Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk? Bojoval s Čechy a nechal se přejmenovat

Donald Trump pozval na narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka na návštěvu v bílém domě. Od 7. března uplynulo 169 let od narození prvního československého prezidenta. Každoročně probíhá řada připomínkových akcí. Přestože tatíčka Masaryka každý zná, s jeho životem je spojena řada málo známých kuriozit.

1. Jméno Garrigue převzal po své ženě, protože byl feminista a hrdě se k tomu hlásil. Zatímco za práva žen vždy a všude lobovaly především ženy, v Československu se o ně zasadil především muž v prezidentském úřadě. V roce 1919 dostaly ženy v Československu volební právo jako v jedné z prvních zemí na světě. Například ve Francii ženy volí od roku 1945, ve Švýcarsku od roku 1971 a v Saudské Arábii až od roku 2015.

2. Se jménem prvního prezidenta se pojí ještě jedna zajímavost, původně se totiž nejmenoval Masaryk, ale Masárik a nechal se přejmenovat až ve 22 letech.

3. Na narozeninový den Tomáše Masaryka slaví svátek všichni Tomášové. Ovšem v době kdy se Masaryk narodil, slavil svátek 7. března Miroslav.

4. Narodil se v roce 1850 v Čelákovicích u Hodonína na Moravě, což znamená, že prezidentem se stal ve značně pokročilém věku. Bylo mu 68 let a v úřadu vydržel dalších 17 let.

5. Populárním mezi Čechy se také stal až v tomto pokročilém věku. Celý život musel čelit štvavým kampaním, které byly zapříčiněny především jeho zastáváním na svou dobu liberálních názorů. Kritizoval český nacionalismus a antisemitismus. Když se postavil za žida Hilsnera křivě obviněného z vraždy, musel následně čelit kampaním i fyzickým útokům a chtěl se z Čech odstěhovat. Jeho manželka Charlotta mu to však rozmluvila.

6. Masaryk vytudoval na Vídeňské univerzitě, kde také posléze působil jako profesor. Do Prahy se z Vídně přestěhoval až v roce 1882, když dostal nabídku na post mimořádného profesora na pražské univerzitě. V té době Masaryk mluvil německy lépe jak česky.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková kuriozity historie

Aktuálně se děje

před 39 minutami

včera

Robert Fico

To je vydírání? Nikdo mi nebude nic přikazovat, jedu do Moskvy, vzkázal Fico EU

Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která varovala evropské lídry před účastí na oslavách Dne vítězství 9. května v Moskvě. Podle Kallasové by účast na akci neměla být vnímána jako bezvýznamné gesto a bude pečlivě sledována. Fico její slova označil za výstrahu, která připomíná spíše vydírání než diplomatické doporučení.

včera

Donald Trump

Trump jedná o clech s více než patnácti státy, první dohody mají přijít velmi brzy

Americká vláda oznámila, že více než patnáct států aktuálně vede jednání se Spojenými státy o celních dohodách. Podle Bílého domu by první výsledky těchto vyjednávání mohly být oznámeny „velmi brzy“. Prezident Donald Trump tak pokračuje v budování nové obchodní politiky, která má za cíl ochránit americký průmysl a domácí pracovní místa. Republikánský senátor JD Vance rovněž vyjádřil optimismus ohledně možné dohody o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy.

včera

včera

včera

USA

Když Hollywood truchlil. Před 35 lety zemřela Greta Garbo

Mezi nejslavnější a nejkrásnější hollywoodské herečky patřila v meziválečném období Greta Garbo. Ta sama si ovšem slávu ani zájem obdivovatelů neužívala, právě naopak. Pozornosti veřejnosti se vyhýbala, hereckou kariéru nakonec předčasně ukončila a až do své smrti, od které uplynulo přesně 35 let, žila v ústraní.

včera

včera

Joe Biden

Joe Biden se vrací. V prvním zásadním projevu od odchodu z Bílého domu zkritizuje Trumpa

Bývalý prezident Spojených států Joe Biden se dnes znovu objeví na veřejnosti, když v Chicagu pronese svůj první velký projev od chvíle, kdy v lednu opustil Bílý dům. Vystoupení, které se uskuteční na výroční konferenci Národní asociace obhájců, poradců a zástupců osob se zdravotním postižením (ACRD), se zaměří na současné ohrožení systému sociálního zabezpečení ve Spojených státech.

včera

V Praze proběhlo poslední rozloučení s Annou Slováčkovou. (15.4.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s Annou Slováčkovou. Přišel i prezident Pavel

Česko se v úterý odpoledne rozloučilo s Annou Slováčkovou, která zemřela po boji s vážnou nemocí během předminulého víkendu. Bylo jí 29 let. Poslední rozloučení pro rodinu a pozvané hosty proběhlo v kostele svatého Tomáše na Malé Straně v Praze. Nechyběli na něm rodiče zesnulé, dorazila i řada známých osobností ze šoubyznysu. Rozloučit se přišel i prezident. 

včera

Letadla, ilustrační foto

Trump znepokojuje Evropu. Počet zemí, které varují před cestou do USA, přibývá

Vzhledem ke zrušení některých ochran pro sexuální menšiny v USA nyní Nizozemsko zpřísňuje cestovní doporučení do USA pro osoby identifikující se jako LGBTQ+. Nizozemsko však není jediné. Podobné kroky podnikly i německé, francouzské, dánské a finské úřady. Belgie je také znepokojena kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a podobné kroky plánuje.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Slovensko dostalo od Moskvy pozvánku na oslavy Dne vítězství. EU varuje evropské lídry před účastí

Evropská unie důrazně varovala představitele členských států před účastí na tradičních oslavách Dne vítězství, které každoročně pořádá Rusko 9. května. Tento rok přitom slavnosti připomenou již 80. výročí porážky nacistického Německa a podle informací ruských médií a webu Politico byly rozeslány pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí – konkrétně na Slovensko a do Srbska.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Vance opět tvrdě zkritizoval Evropu. Nazval ji vazalem USA

Americký viceprezident JD Vance ostře kritizoval dlouhodobou závislost Evropy na vojenské ochraně Spojených států. V rozhovoru pro britský server UnHerd uvedl, že Evropa se musí stát vojensky soběstačnou a nemůže být „permanentním bezpečnostním vazalem“ USA. Podle něj by to nebylo výhodné ani pro Spojené státy, ani pro Evropu samotnou.

včera

včera

Ilustrační foto

Británie hasí obří skandál: Čína má přístup ke zdravotním záznamů statisíců Britů

Čínští výzkumníci získali přístup k rozsáhlé databázi zdravotních údajů více než 500 tisíc britských dobrovolníků, přestože západní zpravodajské služby opakovaně varují před možným zneužitím těchto dat autoritářským režimem v Pekingu. Vyplývá to z investigativního článku deníku The Guardian, který přináší nové informace o spolupráci mezi britským výzkumným centrem UK Biobank a čínskými institucemi.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Trump sestřelil Zelenského: Pořád chcete rakety, neměl jste si začínat se silnějším nepřítelem

Americký prezident Donald Trump ostře zareagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o nákup deseti baterií protiraketového systému Patriot za zhruba 15 miliard dolarů. V projevu během tiskové konference s prezidentem Salvadoru Nayibem Bukelem dal Trump najevo, že návrh považuje za nesmyslný a naznačil, že Zelenskyj podceňuje realitu války. „Pořád žádá rakety, ale když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát,“ uvedl prezident s narážkou na výraznou převahu Ruska.

včera

Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Yusuf Yassir)

Brutální konflikt si vybral svou daň. Súdán zažívá nejhorší krizi na světě, stojí na pokraji totálního kolapsu

Súdán se po dvou letech občanské války ocitá v nejhorší humanitární krizi na světě. OSN a mezinárodní neziskové organizace varují, že situace v zemi dosáhla bodu, kdy civilní obyvatelstvo platí vysokou cenu za nedostatečnou reakci mezinárodního společenství. V zemi zuří brutální konflikt mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami Rychlých podpůrných sil (RSF), který za sebou zanechává desítky tisíc mrtvých, masové hladomory a rozsáhlé vysídlení obyvatelstva. 

včera

včera

Izraelská armáda

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.

včera

včera

Skutečné dopady extrémního počasí? Smrtící povodně loni zasáhly jen v Evropě na půl milionu lidí

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou v úterý zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy