I. světová válka

Česko si připomnělo konec války zvoněním. Sirény nezazněly

České zvony připomněly oběti první světové války, sirény nezněly

Zvonění dnes ve 13:30 v Česku připomnělo oběti první světové války. Zvony zněly z pražské katedrály svatého Víta i mnoha dalších kostelů po celé zemi. Sirény, o kterých po středečním jednání vlády mluvil premiér Andrej Babiš (ANO), spuštěny nebyly. Hasiči na to nedostali požadavek z Úřadu vlády, řekla ČTK mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.

Unikátní nahrávka zachytila konec války. Neuvěříte, co se stalo minutu po ní

Lidé, kteří na vlastní kůži zažili první světovou válku, dnes už skoro nežijí. A pokud, tak byli ve věku, z něhož si nic nepamatují. Válečné běsnění tak připomínají pouze historici, dobové záznamy, a dochované obrazové materiály. Mezi nimi všemi ale vyniká nahrávka, která nemá ve světě obdoby.

OBRAZEM: Svět si připomněl konec první světové války

V Paříži u Vítězného oblouku se za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zhruba sedmi desítek zahraničních prezidentů a premiérů včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše konala vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce první světové války. V té celkem padlo na deset milionů vojáků a zahynulo okolo osmi milionů civilistů. Na pietu odpoledne naváže Pařížské mírové fórum, kde státníci spolu s dalšími delegáty budou jednat o mírových aktivitách ve světě.

Výročí ve znamení uprchlíků a muslimů. Můžou Němci za džihád?

Výročí sta let od ukončení 1. světové války je ve znamení migrační krize a zvýšené pozornosti věnované muslimům. Islám je dnes mnohými vnímán jako zásadní nebezpečí pro západní civilizaci, přičemž jeho kritici tvrdí, že turecké obléhání Vídně v roce 1683 je toho zásadním dokladem. O několik stovek let později, v době první světové války, se však Osmanská říše stala spojencem svých bývalých nepřátel. Nicméně, muslimové bojovali na obou stranách konfliktu.

Pohlavní choroby a neuvěřitelné neurózy. První světová válka přinesla řadu nových nemocí

Nehledě na to, že 1. světová válka je v očích školního dějepisu poněkud ve stínu světové války s pořadovým číslem dvě, dozvíme se v učebnicích především o zákopové válce a prvním použití tanků a letadel. Hrůzy 1. světové války jsou však neméně děsivé, jen se její průběh vyhnul našemu území, a tak na rozdíl od Francouzů ji vnímáme poněkud vzdáleně. Brutální válka v zákopech se však projevila různými novými chorobami.

Češi si dnes připomenou konec války a Den válečných veteránů

Lidé v Česku si dnes připomenou Den válečných veteránů a sté výročí ukončení první světové války. Na pražském Vítkově se uskuteční pietní akt a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyznamená 17 veteránů, vojáků ve výslužbě či odbojářů. Památku veteránů uctí například také v Brně a v pražské katedrále svatého Víta. Na veterány a oběti války budou Češi vzpomínat i při bohoslužbách a veřejných shromážděních.

Před 100 lety skončila 1. světová válka. Vyžádala si na 18 milionů mrtvých

Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.

Stubby a Rags. Psí hrdinové první světové války

Kromě lidí se v první světové válce vyznamenala také zvířata – například psi. Díky své vytrvalosti, odvaze a svým skvělým schopnostem byli právě psi využíváni v armádě. Významnými psími hrdiny byli pitbul Stubby a voříšek Rags.

Blíží se nová světová válka? Historička upozornila na závažnou paralelu

NÁZOR - Před sto lety, v jedenáct hodin, jedenáctý den jedenáctého měsíce v roce, skončila první světová válka, připomíná v komentáři pro server CNN historička Ruth Ben-Ghiatová. Profesorka z New York University konstatuje, že život již nikdy nebyl jeko dřív pro více než 65 milionů lidí a tři desítky zemí, jež se do zapojily do bojů, stejně jako pro civilisty, kteří si prošli první totální válku v dějinách lidstva.

Francie se chystá na velké oslavy. Macron se sejde s Trumpem i Merkelovou

Den před stým výročím konce první světové války se dnes dopoledne francouzský prezident Emmanuel Macron setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se následně sejde nedaleko místa, kde bylo příměří 11. listopadu 1918 podepsáno. Večer se pak Macron setká s desítkami hlav států a vlád zemí, které se války zúčastnily.

Zbraně, které dala světu první světová: Tanky, ponorky, i druhou nejničivější zbraň světa

První světová válka byla krvavým konfliktem, který se navždy zapsal do historie celého světa. Technologický pokrok, který vyvolala, dal vzniknout zbraním, které světové armády používají dodnes. Kromě tanků nebo ponorek během ní byly vyvinuty i chemické zbraně, po atomové bombě zřejmě ty nejděsivější zbraně na světě.

Konec války 1918? Němcům se ulevilo. Vše záhy změnila legenda o dýce do zad, říká historik

Němci podle historika Daniela Schönpfluga konec první světové války, jehož stoleté výročí si svět připomene o víkendu, přijali především s úlevou a nadějí. Už červen 1919, kdy byla podepsána Versailleská mírová smlouva, ale pro řadu z nich znamenal konec těchto nadějí. Navíc se po něm v Německu začala rozmáhat legenda o raně dýkou do zad, podle níž zemi na konci války zradili vnitřní nepřátelé.

Česko uctí oběti 1. světové války, na Vítkově slavnostně nastoupí vojáci

Památku téměř deseti milionů vojáků, kteří padli během první světové války, a zhruba stejného počtu dalších obětí konfliktu si během víkendu připomenou Češi bohoslužbami, pietními akty a veřejnými shromážděními. V neděli uplyne od konce války 100 let. Stejně jako v dalších evropských zemích se k připomínce obětí střetu rozeznějí v Čechách a na Moravě v neděli odpoledne sirény a zvony. Premiér Andrej Babiš se v Paříži spolu s desítkami státníků z celého světa zúčastní oslav výročí podpisu příměří na západní frontě.

V Paříži bude o víkendu nasazeno 10.000 členů bezpečnostních sil

Na víkendové vzpomínkové akce u příležitosti stého výročí konce první světové války bude v Paříži dohlížet 10.000 členů bezpečnostních složek. Oznámil to francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.

Vojáci umírali úplně zbytečně? Pět největších chyb 1. světové války

Je to právě 100 let co skončil jeden z nejkrvavějších konfliktů moderních lidských dějin. Velká válka, jak ji nazývali současníci, stála život 9,5 milionu vojáků. Mnozí by žili, kdyby vojenští velitelé zvolili jinou taktiku a politici byli pružnější a dokázali využít situace nebo naopak uvážlivější a postupovali opatrněji. Pojďme se největší chyby našich pradědů podívat.

Jaká byla první světová válka? Popis tehdejších událostí očima svědka

Seržant Horacio Reginald Stanley byl jedním z milionů mužů, kteří si na vlastní kůži zažili hrůzy první světové války. Jako jeden z mála ale může po sto letech od této události poskytnout dobové svědectví a popsat pocity vojáků, kteří odcházeli do bitvy, nebo lidí, kteří se z ní vraceli. Pokud přežili.

V neděli zazní po celém Česku sirény, uctí padlé vojáky

Oběti první světové války připomenou v Česku v neděli 11. listopadu v 13:30 zvony a sirény, budou znít dvě minuty 20 sekund. Po dnešním jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle informací ministerstva vnitra na twitteru vláda na jeho návrh vyhlásila na neděli celostátní symbolické uctění památky padlých v první světové válce a doporučila, aby se ve stanovený čas rozezněly zvony po celé republice.

Verdunský mlýnek na maso? V nejkrvavější bitvě první světové války zemřelo téměř milion mužů

Bitva u Verdunu, která skončila 18. prosince 1916, byla největší a nejkrvavější bitvou první světové války. Po deseti měsících plných krvavých střetů při ní zemřelo na 700 tisíc lidí, a není proto divu, že se jí dodnes přezdívá verdunský mlýnek na maso.

Jak zvrátit válku? Němci před 100 lety nasadili v Belgii smrtící zbraň

Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.