Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Program, přednesený v americkém Kongresu, se týkal mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje USA. "Chceme, aby na světě ... bylo bezpečno každému mírumilovnému národu, který, jako my sami, chce žít svým vlastním životem, rozhodovat o svých vlastních institucích..." řekl Wilson.
V bodě 10. se například hovořilo i o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy tehdejší habsburské monarchie. Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil.
Body 1. až 5. Wilsonova plánu se věnovaly zásadám poválečné spolupráce, zahrnovaly odstranění kabinetní diplomacie, svobodnou mořeplavbu, odstranění překážek mezinárodního obchodu, omezení zbrojení a vyřešení koloniální otázky.
V bodech 6. až 13. se hovořilo o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic. Jednalo se o evakuaci cizích vojsk z ruského území, obnovu suverenity Belgie, navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, italské hranice podle národnostního principu, vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři, nezávislost Turecka, autonomii pro neturecké národnosti Osmanské říše a zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři.
Poslední 14. bod pak souvisel se vznikem Společnosti národů. Americký Senát ale tento pakt proti vůli Wilsona neratifikoval, USA zůstaly mimo organizaci. Prezident byl zklamán, jeho ideu uskutečnil až o čtvrtstoletí později jeho nástupce Franklin Delano Roosevelt, který se podstatně zasadil o vznik Organizace spojených národů.
Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Dokument vznikl jako přímá reakce na návrh rakouského císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska. Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk předal Wilsonovi, se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington následně odmítl mírové nabídky Rakouska. Prezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.
Související
Princeton odstranil jméno prezidenta Wilsona. Byl rasista, zdůvodnila univerzita
Velvyslanec USA pozval Zemana na oběd, schůzka bude mít i symbolickou rovinu
Thomas Woodrow Wilson , USA (Spojené státy americké) , historie , I. světová válka , Rakousko-Uhersko , Československo , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
před 1 hodinou
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
před 2 hodinami
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
před 3 hodinami
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
před 4 hodinami
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
před 4 hodinami
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
před 5 hodinami
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
před 6 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
před 7 hodinami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 8 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 9 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 9 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 10 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 11 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 12 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 13 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 14 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.
Zdroj: Libor Novák