Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?
Dynastii byl zkonfiskován téměř veškerý majetek: jak rodové dědictví, tak soukromé vlastnictví jednotlivých členů rodu, kteří se tak dostali do značných finančních nesnází. Podle usnesení dohodových mocností ve Versailles měly nástupnické státy (Polsko, Československo, Rumunsko a Jugoslávie) vyplácet rodině v rámci kompenzaci za konfiskace majetku alespoň roční penzi 5 tisíc liber. Koneckonců v čele nejednoho vítězného sátu stojí monarchové a tak není divu, že se o „jednoho ze svých“ chtějí postarat. Co kdyby jednou přišla řada také na ně že? Všechny nové státy ale toto usnesení ignorují bývalým svému bývalému vládci a nezaplatily ani libru.
Rakouská a československá republika nárok příslušníků dynastie neuznaly a svými zákony jim zabránily v působení na svých územích. Československé Národní shromáždění se Habsbursko-Lotrinské dynastie zbavilo velice důkladně. Ústava ČSR vyhlásila stát demokratickou republikou, v jejímž čele stojí volený prezident. Zároveň bylo zrušeno šlechtictví a všechny šlechtické řády. Roku 1920 členy habsbursko-lotrinského rodu zbavili československého občanství a znemožnili jim ho získat. O rok později je zákonem schváleno propadnutí státního i soukromého majetku vládnoucího rodu. Pobyt členů bývalé panovnické rodiny na území Československa bez souhlasu představitelů republiky je považován za trestný čin.
Česká republika tento československý právní řád přejala, ale zákon zakazující používání šlechtických titulů není vymáhán, a ty jsou celkem běžně veřejně používány, stačí zmínit knížete Schwarzenberga. Po pádu komunistického režimu začali také členové bývalé panovnické rodiny navštěvovat Českou republiku a vystoupili v rámci různých oficiálních událostí. Ottovi Habsburskému bylo dokonce uděleno čestné občanství některých měst. O návratu Habsburků na český trůn ale uvažuje snad jedině monarchistická strana Koruna Česká jejíž volební preference jsou někde na hranici recesistických stran.
Jiná je situace v Rakousku, který sice přijalo obdobné zákony jako ČSR, ale záhy je konzervativní vláda zrušila. Dokonce se několikrát uvažovalo o obnovení monarchie nebo jmenování Otty Habsburského rakouským kancléřem v souvislosti s hrozbou anšlusu Německem. I v nedávné době vznikl spor o diskriminační zákon, který v Rakousku znemožňoval kandidovat členům habsburského rodu na úřad prezidenta, který z nich tak paradoxně činil neplnoprávné občany.
Vůbec nejdramatičtější byly osudy Habsburků v Maďarsku, které i rozpadu Rakousko-Uherska zůstalo monarchií a de iure uznávalo nárok Habsburků na maďarský trůn. Ale admirál Horthy s tím, jak postupně upevňoval svoji moc, od své původní ochoty připravit půdu pro návrat Karla I. upouští. Stále ho sice ujišťuje o své loajalitě, ale nic pro návrat Habsburků nekoná. Bývalý císař Karel dvakrát se tak sám dvakrát pokusil o návrat, v obou případech neúspěšně. Poprvé se spolehl na Hortyho sliby.
Podruhé už stejnou chybu neudělal a naděje vložil do roajalistického vojska plukovníka Antonína Lehára. Zpočátku to vypadalo na triumfální pochod na Budapešť provázený projevy loajality obyvatelstva. Ale kvůli nedorozuměním a zradě generála Hegedüse skončí Karel I. v exilu na Madeiře. Oproti možné restauraci Habsbursko-Lotrinské dynastie v Maďarsku ostře vystoupily také nástupnické státy v čele s Československem, které zmobilizovaly svá vojska na hranicích a hrozily vyhlášením války. Koneckonců zabránění návratu Habsburků bylo hlavním důvodem za vznikem Malé dohody. Maďarsko tak roku 1921 na nátlak mocností uvede zákon o detronizaci Habsburků, ale oficiálně zůstane monarchií až do roku 1946 královstvím bez krále.
Související
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu
Rakousko-Uhersko , císař Karel I. Habsburský
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák