Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk? Bojoval s Čechy a nechal se přejmenovat

Donald Trump pozval na narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka na návštěvu v bílém domě. Od 7. března uplynulo 169 let od narození prvního československého prezidenta. Každoročně probíhá řada připomínkových akcí. Přestože tatíčka Masaryka každý zná, s jeho životem je spojena řada málo známých kuriozit.

1. Jméno Garrigue převzal po své ženě, protože byl feminista a hrdě se k tomu hlásil. Zatímco za práva žen vždy a všude lobovaly především ženy, v Československu se o ně zasadil především muž v prezidentském úřadě. V roce 1919 dostaly ženy v Československu volební právo jako v jedné z prvních zemí na světě. Například ve Francii ženy volí od roku 1945, ve Švýcarsku od roku 1971 a v Saudské Arábii až od roku 2015.

2. Se jménem prvního prezidenta se pojí ještě jedna zajímavost, původně se totiž nejmenoval Masaryk, ale Masárik a nechal se přejmenovat až ve 22 letech.

3. Na narozeninový den Tomáše Masaryka slaví svátek všichni Tomášové. Ovšem v době kdy se Masaryk narodil, slavil svátek 7. března Miroslav.

4. Narodil se v roce 1850 v Čelákovicích u Hodonína na Moravě, což znamená, že prezidentem se stal ve značně pokročilém věku. Bylo mu 68 let a v úřadu vydržel dalších 17 let.

5. Populárním mezi Čechy se také stal až v tomto pokročilém věku. Celý život musel čelit štvavým kampaním, které byly zapříčiněny především jeho zastáváním na svou dobu liberálních názorů. Kritizoval český nacionalismus a antisemitismus. Když se postavil za žida Hilsnera křivě obviněného z vraždy, musel následně čelit kampaním i fyzickým útokům a chtěl se z Čech odstěhovat. Jeho manželka Charlotta mu to však rozmluvila.

6. Masaryk vytudoval na Vídeňské univerzitě, kde také posléze působil jako profesor. Do Prahy se z Vídně přestěhoval až v roce 1882, když dostal nabídku na post mimořádného profesora na pražské univerzitě. V té době Masaryk mluvil německy lépe jak česky.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková kuriozity historie

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu

Do Štědrého dne čekají Česko hned dvě epizody výraznějšího sněžení ve vyšších a horských polohách, avizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti. Sněžit bude během neděle a také v pondělí odpoledne a během noci na úterý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy