I. světová válka

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Komentář

Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Lidé v Česku dnes uctí památku válečných veteránů

Armáda i veřejnost si dnes připomenou památku válečných veteránů. Na oběti válek a vojáky, kteří v nich bojovali, se bude vzpomínat na řadě míst Česka. Hlavní pietní akt bude tradičně na pražském Vítkově.

Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Vědci se kvůli covidu vrací do historie. Zjistili, proč byla španělská chřipka tolik smrtící

Jedna z nejsmrtelnějších epidemií v dějinách lidstva se objevila v letech 1918-1920. Odhaduje se, že španělská chřipka mohla za smrt až 100 milionů lidí po celém světě. To bylo o mnoho více než počet obětí, které si vyžádala první světová válka. Ale proč byla tato chřipková epidemie tolik smrtelná a zemřelo až 5 % světové populace?

RECENZE: 1917 je nejlepší válečný film posledních let s unikátním vizuálním dojmem

První velká válka byla peklem. A není snazší způsob, jak se přiblížit myšlenkovému rozpoložení vojáků v zákopech než se přiblížit jejich myšlenkám ve výtvarně skvěle ztvárněném filmu. Každý výbuch cítíte v kostech. Každá kulka od neviděného nepřítele by drásá nervy. Přesně tak se cítíte u 1917.

První dojmy: 1917 je nejlepší válečný film od Zachraňte vojína Ryana

Nervy drásající válečné drama o dvou vojácích, kteří musí splnit zdánlivě nesplnitelný úkol a dostat se přes nepřátelské území, aby zabránili katastrofě. Snímek 1917 je technicky dokonalý, ale přesto jej táhnou především výborné herecké výkony. Podle kritiků se jedná o adepta na několik Oscarů.

Češi rozdrtili Rudou armádu: Bitva u Lipjag vyvolala mezi bolševiky paniku

V letech 1918-22 bylo Rusko v občanské válce, v níž českoslovenští legionáři podporovali tamní odboj proti bolševikům. I když na to mnozí zapomínáme, Čechoslováci, když na to přišlo, nebyli nikdy žádná ořezávátka, a vždy uměli projevit smysl pro boj. Jako typický příklad lze uvést Penzenskou skupinu poručíka Čečka. Informoval o tom vojenský historik Pavel Jaroslav Kuthan.

Fosgen. Nejhorší zbraň první světové války má na svědomí drtivou většinu obětí

Dichlorid karbonylu, známější jako fosgen, je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpečnější než chlor. Vytvořil jej v roce 1812 anglický chemik John Davy, svou skutečnou sílu ale ukázal až v průběhu první světové války. Stal se děsivou zbraní, před níž nebylo úniku.

Jediný vojenský střet Ruska a USA má české pozadí. Rusové jej Američanům dodnes neodpustili

Ačkoliv nedůvěra Ruska vůči USA je dávána za vinu studené válce, ve skutečnosti má starší kořeny. Ruský strach z americké invaze vychází z málo známé epizody ke konci první světové války, kdy se americké expediční oddíly, vyslané pomoci československým legiím a kvůli získání vojenského materiálu států Dohody, dostaly do konfliktu s Rudou armádou. Stalo se tak navzdory plánovým intencím americké mise, Rusové si to však dodnes připomínají jako důkaz věrolomnosti Američanů.

Jak porazit Turky? Osmané vymysleli způsob, který vstoupil do dějin

Válečná historie není jen plná násilí a krveprolití. Někteří stratégové si vzali na pomoc i poněkud nezvyklé taktiky. Jednou z nich jsou například drogy, které dokázaly zvrátit průběh bitvy.

Na pláži ve Francii se vynořil vrak německé ponorky, brzy opět zmizí

Na francouzském pobřeží poblíž Calais se od prosince objevuje vrak německé ponorky, který byl desítky let pohřben v písku. Plavidlo se stává místní turistickou atrakcí, informoval zpravodajský server BBC.

Bratislava Slovensku vůbec nepatřila. Přes sto lety ji uzmuli z náruče Maďarů a Němců

Na den přesně před 100 lety dobyla československá vojska Prešpurk. Představitelé právě vzniklého Československa přitom nevěděli, jaká bude jeho budoucnost. O novém jméně města i jeho roli rozhodly až následující dny a týdny.

Sto let stará záhada rozluštěna: Co se v roce 1918 stalo s válečnou lodí USS San Diego?

Američtí vědci přišli na kloub století staré záhadě. Jedinou potopenou americkou válečnou loď během první světové války USS San Diego poslali ke dnu Němci. Dlouhá léta se přitom o příčině nehody pouze spekulovalo.

Macron vzýval patriotismus, Trump i Putin se smáli. Sto let od války, která nebyla ani první, ani poslední

Komentář Josefa Brože - Víkend byl ve znamení Velké války. Ti, co ji takto nazvali, netušili, že se jí bude později říkat První. Po té První totiž přišla Druhá. Přízrak té Třetí, jež si nikdo nepřeje, se neustále vznáší ve vzduchu. Ta Velká válka, od níž uplynulo právě 100 let, posloužila tentokrát k cílům, kterým nebyl vůbec tolikrát opakovaný mír. Kdo vlastně tuto válku způsobil?

Britové si v Londýně připomněli výročí konce první světové války

Británie si dnes připomněla sté výročí konce první světové války. Piety v centru Londýna se zúčastnila i královská rodina. Večerní mši ve Westminsterském opatství navštívila i královna Alžběta II. a německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Trump ve Francii uctil památku padlých vojáků

Americký prezident Donald Trump dnes uctil památku amerických a spojeneckých vojáků, kteří přišli o život během první světové války. "Je naší povinností chránit civilizaci, kterou oni bránili, a ochránit mír, kvůli kterému před sto lety ušlechtile položili svůj život," uvedl Trump během návštěvy hřbitova na pařížském předměstí Suresnes, kde je pochováno více než 1500 amerických vojáků.

Sledovali jsme ŽIVĚ: Celý svět si ve Francii připomínal konec první světové války

V Paříži u Vítězného oblouku se za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zhruba sedmi desítek zahraničních prezidentů a premiérů včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše konala vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce první světové války. V té celkem padlo na deset milionů vojáků a zahynulo okolo osmi milionů civilistů. Na pietu odpoledne naváže Pařížské mírové fórum, kde státníci spolu s dalšími delegáty budou jednat o mírových aktivitách ve světě.

Jak by vypadal svět, kdyby Amerika nevstoupila do první světové války?

Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?