
Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Program, přednesený v americkém Kongresu, se týkal mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje USA. "Chceme, aby na světě ... bylo bezpečno každému mírumilovnému národu, který, jako my sami, chce žít svým vlastním životem, rozhodovat o svých vlastních institucích..." řekl Wilson.
V bodě 10. se například hovořilo i o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy tehdejší habsburské monarchie. Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil.
Body 1. až 5. Wilsonova plánu se věnovaly zásadám poválečné spolupráce, zahrnovaly odstranění kabinetní diplomacie, svobodnou mořeplavbu, odstranění překážek mezinárodního obchodu, omezení zbrojení a vyřešení koloniální otázky.
V bodech 6. až 13. se hovořilo o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic. Jednalo se o evakuaci cizích vojsk z ruského území, obnovu suverenity Belgie, navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, italské hranice podle národnostního principu, vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři, nezávislost Turecka, autonomii pro neturecké národnosti Osmanské říše a zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři.
Poslední 14. bod pak souvisel se vznikem Společnosti národů. Americký Senát ale tento pakt proti vůli Wilsona neratifikoval, USA zůstaly mimo organizaci. Prezident byl zklamán, jeho ideu uskutečnil až o čtvrtstoletí později jeho nástupce Franklin Delano Roosevelt, který se podstatně zasadil o vznik Organizace spojených národů.
Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Dokument vznikl jako přímá reakce na návrh rakouského císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska. Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk předal Wilsonovi, se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington následně odmítl mírové nabídky Rakouska. Prezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.
Související

Princeton odstranil jméno prezidenta Wilsona. Byl rasista, zdůvodnila univerzita

Velvyslanec USA pozval Zemana na oběd, schůzka bude mít i symbolickou rovinu
Thomas Woodrow Wilson , USA (Spojené státy americké) , historie , I. světová válka , Rakousko-Uhersko , Československo , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Kdy budeme znát nového papeže? Kardinálové už začali jednat, konkláve zasedne za pár dní
před 2 hodinami

OBRAZEM: Zelenskyj v Praze jednal s Fialou: Česko posílí výcvik ukrajinských pilotů i dodávky munice
před 3 hodinami

Trumpa opět otřásl celou Zemí. Zavedením 100% cel na filmy ze zahraničí světu vyrazil dech
před 3 hodinami

Rulík nechal v nominaci místo pro Nečase. Zranění nepustilo na MS Kempného
před 4 hodinami

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa
před 4 hodinami

Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství
před 4 hodinami

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost
před 5 hodinami

OBRAZEM: Chráníte Evropu i Česko před Ruskem, poděkovala Pekarová Adamová Zelenskému
před 6 hodinami

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků
před 6 hodinami

Zelenskyj pokračuje v návštěvě Česka. Schází se s vrcholnými politiky
před 7 hodinami

Trump: Potřetí vládnout nebudu. Grónsko můžeme převzít silou, a v případě Kanady...
před 9 hodinami

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule
včera

První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zřejmě vyhrál George Simion
včera

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?
Aktualizováno včera

OBRAZEM: Pokud Rusko ve uspěje, napřímo to pocítíme, řekl Pavel po jednání se Zelenským
včera

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a Olena Zelenská se na Pražském hradě sešli s Petrem Pavlem a Evou Pavlovou
včera

Zelenskyj s manželkou dorazili na Pražský hrad. Setkali se s prezidentem Pavlem
včera

Zelenskyj prozradil důvod příletu do Prahy. Zveřejnil svůj program
včera

Mimořádná zpráva Ukrajinský prezident Zelenskyj přistál v Praze
Aktualizováno včera
Pražský hrad se uzavírá. Do Prahy míří Zelenskyj
Pražský hrad dnes zůstane veřejnosti nepřístupný. Vedení Hradu oznámilo, že v neděli 4. května 2025 budou pro návštěvníky po celý den uzavřeny všechny pokladny, informační střediska, zahrady, objekty i výstavy. Důvodem je mimořádná návštěva – prezident Petr Pavel odpoledne přijme zahraniční hlavu státu.
Zdroj: Libor Novák