Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Program, přednesený v americkém Kongresu, se týkal mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje USA. "Chceme, aby na světě ... bylo bezpečno každému mírumilovnému národu, který, jako my sami, chce žít svým vlastním životem, rozhodovat o svých vlastních institucích..." řekl Wilson.
V bodě 10. se například hovořilo i o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy tehdejší habsburské monarchie. Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil.
Body 1. až 5. Wilsonova plánu se věnovaly zásadám poválečné spolupráce, zahrnovaly odstranění kabinetní diplomacie, svobodnou mořeplavbu, odstranění překážek mezinárodního obchodu, omezení zbrojení a vyřešení koloniální otázky.
V bodech 6. až 13. se hovořilo o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic. Jednalo se o evakuaci cizích vojsk z ruského území, obnovu suverenity Belgie, navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, italské hranice podle národnostního principu, vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři, nezávislost Turecka, autonomii pro neturecké národnosti Osmanské říše a zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři.
Poslední 14. bod pak souvisel se vznikem Společnosti národů. Americký Senát ale tento pakt proti vůli Wilsona neratifikoval, USA zůstaly mimo organizaci. Prezident byl zklamán, jeho ideu uskutečnil až o čtvrtstoletí později jeho nástupce Franklin Delano Roosevelt, který se podstatně zasadil o vznik Organizace spojených národů.
Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Dokument vznikl jako přímá reakce na návrh rakouského císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska. Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk předal Wilsonovi, se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington následně odmítl mírové nabídky Rakouska. Prezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Související
Princeton odstranil jméno prezidenta Wilsona. Byl rasista, zdůvodnila univerzita
Velvyslanec USA pozval Zemana na oběd, schůzka bude mít i symbolickou rovinu
Thomas Woodrow Wilson , USA (Spojené státy americké) , historie , I. světová válka , Rakousko-Uhersko , Československo , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek