Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Program, přednesený v americkém Kongresu, se týkal mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje USA. "Chceme, aby na světě ... bylo bezpečno každému mírumilovnému národu, který, jako my sami, chce žít svým vlastním životem, rozhodovat o svých vlastních institucích..." řekl Wilson.
V bodě 10. se například hovořilo i o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy tehdejší habsburské monarchie. Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil.
Body 1. až 5. Wilsonova plánu se věnovaly zásadám poválečné spolupráce, zahrnovaly odstranění kabinetní diplomacie, svobodnou mořeplavbu, odstranění překážek mezinárodního obchodu, omezení zbrojení a vyřešení koloniální otázky.
V bodech 6. až 13. se hovořilo o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic. Jednalo se o evakuaci cizích vojsk z ruského území, obnovu suverenity Belgie, navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, italské hranice podle národnostního principu, vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři, nezávislost Turecka, autonomii pro neturecké národnosti Osmanské říše a zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři.
Poslední 14. bod pak souvisel se vznikem Společnosti národů. Americký Senát ale tento pakt proti vůli Wilsona neratifikoval, USA zůstaly mimo organizaci. Prezident byl zklamán, jeho ideu uskutečnil až o čtvrtstoletí později jeho nástupce Franklin Delano Roosevelt, který se podstatně zasadil o vznik Organizace spojených národů.
Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Dokument vznikl jako přímá reakce na návrh rakouského císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska. Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk předal Wilsonovi, se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington následně odmítl mírové nabídky Rakouska. Prezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.
Související
Princeton odstranil jméno prezidenta Wilsona. Byl rasista, zdůvodnila univerzita
Velvyslanec USA pozval Zemana na oběd, schůzka bude mít i symbolickou rovinu
Thomas Woodrow Wilson , USA (Spojené státy americké) , historie , I. světová válka , Rakousko-Uhersko , Československo , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
před 27 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil