Fosgen. Nejhorší zbraň první světové války má na svědomí drtivou většinu obětí

Největší zabiják v dobách první světové války a jedna z nejhorších chemických zbraní vůbec. Fosgen je dodnes používán v celé řadě průmyslových odvětví. Před sto lety ale sloužil k úplně jiným účelům.

Podle odborníků a vědců zasloužil o 80 až 85 procent všech úmrtí, které si první světová válka vyžádala. A to zejména proto, že k ní měly přístup všechny válčící strany.

Poprvé byl nasazen 19. prosince 1915, kdy německá letadla shodila na britské vojáky 88 tun tohoto plynu. 120 lidí na místě zemřelo, dalších 1096 bylo zraněno. Svou skutečnou sílu ale ukázal v roce 1917, kdy v průběhu první světové války použila německá armáda v bitvě u Verdunu granáty plněné kapalným fosgenem. 

Od února roku 1916 zde proti sobě stály francouzské síly vedené maršálem Philippem Henrim Pétainem a německé jednotky generála Ericha von Falkenhayna. Po deseti měsících urputných bojů se vítězství navzdory ničivé německé zbrani přiklonilo na stranu Francouzů. Ztráty na obou stranách ale byly nesmírné - u Verdunu padly statisíce mužů.

Krajina u Verdunu však byla totálně zničena a stopy války nese dodnes. Všude jsou i dnes vidět krátery po vybuchlých granátech zarostlé trávou, hlavně v okolí pevnosti Fort de Vaux. V blízkosti Verdunu se nachází několik obrovských hřbitovů. Na jednom z nich stojí vysoká socha ženy s tragickou tváří, která si klade prst na němá ústa, a na úpatí sochy ční nápis: „Buďte tiše, hrdinové odpočívají“.

Fosgen má na svědomí ohromné ztráty především proto, že před ním není úniku. Mezi příznaky otravy fosgenem patří slzení očí, kašel, dušnost, obrovské puchýře na těle, otok hrdla a pálení očí. Na rozdíl od řady jiných chemických látek proti němu neexistuje protilátka a léčba je poměrně náročná.