Orbán se v Kremlu sešel s Putinem. Jednají o nákupu ropy a plynu

Před odletem do Moskvy Orbán v rozhovoru pro státní média uvedl, že se zaměří na pokračující přístup Maďarska k „levné ruské ropě a plynu“. Tyto suroviny přitom podléhají sankcím ze strany vlády USA. Maďarsko zůstává jednou z mála zemí EU, která nadále dováží velké množství ruských fosilních paliv. Ostře se také staví proti snahám bloku odstavit 27 členských států od ruských dodávek energie.

Začátkem tohoto měsíce Orbán navštívil Washington, kde jednal s prezidentem Donaldem Trumpem. Podařilo se mu tehdy zajistit výjimku ze sankcí uvalených Trumpovou administrativou na ruské energetické společnosti Lukoil a Rosněfť. Podle Orbána tato výjimka zajistila pokračující energetickou bezpečnost Maďarska.

V pátek Orbán prohlásil, že po získání výjimky z amerických sankcí „teď už potřebujeme jen ropu a plyn, které můžeme nakupovat od Rusů“. Dodal: „Jedu tam, abych zajistil dodávky energií do Maďarska za přijatelnou cenu na tuto zimu i na příští rok.“

Orbán dlouhodobě tvrdí, že dovoz ruských energií je pro ekonomiku jeho země nepostradatelný. Upozorňuje, že přechod na fosilní paliva z jiných zdrojů by způsobil okamžitý ekonomický kolaps, což někteří kritici zpochybňují. Zatímco zbytek Evropy postupně omezuje ruské energie, Maďarsko své dovozy zachovává, a dokonce zvyšuje. Zároveň se staví proti plánu EU na úplné ukončení dovozu všech ruských fosilních paliv do konce roku 2027.

Trumpova administrativa mezitím uvádí, že vidí známky toho, že sankce na hlavní ruské producenty ropy ochromují ekonomický motor, který Moskvě umožňuje financovat válku na Ukrajině. Ceny ruské ropy prudce klesly, protože hlavní indickí a čínští odběratelé se začali přizpůsobovat sankcím USA ještě předtím, než vstoupily v platnost minulý týden.

Minulý týden Trump zveřejnil plán na ukončení téměř čtyřleté války. Návrh s 28 body výrazně zvýhodňoval Rusko, což ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho přimělo k rychlému zapojení se do jednání s americkými vyjednavači. Evropští lídři, obávající se o vlastní budoucnost tváří v tvář ruské agresi, se snažili nasměrovat jednání tak, aby zohledňovala jejich obavy.

Trump v úterý prohlásil, že jeho plán na ukončení války byl „doladěn“. Oznámil, že vysílá vyslance Stevea Witkoffa do Ruska na setkání s Putinem a armádního ministra Dana Driscolla na jednání s ukrajinskými představiteli. Naznačil, že by se nakonec mohl setkat jak s Putinem, tak se Zelenským, ale až po dalším pokroku v jednáních.

Putin ve čtvrtek uvedl, že američtí představitelé jsou v Moskvě očekáváni „v první polovině“ příštího týdne a že „očividně“ půjde o Witkoffa. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl oznámit datum Witkoffovy návštěvy a uvedl pouze, že Kreml jej oznámí „v patřičný čas“. Podle Peskova byly Rusku sděleny „hlavní parametry“ mírového plánu revidované během ukrajinsko-amerických jednání v Ženevě a příští týden se v Moskvě uskuteční „diskuse“.

V dalších událostech Ministerstvo obrany Ruska v pátek ohlásilo, že jeho protivzdušná obrana zachytila v noci 136 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony a anektovaným Krymem. Úřady v Rostovské a Voroněžské oblasti poblíž hranice s Ukrajinou ohlásily poškození aut, obytných budov a domů.