Poslední česká královna? Zemřela v roce 1989, koruny se nechtěla jen tak vzdát

Dne 14. března 1989 zemřela ve věku 96 let poslední česká královna a rakouská císařovna. Jmenovala se Zita Bourbonsko-Parmská a byla proslulá svou cílevědomostí a neústupností.

Budoucí manželka posledního rakouského císaře, českého a uherského krále Karla I. Habsburského, se narodila dne 9. května roku 1892 ve Villa Pianore u Luccy v Itálii jako dcera posledního vládnoucího vévody Roberta Braganca. Celé její jméno je poněkud dlouhé – zní Zita Maria della Grazie Adelgonda Micaela Raffaela Gabriella Giuseppina Antonia Luisa Agnese, Principessa di Borbone di Parma. Jméno Zita jí rodiče dali podle toskánské světici, která žila ve 13. století.

Zita Bourbonsko-Parmská vyrůstala částečně v Itálii a Dolním Rakousku, kde rodina vlastnila zámek ve Schwarzau. Právě zde strávila šlechtična většinu svého dětství a dospívání, pouze zimu rodina většinou trávila v Itálii. Právě v Dolním Rakousku se Zita již v dětství seznámila se svým budoucím manželem, Karlem I. Habsburským. Jeho rodina totiž vlastnila zámek, který se nacházel v blízkosti Schwarzau. K dalšímu setkání budoucího manželského páru došlo až v roce 1908 ve Františkových Lázních. Právě zde se do sebe měla dvojice zamilovat.

Karel si vybral vhodnou partnerku pro manželství, protože Zita měla pro Habsburky vhodný původ.  Pocházela totiž z vládnoucího italského rodu, dostalo se jí dobrého a kvalitního vzdělání. Jejich sňatku tak nestálo nic v cestě. Dne 13. června roku 1911 se oznámilo zasnoubení Karla a Zity rakouskému císařskému dvoru. Dne 21. října 1911 se pak pár vzal na zámku Schwarzau. Slavnostního svatebního přípitku se tehdy ujal jednaosmdesátiletý rakouský císař František Josef. V listopadu 1912 se manželům narodil první potomek, syn Ota František Josef. Celkem měl pár později osm dětí. Od roku 1913 rodina bydlela na zámku Metzendorf ve Vídni-Meidlingu.

Dne 28. června 1914 rodinu zasáhla zpráva o atentátu v Sarajevu na Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii. Když začala první světová válka, Karel velel rakouské armádě v Jižním Tyrolsku. Zita tehdy prožívala velmi těžké období, protože část jejích příbuzných bojovala na rakouské straně a část na straně protivníků. Na Italku Zitu začali někteří pohlížet skrz prsty.

Když dne 21. listopadu 1916 zemřel císař František Josef na zápal plic, stal se Karel následníkem trůnu. Slavnostní korunovace Karla a Zity se konala 30. prosince téhož roku, kdy se pár stal králem a královnou Uherska. Tehdy se také začala projevovat energičnost, houževnatost a cílevědomost Zity. Aktivně se po boku manžela zapojovala do politického života. Během války se také věnovala charitě a navštěvovala zraněné vojáky v nemocnicích. V roce 1917 se o Zitě začalo hovořit jako o zrádkyni z Itálie, která ovládá svého muže. O rok později se začala Karlova říše rozpadat. Pár doufal, že alespoň v Rakousku bude zachována monarchie.

Ovšem i zde byl císař nucen, aby se vzdal vlády. Právě tehdy prý měla neústupná Zita prohlásit, že je nemožné, aby císař a král abdikoval a raději měla i s manželem zemřít, než aby se vzdali vlády. Karel I. Habsburský se 11. listopadu 1918 vzdal sice účasti na státních záležitostech, ovšem neabdikoval a nevzdal se trůnu. Od roku 1919 byl nucen manželský pár žít ve švýcarském exilu, kde se stále pokoušel navázat na tradici monarchie. Zita se nechtěla za žádnou cenu vzdát. Všechna snaha však byla marná. Karel I. Habsburský 1. dubna roku 1922 zemřel na zápal plic.

Zita tak zůstala sama se svými dětmi. Díky své povaze dokázala čelit finančním problémům, zajistit svým dětem kvalitní vzdělání. Od smrti svého manžela chodila už do konce života oblečená v černých šatech. Stále vytrvávala ve svém úsilí a snažila se obnovit monarchii, ovšem bez úspěchu. Začala totiž druhá světová válka. V roce 1940 odešla Zita se svou rodinou do Kanady. Až roku 1953 se vrátila do Evropy, kde žila nejprve v Lucemburku a poté ve Švýcarsku. V roce 1982 se mohla vrátit do Rakouska.

Roku 1989 onemocněla Zita zápalem plic, kterému 14. března podlehla. Dne 1. dubna 1989 se konal slavnostní pohřeb ve Vídni. Místem jejího posledního odpočinku se stala Císařská hrobka na Neuer Markt ve Vídni, kde je pohřbeno 146 členů habsburského rodu. Srdce poslední české královny je pak uloženo ve švýcarském klášteře Muri, kde je umístěno i srdce Karla I. Habsburského.

Související

Rudolf Habsburský

Habsburský ret - genetický trest za incest

Asi každému je jasné, že sňatky v blízké rodině nejsou zrovna ten nejlepší nápad. Jenomže členové mocných šlechtických rodů neměli vždy na výběr. Počet kandidátů kteří byli dostatečně urozený byl omezený, a naopak pro rod mohlo být výhodné, když se majetek zbytečně nerozděloval na stále menší části, ale naopak sjednocoval. Když to ale přeženete, nemusí to dopadnout dobře.
Rakousko-Uhersko

Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?

Více souvisejících

císař Karel I. Habsburský Rakousko-Uhersko Zita Bourbonsko-Parmská

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 1 hodinou

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

včera

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště

Počasí v Česku, tedy především na Moravě a ve Slezsku, si žádá vydání dvou varování. Od nedělní 13. hodiny vstoupí v platnost výstraha před silnými bouřkami. Pro pondělní odpoledne varují meteorologové před vysokými teplotami. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy