Bez Štefánika by Československo nevzniklo. Otvíral dveře Masarykovi, říká historik

Bez podílu slovenského vojáka, politika a astronoma Milana Rastislava Štefánika by Československo v roce 1918 nevzniklo. ČTK to řekl historik a zástupce ředitele slovenského Vojenského historického ústavu Peter Šumichrast. Slovensko si v sobotu připomene 100. výročí tragické smrti Štefánika (1880-1919), který při návratu do vlasti z Itálie zahynul u Bratislavy v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky.

"Kdyby Štefánik nepůsobil na politické scéně, aby 'otvíral' dveře profesorovi Tomáši Garrigueovi Masarykovi v nejvyšších politických kruzích Francie, tak by Československo jako takové nevzniklo. Samozřejmě, všichni tři (spoluzakladatelé) byli důležití. Říci, že Beneš byl důležitější, Masaryk nejdůležitější, nebo Štefánik byl nejdůležitější nelze - každý měl svou úlohu, kterou splnil," řekl Šumichrast.

Dodal, že zmíněná trojice tak naplnila sen o samostatném státě té generace Čechů a Slováků, která žila v rakousko-uherské monarchii.

Uznání podle historika získal Štefánik také jako smělý vojenský pilot navzdory nemoci žaludku, která ho omezovala. "Upoutal velení francouzské armády i tím, že byl schopen předpovídat počasí. O Štefánikovi je známo, že byl průkopníkem vojenské meteorologické služby ve francouzském vojenském letectví," řekl. Doplnil, že právě díky předpovědi jedné bouře zachránil vojenskou leteckou jednotku.

"Vojenská kariéra Štefánika předznamenala jeho hvězdnou politickou kariéru. Kdyby nebyl akceptován ve vojenských kruzích, takových úspěchů by nikdy nedosáhl. Nadstavba byla vojensko-politická a politická. Dále tak mohl rozvíjet své myšlenky společného státu Čechů a Slováků," uvedl historik.

Štefánik získal francouzské občanství a stal se také generálem francouzské armády. "Dosáhl velkých úspěchů jako příslušník malého národa. On si úspěch zasloužil. Ve Francii udělal velkou kariéru. Pracoval u významného astrofyzika Julesa Janssena v Meudonu a v rámci toho zúročil své vzdělání a získal uznání francouzské vlády. Byl vyznamenán Řádem čestné legie již jako vědec. Později dostal dva vyšší stupně tohoto prestižního řádu již jako politik," řekl Šumichrast.

Štefánik vyhrál celostátní anketu Největší Slovák, jejíž výsledky ve středu zveřejnil veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska.

Byť letecká nehoda, při které Štefánik zemřel, není stále zcela objasněna a čas od času ji provázejí různé spekulace, Šumichrast odmítl možnost, že by na Štefánika byl spáchán atentát.

"Nehledejme v letecké tragédii něco zvláštního. Muži, kteří mají co dočinění s létáním, častokrát nezemřou v 'posteli', ale smrt si je 'najde' v kabině letadla. Když jsem studoval dobové materiály o nehodě a analýzy odborníků, nenacházím tam žádný takový důkaz, který by mě opravňoval říci, že jsou o Štefánikově smrti pochybnosti," řekl vojenský historik, podle kterého byly okolnosti Štefánikovy smrti spíše zneužívány k politickým účelům.

Odmítl také medializovaná tvrzení bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, který v roce 2010 řekl, že na Štefánikovo letadlo stříleli vojáci, a to na rozkaz českého velitele. Podle Šumichrasta tragickou leteckou nehodu Štefánika mohl způsobit souběh nešťastných okolností včetně nevolnosti a bezvědomí Štefánika, nebo možnost, že do řízení letounu se zapletla anténa.

Štefánik je pohřben v hrobce v mohutné mohyle na vrchu Bradlo nedaleko své rodné obce Košariská. Právě u mohyly se v sobotu uskuteční celoslovenská vzpomínková akce na Štefánika, na které by měl Českou republiku zastupovat ministr obrany Lubomír Metnar.

Související

Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Více souvisejících

Milan Rastislav Štefánik historie Československo Slovensko Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 21 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy