Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Zatímco dnes je teoretický obor občas terčem výsměchu založeném na obtížné uplatnitelnosti v praxi, paradoxně otcové zakladatelé státu se jím živili a na základech jejich filozofické práce se zrodila myšlenka československého státu, v němž Češi žili až do nedávných událostí na samotném počátku roku 1993. Obor oba, jak Masaryk, tak Beneš, vystudovali, a postupně se vypracovali na univerzitní vyučující. I zaměření obou státníku bylo obdobné, zabývali se především filozofií člověka s přesahem do politické filozofie. Svým teoretickým zaměřením následně položili základy dnes velice vlivné disciplíně, sociologii, která lidstvo dnes prostřednictvím internetu ve dne v noci zahlcuje výzkumy toho, co si lidi myslí, co dělají apod.
Penze filozofa v prezidentském úřadu
Tady podobnost kariér obou filozofů končí. Masaryk byl podstatně starší než Beneš a profesionálním politikem se stal v podstatě až v důchodovém věku. Nejdřív v čele separatistické opozice proti Rakousko-Uhersku v průběhu 1. světové války a následně jako československý prezident. To už Masarykovi táhlo na sedmdesátku (narodil se 1850), tudíž většinu života působil jako univerzitní profesor, posléze byl angažovaný i politicky, jako poslanec Říšské rady.
A čemu filosof Masaryk věnoval svou odbornou pozornost? Jednoduché shrnutí je opravdu složité. Napsal desítky knih, povětšinou je spojovaly otázky týkající se člověka, který by měl být cílem většiny filozofických a vědeckých bádání. Do dějin filozofie a sociologie se zapsal zejména pracemi o krizi moderního člověka. Pokrok totiž přináší řadu pozitiv jako vzdělání, ekonomickou prosperitu a větší svobodu, ale zároveň ničí ukotvení člověka v tradicích, zejména náboženských, které dávaly lidskému životu smysl a řád. Sociologicky téma sledoval na rostoucích počtech sebevražd, jakožto výše uvedené krize moderního člověka. Takovéto lidské krize a v širším měřítku krize společenské, mají podle Masaryka duchovní příčiny a k jejich řešení vedou opět duchovní prostředky (náboženství, věda a morálka).
Od teorie k praxi
V zahraničí byl Masaryk považován za klíčového teoretika demokracie, což následně dokázal využít i v praxi vybudováním malého demokratického státu, což ve své době byl pionýrský a v podstatě unikátní počin, ve srovnání s fašizujícími režimy rozmáhajícími se po celé Evropě. Demokracii Masaryk považoval za komplikovanou záležitost, na niž se musí usilovně pracovat a ctil ji nadevše: Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.
Masarykův mladší následník
Kariéra profesionálního filozofa v případě Edvarda Beneše byla mnohem kratší. Důvodem nebylo, že Beneš v mládí hrál na vrcholové úrovni fotbal za Slavii Praha, ale především brzký vstup do vrcholných pater prvorepublikové politiky. Beneš obhájil doktorát z filosofie v Paříži, ještě jeden posléze v Praze. Nejdřív vyučoval na Obchodní akademii v Praze, po habilitaci z filozofie roku 1912 pak vyučoval na české části pražské univerzity. Ovšem v roce 1915 odešel do exilu pracovat za vznik republiky po Masarykově boku a k filozofii se již nikdy profesionálně nevrátil. Beneš se věnoval především politické filozofii, což záhy uplatnil jako dlouholetý československý ministr zahraničí. Pověstným evropským diplomatem se stal i díky práci na poli filozofie.
Související
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
historie , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Edvard Beneš , filozofie , 100. výročí vzniku Československa
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 58 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák