Kolik se platilo učitelům za první republiky? Dnes by záviděli i politici

Na rozdíl ode dneška, za Masarykova Československa bylo vzdělávání prioritou státu a podle toho se i odvíjela odměna lidí, kteří se učitelství a vědě věnovali. Nejen, že učitelé na všech stupních dosahovali nadstandartních výdělků, před takřka sto lety fungoval poměrně propracovaný systém motivačního hodnocení učitelů, o problémech zavedení takovéhoto systému se mluví také posledních třicet let. Ale jen mluví.

Výdělky začínajícího učitele obecné školy nebyly nijak horentní. Pohybovaly se kolem 800 korun měsíčně, což bylo srovnatelné s pracovníky v tehdejším průmyslu, kteří nemuseli mít ani takovou kvalifikaci, jako pedagogové. Dotud není situace příliš odlišná ode dneška. Učitelé však postupovali v 11. stupňové tabulce a každé tři roky je čekalo platové přilepšené o cca 1800 korun za rok, což je přibližně zlepšení o 20 procent. Jejich dnešní kolegové doslova jen spláčou nad výdělkem, jelikož o necelou pětinu se učitelům zvedne tarifní plat, až když mají odpracováno nad 32 let.

Opravování písemek jako honorovaná práce

Co je ještě zajímavější, existoval pozoruhodný systém odměn. Nepřekvapí, že se důsledně platilo za každou hodinu vyučovanou nad úvazek, ale ještě lépe byla proplácena výuka nepovinných předmětů. Obzvláště motivační byl příplatek za opravování písemných prací a odměna náležela také správcům školních sbírek, knihoven nebo tělocvičen, kterých však rozhodně nebylo tolik jako dnes. Zatímco mnozí učitelé dnes musí vše dělat v rámci své pracovní náplně, jinými slovy zadarmo.

Na dvě auta ročně za učení na gymnázium

Podstatně vyšší platy náležely středoškolským profesorům. Důvodem byly zejména vyšší nároky na kvalifikaci. Plně aprobovaný vyučující na střední škole musel být absolventem filozofické nebo přírodovědecké fakulty na jedné ze dvou univerzit v českých zemích (v Praze nebo v Brně, v Olomouci byla pouze teologická fakulta a ostatní univerzity vznikly až po roce 1989). Před odchodem do penze brali středoškolští profesoři přibližně 40 000 korun ročně. Pro představu automobil Škoda stál 17 000 korun a dovolit si ho mohl jen málokdo. V poměru k ceně aut, kdy na svých stránkách nabízí Škoda auto model Octavia za nejnižší cenu 419 000 Kč, blížil by se plat tehdejšího středoškolského profesora na vrcholu kariéry i miliónu korun ročně! Na druhou stranu jedná se spíše o zábavné srovnání nesrovnatelného.

Plat jako ministr

Pozice na vysokých školách byly ještě lukrativnější. Řádný univerzitní profesor pobíral 60 000 korun ročně, což je srovnatelné s platem tehdejších ministrů, byť těm ještě náleželo 40 000 korun činovního příplatku. Jistá obdoba dnešních poslaneckých náhrad. Vyučovat na univerzitě na plný úvazek byl však kariérní vrchol, na který vedla spletitá cesta. Vynikající odborníci mnohdy čekali řadu let na smrt svých předchůdců v pozici soukromých docentů, aby uvolnili málo početná místa na univerzitách. Vskutku byla jiná doba, ale v počátcích Československa patřily profese zaměření na vzdělání a vědu nejen mezi nejprestižnější, ale především i nejlépe placené. Za velkorysým systémem je nutně vidět i ruku prezidenta Masaryka, který byl jednak sám dlouhá letá univerzitním profesorem a rovněž po celý život razil myšlenku vzdělaného národa, který se neustále zlepšuje a jak jinou metodu zvolit, než investici do kvalitního vzdělání?

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie Školství Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) mzdy / platy učitelé

Aktuálně se děje

před 41 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy