Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu
Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.
Ideál o první republice? Československé mělo zásadní problém
Po takřka 400 letech vlády Habsburků si Češi založili vlastní stát. Dodnes jsou na něj všichni náležitě hrdí. Někdy je také veleben až příliš a to se týká i jeho hospodářských úspěchů.
Rakousko-uhersko vládlo Evropě 400 let. Jak se rozpadlo na republiky?
Rakousko-uherská monarchie oficiálně vznikla na základě takzvaného rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867, dohody maďarské a rakouské politické reprezentace o přetvoření Rakouské říše v dualistickou monarchii s jedním panovníkem. Hranice mocného státu, jejíž součástí bylo i území Česka a Slovenska, sahaly na jihu až k Jadranu a na východě až na území dnešní Ukrajiny. Rakousko-uherský stát nakonec fungoval 51 let a jeho osud zpečetila první světová válka, která skončila před 100 lety, 11. listopadu 1918. Habsburská dynastie ale vládla střední Evropě celkem skoro 400 let.
Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?
Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?
Jak Češi vnímají rozpad Rakouska-Uherska? Tyto odpovědi vás možná zaskočí
Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi.
Mým věrným národům rakouským... Poslední český král se snažil zachránit mocnářství
Když zemřel císař František Josef I., nastalo pro Rakousko-Uhersko nelehké období. A právě v této těžké době nastoupil na trůn Karel I., mladý a nepříliš zkušený panovník. Jeho snahy o záchranu mocnářství se ukázaly být nakonec marné.
ČSR jako ekonomický tygr? Velký mýtus. Odpoutat od monarchie se nepodařilo
Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.
Psychopat a fanatik? Jaký byl následník trůnu František Ferdinand d'Este
Pokud dnes návštěvník prochází chodbami zámku Konopiště, je často ohromen výstavností zdejších komnat a někdy až vyděšen přemírou loveckých trofejí, které jsou v naprosté většině dílem jednoho muže, kterým byl poslední majitel zámku František Ferdinand d’Este. Každý jistě pochopí, kým František Ferdinand d’Este byl, coby následník trůnu, ale málo kdo už pak spatří, kdo to doopravdy byl.
Poslední česká královna? Zemřela v roce 1989, koruny se nechtěla jen tak vzdát
Dne 14. března 1989 zemřela ve věku 96 let poslední česká královna a rakouská císařovna. Jmenovala se Zita Bourbonsko-Parmská a byla proslulá svou cílevědomostí a neústupností.
Hňup na českém trůnu? Jeden z nejoblíbenějších vládců doplatil na degeneraci
Ferdinand V. je jednou ze zcela zapomenutých osobností na českém trůně. Ve své době však byl mimořádně oblíbený zejména v Praze. Málokdo ví, že Rudolf II. nebyl jediným Habsburkem, který si české hlavní město oblíbil. Že by za to mohly blízké příbuzenské svazky v rodu Habsburků jako v případě Rudolfa II.?
Evropská unie v 19. století? Češi přišli s unikátní myšlenkou, po návštěvě Ruska je to přešlo
Myšlenka sjednocování slovanských národů byla v 19. století velmi populární a v Čechách se pojila s nekritickým obdivem k Rusku. Stejně jako dnes, kdo největší stát světa navštívil, tak z obdivu rychle vystřízlivěl.
Špioni a agenti na každém kroku? Tajná policie existovala i za Rakouska-Uherska
Na dědictví po komunistické StB narážíme dnes a denně. Ovšem tajnou policii, která špiclovala protistátní činnost neměla jen rudá vláda minulého režimu. Speciální tajnou policii si vydržovalo i habsburské mocnářství.
I Česko stálo proti Napoleonovi. Jak uspěl císař František I.?
Nepříliš známý panovník se celý život musel vyrovnávat s dvěma klíčovými osobnostmi počátku tzv. dlouhého 19. století. Jednak byl na domácí půdě pod vlivem ambiciózního kancléře Metternicha a co hůř, na mezinárodní scéně se musel utkat s geniálním vojevůdcem a největším postrachem své doby Napoleonem Bonapartem.
Luxus, o kterém si můžeme nechat zdát? Takhle si žil František Ferdinand d’Este
Pokud se vysloví jméno František Ferdinand d’Este, lidé si většinou vybaví nabručeného fanatického lovce a jeho malebné zámecké sídlo uprostřed zeleného parku v srdci Čech. Známý zámek Konopiště nedaleko Prahy se dnes velkoryse spolu se svým anglickým parkem otvírá široké veřejnosti. Málo kdo však ví, že kdysi zdejší panství znamenalo malý bezpečný svět ve světě nepřejících. Málo kdo též ví, jaká osobnost se skrývala za maskou té zamračené, kamenné tváře a ještě méně lidí tak odhaduje, co všechno Konopiště pro Františka a jeho rodinu znamenalo.
Z deníku konopišťského pána: Kousek císařského dvora v srdci Čech
Mluví-li se o Habsburské monarchii, mnoho lidí se rozpomene na rozsáhlé Rakousko-Uherské mocnářství. Hlavně od druhé poloviny 18. století se centrum mocnářství přesunulo do Vídně, do paláců v Shönbrunnu a Hofburgu. Na přelomu 19. a 20. století byly české země jen součástí této monarchie s ústřední mocí v daleké Vídni. Přesto bychom i v této době mohli v samém srdci Čech najít hlavní rezidenci následníka trůnu. Tím následníkem byl František Ferdinand d‘Este, a oním zámkem bylo Konopiště.
14 bodů prezidenta Wilsona překopalo Evropu. Rakousko-Uhersko původně bourat nechtěl
Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Byl to chabrus. Volební podvod poznaly Čechy už za Rakouska-Uherska
Zemské volby v Čechách z roku 1872 se vepsaly do dějin jako tzv. chabrusové. Měly je charakterizovat četné podvody, které však v té době byly poměrně běžnou praxí. Volby proběhly podle kuriového systému a měly vybrat poslance Českého zemského sněmu.
Největší bitva v historii Česka? Střet u Hradce Králové sjednotil Německo
Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220.000 pruských a 215.000 rakouských vojáků.
Proč se desetikoruně říká "pětka" a pětikoruně "bůro"? Za vše může rok 1892
Každý určitě ví, co si představit, když mu někdo řekne, že „to stálo tři pětky.“ Odkud však zdánlivě nesmyslné pojmenování „pětka“ pro desetikorunu přišlo? A co třeba „bůro“, „kilo“ nebo „tác“?
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.
před 1 hodinou
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.
před 2 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
před 3 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.
před 4 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.
před 5 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.
před 5 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.
před 6 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.
Zdroj: Libor Novák