Maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí domácím politickým potížím, prohlásil po setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu minulý týden triumf. Uvedl, že si zajistil časově neomezenou výjimku z amerických sankcí na dovoz ropy a zemního plynu z Ruska. Podle něj by tato dohoda ochránila Maďary před prudkým růstem cen energií před parlamentními volbami v příštím roce, čímž by zvýšil své šance na prodloužení své patnáctileté vlády.
Od té doby se však podmínky dohody, která zůstává pouze ústní dohodou, staly předmětem sporu mezi Maďarskem a USA. Bílý dům je údajně obezřetný v tom, aby plně podpořil Orbána. Ten totiž před dubnovými volbami čelí možné vzpouře, která by mohla vynést k moci opozici. Diplomatický zdroj ve Washingtonu naznačil, že Trump a jeho republikánští spojenci jsou stále skeptičtější ohledně Orbánových šancí na znovuzvolení.
Hlavní rozpor spočívá v tom, zda Maďarsko získalo dočasnou, nebo trvalou úlevu od sankcí namířených proti ruským energetickým gigantům Rosněfť a Lukoil. Tyto společnosti nadále dodávají energii Maďarsku a Slovensku navzdory nesouhlasu ostatních zemí EU. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó trvá na tom, že Trump slíbil neomezenou výjimku, což by umožnilo Maďarsku pokračovat v dovozu ruské energie. Vláda USA však vzápětí upřesnila, že Maďarsko má výjimku ze sankcí pouze na jeden rok.
Sám Orbán v rozhovoru pro maďarskou televizi prohlásil, že výjimka ze sankcí platí, dokud je on premiérem a Trump prezidentem. Tím prakticky spojil dohodu se svou podporou v nadcházejících volbách. Orbán také tvrdil, že Trump mu navíc nabídl „finanční štít“ ve výši až 20 miliard dolarů, pokud by Maďarsku byly zkráceny evropské fondy.
Na oplátku se Maďarsko zavázalo koupit americký zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě 600 milionů dolarů a slíbilo utratit 700 milionů dolarů za americké vojenské dodávky. Avšak poté, co Orbán zveřejnil podmínky dohody, americký ministr zahraničí Marco Rubio rychle upřesnil, že jde pouze o ústní dohodu na jeden rok.
Uvedl, že „v případě ropovodů a plynovodů jde o prodloužení o jeden rok, protože by pro jejich ekonomiku bylo hluboce traumatické je okamžitě odstřihnout“. Zdroje z amerického ministerstva zahraničí a Kongresu potvrdily, že dosud nebyly podniknuty žádné kroky k oficiálnímu zakotvení dohody, a poukazují na to, že výsledky setkání mohly být jen „účelové“.
Nejasnost podmínek se stala pro administrativu Donalda Trumpa běžnou praxí. Republikáni v Kongresu zůstávají skeptičtí ohledně Orbánova blízkého vztahu s Ruskem a jeho postojů k válce na Ukrajině. Jeden z asistentů v Kongresu uvedl, že „Orbán stále udržuje své úzké vztahy s Putinem a není nápomocný Zelenskému“.
Pro Orbána je však klíčové, že se mohl vrátit do Maďarska s tím, co jeho strana Fidesz mohla prohlásit za triumf. Maďarský analytik Botond Feledy vysvětlil, že pro Fidesz je to vítězství, které umožňuje obhajovat nízké ceny energií a které je silným předvolebním sdělením. Opozice se naopak ptá, zda „má smysl platit 700 milionů dolarů [za zbraně] a proč se Maďarsko nepřipravovalo na odklon od ruských zdrojů energie od roku 2022“. Tím naznačují, že cena za Orbánův proruský postoj byla nyní zaplacena v Bílém domě.
Související
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák