Masarykova armáda? 50 tisíc mužů v Rusku. Co se dělo před vznikem republiky?

Praha/Moskva - V neděli jsme oslavili 100. výročí vzniku samostatného Československa. Veškerá pozornost se soustředila na politické osobnosti té doby T. G. Masaryka, Antonína Švehlu, Edvarda Beneše a další, ale přitom se zapomnělo na vojenské dezertéry, kteří se po zajetí armádami Dohody v 1. světové válce rozhodli postavit proti vlastní zemi, tehdy Habsburské monarchii, známé jako legionáři. Dnes mají svou utajenou expozici v Moskvě. Informoval o tom iRozhlas.cz.

Pokud někdy za život navštívíte ruskou Moskvu, určitě by jste kromě Mauzolea, Chrámu Vasila Blaženého a Chrámu Krista Spasitele neměli váhat s návštěvou Muzea moderní historie Ruska, v němž si můžete prohlédnout unikátní fotografie československých legionářů. Přestože Rusové nezavírají oči nad činy našich vojáků, jejichž působení v letech 1914-1918 je dodnes předmětem kontroverzí. Z tohoto důvodu je také moskevská expozice v anonymitě. 

Podle ruského vojenského historika Alexandra Kručinina by se na účast československých legií, které se v květnu 1918 neváhaly postavit nejen proti sovětské moci, nýbrž i zaplést do samotné občanské války, nemělo zapomínat. Rusové by měli být legionářům vděční, přestože válka skončila vítězstvím bolševiků a vzniku SSSR, který si uchoval svou existenci až do roku 1992. Kdyby se československé legie bývaly nepostavily čelem proti radikální levice, nedokázaly by se protibolševické síly bílých ukrýt a vybudovat vlastní jednotky.

Na druhou stranu je ale potřeba vzít v úvahu, že se podstatné části ruské veřejnosti tak úplně nezamlouvá boj Čechů a Slováků proti rudoarmějcům. Značná část ruských dějepisců nám navíc vyčítá válečné zločiny, plenění a obecně protiruské nálady. Podle Kručinina jsou ale taková obvinění v podstatě podpásová. Ostatně vítězem se stali Rudí, kteří díky sovětské éře získali jedinečnou možnost přepisovat dějiny v neprospěch jakékoli antibolševické síly. Dnešní Rusko by ale už nemělo sovětské propagandě podléhat.

Nicméně ani rozpad SSSR a vznik Ruské federace nic nezměnil na faktu, že ještě stále velká část Rusů nostalgicky vzpomíná na doby, kdy se jich celý svět bál kvůli hrozící jaderné válce, a tak se ráda nechává ukolébat tím, že jejich slovanští bratři ničili ruské kulturní dědictví, včetně zlatého pokladu, o němž se zmínil také server Valka.cz. Podle Kručinina by ale pravý Rus, který miluje svou vlast, měl československé legionáře vnímat čistě pozitivně. Podle jeho názoru se mnohdy snaží šířit protilegionářské cítění právě ti, kterým je trnem v oku historické bratrství mezi Rusy a Čechy a Slováky.

Problémy s anonymní výstavou

Ředitelka Českého centra Hana Skládalová sama přiznala, že byl velký problém se samotnou expozicí v moskevském muzeu. Bohužel v současném Rusku jsou legionáři stále vnímáni, když už ne přímo negativně, tak minimálně jako něco, o čem se příliš nemluví. Spousta moskevských muzeí měla podle Skládalové problémy něco takového riskovat. Se zmiňovaným Muzeem moderní historie se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, že v něm výstava bude, pokud se o ní nebude příliš okatě mluvit. O tom, že jsou v Rusku vystavováni českoslovenští legionáři, se dočtete pouze na stránkách Českého centra. Před samotnou budovou Muzea nenajdete ani informace, že nějaká expozice je. Pouze teprve, až když vejdete dovnitř, uvidíte rollup informující o výstavě.

Exhibice československých legií samozřejmě není v Rusku ničím úplně novým. K první výstavě tohoto typu došlo už v Jekatěrinburgu, který sehrál v boji legionářů významnou roli, byť se jim nepodařilo osvobodit ruského cara Mikuláše II. a jeho rodinu. Skládalová si moskevské výstavy velmi váží a je ráda, že se jí podařilo vyhrát boj se současnou ruskou politickou reprezentací, jakož i s přetrvávajícími předsudky nezanedbatelné části ruské veřejnosti. Historie musí být interpretována, pokud možno nejvíc objektivně, a neměla by být politizovaná. 

Související

Více souvisejících

I. světová válka Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Legionáři

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 28 minutami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy