Dichlorid karbonylu, známější jako fosgen, je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpečnější než chlor. Vytvořil jej v roce 1812 anglický chemik John Davy, svou skutečnou sílu ale ukázal až v průběhu první světové války. Stal se děsivou zbraní, před níž nebylo úniku.
Největší zabiják v dobách první světové války a jedna z nejhorších chemických zbraní vůbec. Fosgen je dodnes používán v celé řadě průmyslových odvětví. Před sto lety ale sloužil k úplně jiným účelům.
Podle odborníků a vědců zasloužil o 80 až 85 procent všech úmrtí, které si první světová válka vyžádala. A to zejména proto, že k ní měly přístup všechny válčící strany.
Poprvé byl nasazen 19. prosince 1915, kdy německá letadla shodila na britské vojáky 88 tun tohoto plynu. 120 lidí na místě zemřelo, dalších 1096 bylo zraněno. Svou skutečnou sílu ale ukázal v roce 1917, kdy v průběhu první světové války použila německá armáda v bitvě u Verdunu granáty plněné kapalným fosgenem.
Od února roku 1916 zde proti sobě stály francouzské síly vedené maršálem Philippem Henrim Pétainem a německé jednotky generála Ericha von Falkenhayna. Po deseti měsících urputných bojů se vítězství navzdory ničivé německé zbrani přiklonilo na stranu Francouzů. Ztráty na obou stranách ale byly nesmírné - u Verdunu padly statisíce mužů.
Krajina u Verdunu však byla totálně zničena a stopy války nese dodnes. Všude jsou i dnes vidět krátery po vybuchlých granátech zarostlé trávou, hlavně v okolí pevnosti Fort de Vaux. V blízkosti Verdunu se nachází několik obrovských hřbitovů. Na jednom z nich stojí vysoká socha ženy s tragickou tváří, která si klade prst na němá ústa, a na úpatí sochy ční nápis: „Buďte tiše, hrdinové odpočívají“.
Fosgen má na svědomí ohromné ztráty především proto, že před ním není úniku. Mezi příznaky otravy fosgenem patří slzení očí, kašel, dušnost, obrovské puchýře na těle, otok hrdla a pálení očí. Na rozdíl od řady jiných chemických látek proti němu neexistuje protilátka a léčba je poměrně náročná.
Související
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
Aktuálně se děje
před 37 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák