Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?

Dynastii byl zkonfiskován téměř veškerý majetek: jak rodové dědictví, tak soukromé vlastnictví jednotlivých členů rodu, kteří se tak dostali do značných finančních nesnází. Podle usnesení dohodových mocností ve Versailles měly nástupnické státy (Polsko, Československo, Rumunsko a Jugoslávie) vyplácet rodině v rámci kompenzaci za konfiskace majetku alespoň roční penzi 5 tisíc liber. Koneckonců v čele nejednoho vítězného sátu stojí monarchové a tak není divu, že se o „jednoho ze svých“ chtějí postarat. Co kdyby jednou přišla řada také na ně že? Všechny nové státy ale toto usnesení ignorují bývalým svému bývalému vládci a nezaplatily ani libru.

 Rakouská a československá republika nárok příslušníků dynastie neuznaly a svými zákony jim zabránily v působení na svých územích. Československé Národní shromáždění se Habsbursko-Lotrinské dynastie zbavilo velice důkladně. Ústava ČSR vyhlásila stát demokratickou republikou, v jejímž čele stojí volený prezident. Zároveň bylo zrušeno šlechtictví a všechny šlechtické řády. Roku 1920 členy habsbursko-lotrinského rodu zbavili československého občanství a znemožnili jim ho získat. O rok později je zákonem schváleno propadnutí  státního i soukromého majetku vládnoucího rodu. Pobyt členů bývalé panovnické rodiny na území Československa bez souhlasu představitelů republiky je považován za trestný čin.

 Česká republika tento československý právní řád přejala, ale zákon zakazující používání šlechtických titulů není vymáhán, a ty jsou celkem běžně veřejně používány, stačí zmínit knížete Schwarzenberga. Po pádu komunistického režimu začali také členové bývalé panovnické rodiny navštěvovat Českou republiku a vystoupili v rámci různých oficiálních událostí. Ottovi Habsburskému bylo dokonce uděleno čestné občanství některých měst. O návratu Habsburků na český trůn ale uvažuje snad jedině monarchistická strana Koruna Česká jejíž volební preference jsou někde na hranici recesistických stran.

 Jiná je situace v Rakousku, který sice přijalo obdobné zákony jako ČSR, ale záhy je konzervativní vláda zrušila. Dokonce se několikrát uvažovalo o obnovení monarchie nebo jmenování Otty Habsburského rakouským kancléřem v souvislosti s hrozbou anšlusu Německem. I v nedávné době vznikl spor o diskriminační zákon, který v Rakousku znemožňoval kandidovat členům habsburského rodu na úřad prezidenta, který z nich tak paradoxně činil neplnoprávné občany.

 Vůbec nejdramatičtější byly osudy Habsburků v Maďarsku, které i rozpadu Rakousko-Uherska zůstalo monarchií a de iure uznávalo nárok Habsburků na maďarský trůn. Ale admirál Horthy s tím, jak postupně upevňoval svoji moc, od  své původní ochoty připravit půdu pro návrat Karla I. upouští. Stále ho sice ujišťuje o své loajalitě, ale nic pro návrat Habsburků nekoná. Bývalý císař Karel dvakrát se tak sám dvakrát pokusil o návrat, v obou případech neúspěšně. Poprvé se spolehl na Hortyho sliby.

Podruhé už stejnou chybu neudělal a naděje vložil do roajalistického vojska plukovníka Antonína Lehára. Zpočátku to vypadalo na triumfální pochod na Budapešť provázený projevy loajality obyvatelstva. Ale kvůli nedorozuměním a zradě generála Hegedüse skončí Karel I. v exilu na Madeiře. Oproti možné restauraci Habsbursko-Lotrinské dynastie v Maďarsku ostře vystoupily také nástupnické státy v čele s Československem, které zmobilizovaly svá vojska na hranicích a hrozily vyhlášením války. Koneckonců zabránění návratu Habsburků bylo hlavním důvodem za vznikem Malé dohody. Maďarsko tak roku 1921 na nátlak mocností uvede zákon o detronizaci Habsburků, ale oficiálně zůstane monarchií až do roku 1946 královstvím bez krále.

Související

Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Československo

Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu

Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.

Více souvisejících

Rakousko-Uhersko císař Karel I. Habsburský

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy