Vědci se kvůli covidu vrací do historie. Zjistili, proč byla španělská chřipka tolik smrtící

Španělskou chřipku způsobil chřipkový kmen A subtypu H1N1 před sto lety. V roce 2009 se objevil zmutovaný virus H1N1, který napadá také člověka a je známý jako prasečí chřipka.

Tento virus se šířil z prasat na člověka a byly zaznamenány i případy přenosu z člověka na člověka, ale ohnisko nedosáhlo takové velikosti jako v roce 1918. Název španělské chřipky nevznikl, protože by se poprvé virus objevil ve Španělsku nebo že by virus měl největší dopad právě na Španělsko.

Během první světové války bylo Španělsko neutrální a to znamenalo, že média nemusela podléhat válečné cenzuře a mohla o pandemii informovat. Kvůli necenzurovaným informacím se zdálo, že je Španělsko nejvíce zasaženo, ale s největší pravděpodobností se poprvé virus objevil jinde. Podle iflscience.com je možné, že se virus objevil ve Francii, Velké Británii nebo v Číně.

První světová válka pomohla viru dostat se i do těch nejzazších koutů světa, protože miliony vojáků se vraceli zpět ke svým rodinám. Vir se tímto způsobem rozšířil rychlostí blesku, protože vojáci necestovali pouze do měst nebo jiných zemí, ale dokonce na jiné kontinenty. Na počátku 20. století se dostávalo více do obliby i cestování a začínala globalizace, proto se lidé dostávali více do širšího kontaktu, ale bez vybudované imunity.

Před sto lety nebyla úroveň lékařství na vysoké úrovni, nebylo k dispozici žádné očkování a ani žádná antibiotika, která by pomohla léčit druhotné nemoci, jako zápal plic. Neexistovalo žádné testování, které by mohlo určit neznámý vir a obecně se o virech vědělo velmi málo.

Smrt byla velmi rychlá, a to kolem dvou dnů od nákazy. Podle serveru existují neoficiální zprávy o čtyř ženách, které se ve večerních hodinách setkaly, aby si zahrály společenské hry. Ani jedna žena necítila žádné příznaky a hrály do nočních hodin. Ráno byly tři ženy již mrtvé.

Moderní viry sice nakazí hodně lidí, ale nejhorší průběh onemocnění mají starší a chronicky nemocní lidé. Španělská chřipka měla jednu zvláštnost, a to tu, že si nevybírala. Převážně zasáhla populaci mezi 20 až 40 lety a podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí byl průměrný věk 28 let a zemřelo až 20 % nakažených lidí.

Odborníci předpokládají, že mladé lidi virus zasáhl proto, že v dětství prodělali chřipku H3N8, která byla běžná kolem roku 1900. Mají za to, že imunitní systém špatně vyhodnotil nový chřipkový virus H1N1. „Osoby s protilátkami na H3 čelila virům H1 a to není dobré. Věříme, že tento nesoulad mohl mít za následek vysokou úmrtnost u mladých lidí,“ míní Michael Worobey, který v roce 2014 vypracoval studii, která by mohla osvětlit, odkud virus H1N1 pochází.

Jeho studie zjistila, že chřipkový virus H1 se objevil v lidské populaci pouze 10 nebo 15 let před vypuknutím epidemie španělské chřipky. Studie uvádí, že kolem roku 1918 virus navázal na genetický materiál ptačí chřipky a virus H1N1 se stal zabijákem.

Opakuje se situace z roku 1918 s covid-19? Tuto otázku si položili virologové v dubnu letošního roku, podle kterých by bylo naivní ignorovat situaci z roku 1918. Ohniska jakékoliv nemoci jsou těžko předvídatelná a dnes jsou technologie, testování a lékařství na jiné úrovni než před sto lety.

Virus SARS-CoV-2 infikuje jinou skupinu lidí a výrazně se liší od chřipkového kmenu z roku 1918. „S trochou štěstí mohou ochranná opatření zabránit šíření viru, ale pokud tomu tak není, čelíme výzvě, která je možná větší než epidemie chřipky před sto lety,“ míní virologové.