Miller na webu historynewsnetwork.org.

Byl Masaryk euroskeptik nebo „eurohujer“? Pohled Československa na spojování evropských národů

Dnešní 100leté výročí založení Československa je ve znamení vzrůstající nespokojenosti s Evropskou unií. Vzrůst tzv. populistických stran podle některých připomíná nárůst fašistických stran po celé Evropě v době První republiky. Představitelé těchto stran se ale odvolávají na to, že pouze usilují o národní svobodu a tudíž následují Masarykova, nikoliv Hitlerova příkladu. Koho by však spíše podporoval samotný Masaryk?

Členové TOP 09 a rektoři se poklonili památce TGM

Politici TOP 09 a rektoři několika vysokých škol se dnes po poledni poklonili památce Tomáše Garrigua Masaryka u jeho sochy na Hradčanském náměstí. V deštivém počasí dorazila zhruba stovka lidí. Rektoři se na tomto místě scházejí při výročí vzniku Československa už několik let, na večerní předávání vyznamenání na Hradě mnozí z nich nepůjdou. Mezi přítomnými byl také bývalý prezidentský kandidát a nynější senátor Jiří Drahoš.

Kolik se platilo učitelům za první republiky? Dnes by záviděli i politici

Na rozdíl ode dneška, za Masarykova Československa bylo vzdělávání prioritou státu a podle toho se i odvíjela odměna lidí, kteří se učitelství a vědě věnovali. Nejen, že učitelé na všech stupních dosahovali nadstandartních výdělků, před takřka sto lety fungoval poměrně propracovaný systém motivačního hodnocení učitelů, o problémech zavedení takovéhoto systému se mluví také posledních třicet let. Ale jen mluví.

U založení Československa nebyl jen Masaryk. Které další osobnosti se zasloužily o stát?

Když se v dnešní době řekne první republika, většině z nás se okamžitě vybaví obraz prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který zdobí dnešní pětitisícové bankovky. Ten byl však pouze jednou z několika dalších politických osobností, které se zasloužily o státní útvar, který s výjimkou let 1938-45 vydržel až do roku 1992, kdy se rozpadl na Česko a Slovensko, nezahrnujeme-li Podkarpatskou Rus. Informovala o tom ČT 24.

Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.

Tajemství Masarykovy manželky. Proč byla zbavena svéprávnosti?

Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.

Ovládali svobodní zednáři 1. republiku? Měl k nim blízko i Edvard Beneš

Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se o reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.

Češi? Nejinteligentnější národ východu Evropy, psal dnes pozapomenutý bohemista

O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.

V Lánech vzpomínají na Masaryka, tradiční vatru zapálil Zeman

Lány - Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 81. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi čestný předseda TOP 09 a Zemanův někdejší rival v prezidentské volbě Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a dobrovolní hasiči.

Zeman a Kiska přijeli parním vlakem do Topoľčianek, připomněli světlé i smutné temné okamžiky dějin

Hodonín/Topoľčianky - Z Hodonína do Topoľčianek dnes vyjel speciální parní vlak, mezi cestujícími jsou český prezident Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska. Před jízdou ještě položili květiny u Masarykova pomníku v Hodoníně.

Češi neznají své dějiny? "Osmičkový průzkum" dopadl katastrofálně

Praha - Výsledky průzkumu o osmičkových výročích pro společnost Post Bellum jsou na pováženou. Zhruba pětina Čechů mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se stalo v roce 1968. Ještě bídnější je znalost toho, co se stalo v roce 1938 a 1948.

Pittsburská dohoda pomohla vzniku Československa, vyvolala ale i řadu politických šarvátek

Pittsburgh/Praha - "Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z českých zemí a Slovenska." Tak zněl první bod Pittsburské dohody, kterou před 100 lety, 30. května 1918, podepsali představitelé českých a slovenských organizací v USA spolu s T. G. Masarykem. Tento dokument definitivně přivedl americké Slováky na stranu Čechů usilujících o nezávislost a pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti císařství a přejí si vznik samostatného státu Čechů a Slováků.

V Čejkovicích se zbortila střecha domku, kde žil Masaryk

Čejkovice - V Čejkovicích na Hodonínsku se v pátek večer zbortila část střechy domku, kde v dětství žil Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. V současnosti je v domku v Templářské ulici malé muzeum. Expozice poškozená není. Vnitřní stropy jsou netknuté, škoda je na krovech, řekl dnes ČTK starosta Čejkovic Pavel Novotný.

Masaryka vítalo v USA sto tisíc lidí. Proč ho Američané milují víc než Češi?

Praha - První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk se nesmazatelně zapsal do historie nejen Čech a Slovenska, ale i Spojených států. Těšil se tam takové oblibě, jako dnes rockové kapely. Co za tím ale stojí?

Evropská unie v 19. století? Češi přišli s unikátní myšlenkou, po návštěvě Ruska je to přešlo

Myšlenka sjednocování slovanských národů byla v 19. století velmi populární a v Čechách se pojila s nekritickým obdivem k Rusku. Stejně jako dnes, kdo největší stát světa navštívil, tak z obdivu rychle vystřízlivěl.