I. světová válka

Co jste o první světové válce nevěděli: Kolik v ní bojovalo a zemřelo Čechů?

Nejkrvavější bitvy první světové války: U Verdunu a na Sommě umíraly statisíce lidí

Výběr hlavních bitev první světové války, která skončila před 100 lety, 11. listopadu 1918, podepsáním příměří s Německem.

Před 100 lety skončila 1. světová válka. Změnila svět k nepoznání

První světová válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie, vznikla řada nových států. Pod vlivem válečných hrůz byla založena Společnost národů (1919), jejímž cílem mělo být předcházet válkám pomocí jednání. Prostor ale kvůli morálnímu i ekonomickému úpadku začaly dostávat totalitní ideologie a již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.

Macron slaví konec první světové války, vyrazil na cestu po Francii

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v rámci týdne připomínek stého výročí konce první světové války navštívil Lotrinsko a uctil památku vojáků, kteří tu na počátku konfliktu, v srpnu 1914 padli. Informovala o tom agentura AFP. Macron během tohoto týdne hodlá navštívit regiony na východě a severu Francie, které válka postihla nejvíce. Vyvrcholením oslav bude nedělní ceremonie za účasti desítek státníků v Paříži.

Začínají oslavy konce 1. světové války. Macron a Steinmeier zašli na koncert

Setkáním s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem zahájil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron týden oslav konce první světové války. Hlavy obou států se sešly na koncertě v katedrále ve Štrasburku, který je symbolem francouzsko-německé rivality i přátelství, informovaly agentury AFP a DPA.

Masarykova armáda? 50 tisíc mužů v Rusku. Co se dělo před vznikem republiky?

Praha/Moskva - V neděli jsme oslavili 100. výročí vzniku samostatného Československa. Veškerá pozornost se soustředila na politické osobnosti té doby T. G. Masaryka, Antonína Švehlu, Edvarda Beneše a další, ale přitom se zapomnělo na vojenské dezertéry, kteří se po zajetí armádami Dohody v 1. světové válce rozhodli postavit proti vlastní zemi, tehdy Habsburské monarchii, známé jako legionáři. Dnes mají svou utajenou expozici v Moskvě. Informoval o tom iRozhlas.cz.

Co by se stalo, kdyby Amerika nikdy nevstoupila do války? Svět by vypadal úplně jinak

Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?

Jak by vypadal svět, kdyby první světovou válku vyhrálo Německo?

Historici mívají většinou tendenci při vytváření alternativních dějin spekulovat nad druhou světovou válkou, aniž by vzali v potaz jistou kauzalitu mezi oběma globálními konflikty, které výrazným způsobem změnily svět. Co kdyby první světovou válku vyhrálo Německo? Měli bychom v takovém případě 28. října vůbec, co slavit? Zabránilo by to nástupu fašismu, nacismu, komunismu, druhé světové a následně studené válce? Otázek je mnoho, ale odpovědi se hledají těžko. Informoval o tom Zoommagazin.Iprima.cz.

Legionáři postavili pomník v Železné Rudě, Němci jim ho zbořili

Českoslovenští legionáři postavili před 100 lety v Železné Rudě velký pomník bitvy u ukrajinského Zborova, kde v červenci 1917 slavili první velký úspěch na východní frontě. Ve městě vzbudil silné emoce a Němci, kteří tvořili valnou většinu místních obyvatel, ho zbourali. Památník nebyl nikdy obnoven a zůstala jediná fotografie uložená v klatovském Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše.

Na oslavy konce první světové války do Francie přijede 60 státníků

Zhruba šest desítek prezidentů a premiérů přijede 11. listopadu do Paříže na oslavy stého výročí konce první světové války. Oznámil to dnes Elysejský palác. Svou účast už dříve potvrdili mimo jiné americký prezident Donald Trump či ruský prezident Vladimir Putin. O den dříve se francouzský prezident Emmanuel Macron setká v Compiègne, u kterého bylo v roce 1918 podepsáno příměří Francie s Německem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Putin přijede do Francie na oslavy konce první světové války

Vladimir Putin příští měsíc přijede do Francie na oslavy 100. výročí konce války. Oznámil to dnes poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Účast na slavnosti, která je plánována na 11. listopadu, už v srpnu přislíbil americký prezident Donald Trump. V této souvislosti se spekuluje o možné schůzce Trump-Putin, kterou ale Moskva ani Washington nepotvrdily.

Vynálezy z 1. světové války jenom nezabíjely. Používáme je dodnes

Druhý nejkrvavější konflikt přinesl více než 16 milionů mrtvých, zničila mnoho zemí a přivedla k moci režimy, který svět přivedly do další světové války. Přesto i v tomto temném období kromě zbraní jako byl tank, bojová letadla nebo otravné plyny lidstvo vytvořiloi mnohé věci, které život naopak zlepšují, zpříjemňují a zjednodušují.

Tajná zbraň císaře Viléma vyděsila Paříž

Psal se 21. březen 1918 a Paříž zažívala další válečné ráno. V 7.18 se ozval výbuch. Mnozí se domnívali, že vybuchl plyn. Když se ozvala o dvě hodiny další. Nebylo pochyb. Němci nasadili proti francouzské metropoli novou zbraň. Co to však bylo? Mnozí spekulovali o neviditelných bezhlučných vzducholodích nebo letadlech. Po sesbírání šrapnelů bylo jasno. Němci střílí na Paříž dělem. Přesto, že je fronta od města přes 100 kilometrů daleko!

Co vám neřekli o 1. světové válce? Střet velmocí doutnal už od roku 1878

Dnešní pojmenování I. světová válka by lidé té doby neznali. Tehdy se nazývala Velká válka. Byl to první válečný konflikt, který zachvátil celý svět a doslova změnil jeho vzhled a místy i fungování na další desetiletí. Počátek této války a de facto i přeměny politické a společenské tváře světa začala jednou nešťastnou událostí, ovšem v zákulisí již bylo mnoho aktérů dávno připraveno zvednout oponu a spustit krvavou hru.

Sedm kulí jako v Sarajevu: Vypukla by 1. světová válka nebýt atentátu?

Kdo by neznal slova paní Müllerové „Tak nám zabili Ferdinanda.", která tak oznamuje atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este ve známém románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“ od J. Haška. Stejně známá je i věta „Sedm kulí jako v Sarajevu“, která však průběhu atentátu vůbec neodpovídá.

Historie, o které se nemluví. Co se dělo v Česku během a po skončení 1. světové války?

Plány a představy následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este se rozplynuly po osudném výstřelu G. Principa v Sarajevu v létě 1914. Onen výstřel znamenal pro mnohé konec, ale též pro mnohé začátek. Co se dělo v srdci Čech během a po skončení 1. světové války a jaké byly osudy dětí Františka Ferdinanda?

Před 100 lety se proti mocnářství vzbouřili vojáci v Rumburku. Vůdci rebelie dopadli zle

Rumburk - Vojenská vzpoura, která vypukla v úterý 21. května 1918 v severočeském Rumburku, byla největším protiválečným vystoupením vojáků na českém území během první světové války. Jejími iniciátory a vůdci byli většinou bývalí zajatci z Ruska, kteří se v důsledku brestlitevského míru ze zajetí vrátili a které císařství opět zařadilo do armády. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.

Krutá smrt Gavrilo Principa? Sarajevskému atentátníkovi uřízli ruku, pak živořil v kobce v Terezíně

Terezín – Dramatické zpracování jeho činu je vlastně prvním záběrem legendárního filmového Švejka. Přesto život Gavrilo Principa ani čin, jímž se zapsal do dějin ani zdaleka nepřipomínají veselohru.

"Rudému baronovi" se staly osudnými jeho zranění a touha vítězit

Berlín - Nejslavnějším pilotem první světové války byl Manfred von Richthofen, protivníky zvaný "Rudý baron", který během roku a půl sestřelil osm desítek soupeřů. Nejlepší dohodový stíhač René Fonck poslal k zemi o pět protivníků méně - na rozdíl od von Richthofena ale válku přežil. "Rudý baron" zahynul 21. dubna 1918, když sveřepě pronásledoval stíhačku hluboko nad nepřátelské území. O necelé dva týdny později by oslavil šestadvacátiny.

14 bodů prezidenta Wilsona překopalo Evropu. Rakousko-Uhersko původně bourat nechtěl

Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.