Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk? Bojoval s Čechy a nechal se přejmenovat

Donald Trump pozval na narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka na návštěvu v bílém domě. Od 7. března uplynulo 169 let od narození prvního československého prezidenta. Každoročně probíhá řada připomínkových akcí. Přestože tatíčka Masaryka každý zná, s jeho životem je spojena řada málo známých kuriozit.

1. Jméno Garrigue převzal po své ženě, protože byl feminista a hrdě se k tomu hlásil. Zatímco za práva žen vždy a všude lobovaly především ženy, v Československu se o ně zasadil především muž v prezidentském úřadě. V roce 1919 dostaly ženy v Československu volební právo jako v jedné z prvních zemí na světě. Například ve Francii ženy volí od roku 1945, ve Švýcarsku od roku 1971 a v Saudské Arábii až od roku 2015.

2. Se jménem prvního prezidenta se pojí ještě jedna zajímavost, původně se totiž nejmenoval Masaryk, ale Masárik a nechal se přejmenovat až ve 22 letech.

3. Na narozeninový den Tomáše Masaryka slaví svátek všichni Tomášové. Ovšem v době kdy se Masaryk narodil, slavil svátek 7. března Miroslav.

4. Narodil se v roce 1850 v Čelákovicích u Hodonína na Moravě, což znamená, že prezidentem se stal ve značně pokročilém věku. Bylo mu 68 let a v úřadu vydržel dalších 17 let.

5. Populárním mezi Čechy se také stal až v tomto pokročilém věku. Celý život musel čelit štvavým kampaním, které byly zapříčiněny především jeho zastáváním na svou dobu liberálních názorů. Kritizoval český nacionalismus a antisemitismus. Když se postavil za žida Hilsnera křivě obviněného z vraždy, musel následně čelit kampaním i fyzickým útokům a chtěl se z Čech odstěhovat. Jeho manželka Charlotta mu to však rozmluvila.

6. Masaryk vytudoval na Vídeňské univerzitě, kde také posléze působil jako profesor. Do Prahy se z Vídně přestěhoval až v roce 1882, když dostal nabídku na post mimořádného profesora na pražské univerzitě. V té době Masaryk mluvil německy lépe jak česky.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Charlotta Garrigue-Masaryková kuriozity historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy