Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.

Zatímco dnes je teoretický obor občas terčem výsměchu založeném na obtížné uplatnitelnosti v praxi, paradoxně otcové zakladatelé státu se jím živili a na základech jejich filozofické práce se zrodila myšlenka československého státu, v němž Češi žili až do nedávných událostí na samotném počátku roku 1993. Obor oba, jak Masaryk, tak Beneš, vystudovali, a postupně se vypracovali na univerzitní vyučující. I zaměření obou státníku bylo obdobné, zabývali se především filozofií člověka s přesahem do politické filozofie. Svým teoretickým zaměřením následně položili základy dnes velice vlivné disciplíně, sociologii, která lidstvo dnes prostřednictvím internetu ve dne v noci zahlcuje výzkumy toho, co si lidi myslí, co dělají apod.

Penze filozofa v prezidentském úřadu

Tady podobnost kariér obou filozofů končí. Masaryk byl podstatně starší než Beneš a profesionálním politikem se stal v podstatě až v důchodovém věku. Nejdřív v čele separatistické opozice proti Rakousko-Uhersku v průběhu 1. světové války a následně jako československý prezident. To už Masarykovi táhlo na sedmdesátku (narodil se 1850), tudíž většinu života působil jako univerzitní profesor, posléze byl angažovaný i politicky, jako poslanec Říšské rady.

A čemu filosof Masaryk věnoval svou odbornou pozornost? Jednoduché shrnutí je opravdu složité. Napsal desítky knih, povětšinou je spojovaly otázky týkající se člověka, který by měl být cílem většiny filozofických a vědeckých bádání. Do dějin filozofie a sociologie se zapsal zejména pracemi o krizi moderního člověka. Pokrok totiž přináší řadu pozitiv jako vzdělání, ekonomickou prosperitu a větší svobodu, ale zároveň ničí ukotvení člověka v tradicích, zejména náboženských, které dávaly lidskému životu smysl a řád. Sociologicky téma sledoval na rostoucích počtech sebevražd, jakožto výše uvedené krize moderního člověka. Takovéto lidské krize a v širším měřítku krize společenské, mají podle Masaryka duchovní příčiny a k jejich řešení vedou opět duchovní prostředky (náboženství, věda a morálka).

Od teorie k praxi

V zahraničí byl Masaryk považován za klíčového teoretika demokracie, což následně dokázal využít i v praxi vybudováním malého demokratického státu, což ve své době byl pionýrský a v podstatě unikátní počin, ve srovnání s fašizujícími režimy rozmáhajícími se po celé Evropě. Demokracii Masaryk považoval za komplikovanou záležitost, na niž se musí usilovně pracovat a ctil ji nadevše: Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.

Masarykův mladší následník

Kariéra profesionálního filozofa v případě Edvarda Beneše byla mnohem kratší. Důvodem nebylo, že Beneš v mládí hrál na vrcholové úrovni fotbal za Slavii Praha, ale především brzký vstup do vrcholných pater prvorepublikové politiky. Beneš obhájil doktorát z filosofie v Paříži, ještě jeden posléze v Praze. Nejdřív vyučoval na Obchodní akademii v Praze, po habilitaci z filozofie roku 1912 pak vyučoval na české části pražské univerzity. Ovšem v roce 1915 odešel do exilu pracovat za vznik republiky po Masarykově boku a k filozofii se již nikdy profesionálně nevrátil. Beneš se věnoval především politické filozofii, což záhy uplatnil jako dlouholetý československý ministr zahraničí. Pověstným evropským diplomatem se stal i díky práci na poli filozofie.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 
Fotbal, ilustrační fotografie.

Fotbal. Jaká je historie jednoho z nejoblíbenějších sportů?

Fotbal patří mezi sporty, které mají mnoho příznivců, ať už mezi profesionálními či amatérskými hráči nebo nadšenými fanoušky. Miliony lidí aktuálně prožívají probíhající mistrovství Evropy ve fotbale, jenom málo z nich ovšem zná historii tohoto sportu. Jeho počátky sahají až do dob starověku.

Více souvisejících

historie Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Edvard Beneš filozofie 100. výročí vzniku Československa

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy