Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Tento úder je podle zdroje další připomínkou pro Rusko, že všechny jeho podniky pracující pro válečné úsilí jsou legitimními cíli. Zasažená ropná plošina Filanovskij, kterou vlastní Lukoil, je považována za největší ropné pole v ruském sektoru Kaspiku. Kyjev zahájil svou kampaň hlubokých úderů proti ruským energetickým zařízením na začátku roku 2024, ale od srpna toto úsilí eskaloval.

Ukrajinský komisař pro sankce, Vladyslav Vlasiuk, tuto taktiku nazývá „sankce dlouhého doletu“ a je zaměřena na největší finanční zdroj Ruska. Ukrajina nyní zasahuje stále širší škálu cílů, mezi něž nepatří jen rafinérie, ale také infrastruktura pro export ropy a zemního plynu, ropovody, tankery a nyní i pobřežní těžební infrastruktura. Podle dat projektu ACLED a analýzy CNN zaznamenal listopad dosud nejvyšší počet útoků v jednom měsíci.

Tato eskalace přichází v kritickém okamžiku války. Zatímco mírové snahy vedené USA jen posílily maximalistické požadavky Ruska a jeho síly se na frontových liniích pomalu posouvají vpřed, rostoucí podpora západních spojenců Ukrajiny tuto kampaň podněcuje. Helima Croftová z RBC Capital Markets uvedla, že celková strategie od léta spočívá v tom, že nelze Rusku dovolit ponechat si tak velké příjmy z energií, které Moskvě zajišťují masivní nábor vojáků. Jde tak o systematičtější snahu uzavřít tento „energetický bankomat“.

V období od začátku srpna do konce listopadu Ukrajina zasáhla nejméně 77 ruských energetických zařízení, což je téměř dvojnásobek celkového počtu za prvních sedm měsíců roku. V listopadu bylo zaznamenáno nejméně 14 zásahů rafinérií a čtyři útoky na ruské exportní terminály. Klíčovou součástí strategie je nyní opakované útočení na stejná zařízení. Například Rosněfťská rafinérie v Saratově byla od začátku srpna zasažena nejméně osmkrát, z toho čtyřikrát v listopadu.

Nikhil Dubey, analytik z firmy Kpler, k tomu uvedl, že se z občasných úderů stal trvalý tlak, který rafinériím brání v plné stabilizaci. Podle jeho výzkumu opakované útoky, jako na Saratovskou rafinérii, vyřadily značnou část kapacity a „zpomalují tempo každé opravy“. Od srpna se Kyjev snaží maximalizovat dopad úderů na rafinérie tím, že cílí nejen na viditelné části, ale na důležité prvky, které produkují finální paliva.

Sergej Vakulenko, expert s dlouholetými zkušenostmi v ruském ropném a plynárenském průmyslu, sdělil CNN, že dosavadní přímé škody sice byly pro Moskvu zvládnutelné, ale dlouhodobé poškození způsobené rozsáhlými požáry je nejisté. Upozornil na to, že nikdo neví, kolik cyklů zahřívání ohněm a chlazení tyto kolony vydrží. Vzor útoků naznačuje, že se Ukrajina již nesnaží omezit dopad pouze na domácí energetický trh Ruska. Od srpna výrazně zesílila údery na exportní zařízení ropy.

Přístavy Novorossijsk a Tuapse na Černém moři a Usť-Luga na Baltu byly zasaženy několikrát. Cílem se staly i ropovody, jako je Družba, která zásobuje ropou několik zbývajících zemí EU. Tento ropovod byl od srpna zasažen pětkrát, což vyvolalo protesty Maďarska. Koncem listopadu oznámilo konsorcium Kaspického potrubí (CPC), které přepravuje 80 % kazašské ropy, že bylo zasaženo dvakrát během čtyř dnů, a to vyřadilo jedno ze tří kotevních míst pro tankery. Ukrajina se k tomuto útoku oficiálně nepřihlásila, ale kazašský ministr zahraničí to označil za „akci poškozující bilaterální vztahy mezi Republikou Kazachstán a Ukrajinou“.

Vakulenko se domnívá, že taková eskalace přináší rizika. Řekl, že si myslí, že Ukrajina chce vyvolat strach a prodražit cestu ropných tankerů do Černého moře, ale že si tím „nezíská žádné sympatie a může si způsobit nějaké náklady“. Ukrajina však v tlaku nepolevuje. Ve středu provedla třetí útok na další kritický článek v ruském ropném dodavatelském řetězci – lodě přepravující ropu na světové trhy. Zdroj z ukrajinské bezpečnostní služby uvedl, že k útoku na sankcionovaný tanker v Černém moři mířící do Novorossijska byly použity námořní drony.

První dva útoky na tankery koncem listopadu vyvolaly neobvyklou reakci Putina, který to nazval „pirátstvím“, a Turecko si předvolalo ukrajinské i ruské velvyslance. Oleksandr Charčenko, ředitel Kyjevského výzkumného centra pro energetický průmysl, prohlásil: „Nemáme jiný nástroj, než omezit tok peněz do Ruska, abychom zabránili této válce o existenci.“ Argumentoval, že přítomnost sankcionovaných plavidel jasně ukazuje nedostatečnost západních sankcí.

Intenzivnější útoky Ukrajiny v posledních měsících umožnily dva vnější faktory. Zaprvé, dramatická změna postoje Spojených států. Prezident Trump na konci srpna napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku bez útoku na zemi agresora“. V říjnu dva zdroje CNN sdělily, že USA po neúspěšném summitu Trump-Putin zvýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, se zaměřením na cíle související s energií uvnitř Ruska, v naději, že donutí Rusko vrátit se k jednacímu stolu.

Evropa se také přidala. Dovilė Šakalienė, litevská poslankyně, poznamenala, že „do konce léta nikdo v místnosti nezmínil, že by Ukrajina měla omezit údery na jakýkoli cíl.“ Dodala, že pomohlo i „rostoucí uvědomění v myslích Evropanů, že selhání Ukrajiny přímo ovlivní naši bezpečnost v průběhu jednoho standardního parlamentního období“. Zdroj z ukrajinského programu dronů pro CNN potvrdil, že „USA zůstávají aktivním partnerem, zatímco evropští spojenci zvýšili svou angažovanost“.

Druhým důležitým faktorem pro Ukrajinu je klesající cena ropy, způsobená globálním přebytkem. Croftová prohlásila, že si „nedokáže představit, že by Trumpova administrativa, která se tak soustředila na nižší maloobchodní ceny benzínu“, byla „tak podporující“ ukrajinských útoků na ruskou energetiku, pokud by ceny ropy byly vysoké. Západní zpravodajský zdroj CNN řekl, že Ukrajina získává dodatečnou podporu, protože globální ropné trhy „to snesou“ a cílem je, aby tyto útoky měly následky.

Zatímco Rusko zůstává v mírových jednáních neústupné, jeho ropný sektor – největší finanční pilíř jeho války – se jeví mnohem nejistější než před rokem. Ruské rafinérie zpracovávají asi o 6 % méně ropy než před rokem, což je podle analytika Kpleru destabilizující, protože obvykle fungují jen s malým přebytkem benzínu. V září a říjnu tohoto roku se objevily zprávy o frontách u čerpacích stanic, a ruská vláda, čelící nedostatku v některých regionech, zakázala vývoz benzínu do konce roku. Koncem listopadu Putin podepsal zákon umožňující ruským společnostem získat dotaci, pokud rafinují ropu v běloruských rafinériích a následně ji dovážejí zpět do Ruska, což je opatření navržené ke stabilizaci domácího trhu.

Eskalující ukrajinské útoky se také shodly s prvními novými sankcemi uvalenými na Rusko od návratu Trumpa do úřadu. V říjnu Trump oznámil plné blokující sankce na největší ropné společnosti Ruska – Rosněfť a Lukoil. Od té doby ceny ruské ropy Ural postupně klesají k nejnižšímu bodu ve válce, což přispělo k poklesu ruských příjmů z exportu ropy na nejnižší úroveň od února 2022. V listopadu ruská státní média uvedla, že příjmy Ruska z ropy a zemního plynu klesly téměř o 34 % ve srovnání se stejným měsícem loňského roku.

Vakulenko se domnívá, že útoky na ruská energetická zařízení jsou pouze „jedním z prvků skládačky“, jak přinutit Putina k míru. Uvedl, že výše ekonomických škod, které je nutné Rusku způsobit, je pravděpodobně větší, než je Ukrajina momentálně schopna vytvořit. Dodal, že Rusko by pravděpodobně přežilo i s polovinou svých exportů ropy a plynu. Croftová vidí klíč v tom, zda Ukrajina a její spojenci vydrží. Řekla, že kombinace útoků na infrastrukturu zaměřených na exportní cíle a trvalé uplatňování blokujících sankcí by mohla potenciálně přivést Rusko zpět k jednacímu stolu, ale musí jít o dlouhodobou záležitost. S tím, jak nyní Trump tlačí na Ukrajinu, aby přijala ústupky, to může být zkouška jeho ochoty dělat obojí.