Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?

Dynastii byl zkonfiskován téměř veškerý majetek: jak rodové dědictví, tak soukromé vlastnictví jednotlivých členů rodu, kteří se tak dostali do značných finančních nesnází. Podle usnesení dohodových mocností ve Versailles měly nástupnické státy (Polsko, Československo, Rumunsko a Jugoslávie) vyplácet rodině v rámci kompenzaci za konfiskace majetku alespoň roční penzi 5 tisíc liber. Koneckonců v čele nejednoho vítězného sátu stojí monarchové a tak není divu, že se o „jednoho ze svých“ chtějí postarat. Co kdyby jednou přišla řada také na ně že? Všechny nové státy ale toto usnesení ignorují bývalým svému bývalému vládci a nezaplatily ani libru.

 Rakouská a československá republika nárok příslušníků dynastie neuznaly a svými zákony jim zabránily v působení na svých územích. Československé Národní shromáždění se Habsbursko-Lotrinské dynastie zbavilo velice důkladně. Ústava ČSR vyhlásila stát demokratickou republikou, v jejímž čele stojí volený prezident. Zároveň bylo zrušeno šlechtictví a všechny šlechtické řády. Roku 1920 členy habsbursko-lotrinského rodu zbavili československého občanství a znemožnili jim ho získat. O rok později je zákonem schváleno propadnutí  státního i soukromého majetku vládnoucího rodu. Pobyt členů bývalé panovnické rodiny na území Československa bez souhlasu představitelů republiky je považován za trestný čin.

 Česká republika tento československý právní řád přejala, ale zákon zakazující používání šlechtických titulů není vymáhán, a ty jsou celkem běžně veřejně používány, stačí zmínit knížete Schwarzenberga. Po pádu komunistického režimu začali také členové bývalé panovnické rodiny navštěvovat Českou republiku a vystoupili v rámci různých oficiálních událostí. Ottovi Habsburskému bylo dokonce uděleno čestné občanství některých měst. O návratu Habsburků na český trůn ale uvažuje snad jedině monarchistická strana Koruna Česká jejíž volební preference jsou někde na hranici recesistických stran.

 Jiná je situace v Rakousku, který sice přijalo obdobné zákony jako ČSR, ale záhy je konzervativní vláda zrušila. Dokonce se několikrát uvažovalo o obnovení monarchie nebo jmenování Otty Habsburského rakouským kancléřem v souvislosti s hrozbou anšlusu Německem. I v nedávné době vznikl spor o diskriminační zákon, který v Rakousku znemožňoval kandidovat členům habsburského rodu na úřad prezidenta, který z nich tak paradoxně činil neplnoprávné občany.

 Vůbec nejdramatičtější byly osudy Habsburků v Maďarsku, které i rozpadu Rakousko-Uherska zůstalo monarchií a de iure uznávalo nárok Habsburků na maďarský trůn. Ale admirál Horthy s tím, jak postupně upevňoval svoji moc, od  své původní ochoty připravit půdu pro návrat Karla I. upouští. Stále ho sice ujišťuje o své loajalitě, ale nic pro návrat Habsburků nekoná. Bývalý císař Karel dvakrát se tak sám dvakrát pokusil o návrat, v obou případech neúspěšně. Poprvé se spolehl na Hortyho sliby.

Podruhé už stejnou chybu neudělal a naděje vložil do roajalistického vojska plukovníka Antonína Lehára. Zpočátku to vypadalo na triumfální pochod na Budapešť provázený projevy loajality obyvatelstva. Ale kvůli nedorozuměním a zradě generála Hegedüse skončí Karel I. v exilu na Madeiře. Oproti možné restauraci Habsbursko-Lotrinské dynastie v Maďarsku ostře vystoupily také nástupnické státy v čele s Československem, které zmobilizovaly svá vojska na hranicích a hrozily vyhlášením války. Koneckonců zabránění návratu Habsburků bylo hlavním důvodem za vznikem Malé dohody. Maďarsko tak roku 1921 na nátlak mocností uvede zákon o detronizaci Habsburků, ale oficiálně zůstane monarchií až do roku 1946 královstvím bez krále.

Související

Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Československo

Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu

Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.

Více souvisejících

Rakousko-Uhersko císař Karel I. Habsburský

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy