Masarykova armáda? 50 tisíc mužů v Rusku. Co se dělo před vznikem republiky?

Pokud někdy za život navštívíte ruskou Moskvu, určitě by jste kromě Mauzolea, Chrámu Vasila Blaženého a Chrámu Krista Spasitele neměli váhat s návštěvou Muzea moderní historie Ruska, v němž si můžete prohlédnout unikátní fotografie československých legionářů. Přestože Rusové nezavírají oči nad činy našich vojáků, jejichž působení v letech 1914-1918 je dodnes předmětem kontroverzí. Z tohoto důvodu je také moskevská expozice v anonymitě. 

Podle ruského vojenského historika Alexandra Kručinina by se na účast československých legií, které se v květnu 1918 neváhaly postavit nejen proti sovětské moci, nýbrž i zaplést do samotné občanské války, nemělo zapomínat. Rusové by měli být legionářům vděční, přestože válka skončila vítězstvím bolševiků a vzniku SSSR, který si uchoval svou existenci až do roku 1992. Kdyby se československé legie bývaly nepostavily čelem proti radikální levice, nedokázaly by se protibolševické síly bílých ukrýt a vybudovat vlastní jednotky.

Na druhou stranu je ale potřeba vzít v úvahu, že se podstatné části ruské veřejnosti tak úplně nezamlouvá boj Čechů a Slováků proti rudoarmějcům. Značná část ruských dějepisců nám navíc vyčítá válečné zločiny, plenění a obecně protiruské nálady. Podle Kručinina jsou ale taková obvinění v podstatě podpásová. Ostatně vítězem se stali Rudí, kteří díky sovětské éře získali jedinečnou možnost přepisovat dějiny v neprospěch jakékoli antibolševické síly. Dnešní Rusko by ale už nemělo sovětské propagandě podléhat.

Nicméně ani rozpad SSSR a vznik Ruské federace nic nezměnil na faktu, že ještě stále velká část Rusů nostalgicky vzpomíná na doby, kdy se jich celý svět bál kvůli hrozící jaderné válce, a tak se ráda nechává ukolébat tím, že jejich slovanští bratři ničili ruské kulturní dědictví, včetně zlatého pokladu, o němž se zmínil také server Valka.cz. Podle Kručinina by ale pravý Rus, který miluje svou vlast, měl československé legionáře vnímat čistě pozitivně. Podle jeho názoru se mnohdy snaží šířit protilegionářské cítění právě ti, kterým je trnem v oku historické bratrství mezi Rusy a Čechy a Slováky.

Ředitelka Českého centra Hana Skládalová sama přiznala, že byl velký problém se samotnou expozicí v moskevském muzeu. Bohužel v současném Rusku jsou legionáři stále vnímáni, když už ne přímo negativně, tak minimálně jako něco, o čem se příliš nemluví. Spousta moskevských muzeí měla podle Skládalové problémy něco takového riskovat. Se zmiňovaným Muzeem moderní historie se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, že v něm výstava bude, pokud se o ní nebude příliš okatě mluvit. O tom, že jsou v Rusku vystavováni českoslovenští legionáři, se dočtete pouze na stránkách Českého centra. Před samotnou budovou Muzea nenajdete ani informace, že nějaká expozice je. Pouze teprve, až když vejdete dovnitř, uvidíte rollup informující o výstavě.

Exhibice československých legií samozřejmě není v Rusku ničím úplně novým. K první výstavě tohoto typu došlo už v Jekatěrinburgu, který sehrál v boji legionářů významnou roli, byť se jim nepodařilo osvobodit ruského cara Mikuláše II. a jeho rodinu. Skládalová si moskevské výstavy velmi váží a je ráda, že se jí podařilo vyhrát boj se současnou ruskou politickou reprezentací, jakož i s přetrvávajícími předsudky nezanedbatelné části ruské veřejnosti. Historie musí být interpretována, pokud možno nejvíc objektivně, a neměla by být politizovaná.