Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Evropa se bude muset připravit na změnu ve svém přístupu k obraně, protože bude nucena převzít stále větší podíl zodpovědnosti za vlastní bezpečnost. Rutte však popřel zprávu agentury Reuters, která uvedla, že by USA mohly do roku 2027 přenést většinu břemene obrany Evropy na evropské země.

„Tato informace nebyla správná a Spojené státy to také potvrdily,“ prohlásil Rutte. Dodal nicméně, že obecně vzato je zřejmé, že „Evropa bude muset posílit, a přesně to děláme.“  

Spojené státy americké podle informací médií měly požadovat, aby členské státy Severoatlantické aliance v Evropě převzaly většinu konvenčních obranných povinností. Podle zástupců Pentagonu, kteří jednali s diplomatickými delegacemi ve Washingtonu, by se tak mělo stát do roku 2027. Tento ambiciózní, avšak pro některé evropské země nerealistický termín, měl být stanoven právě během těchto diskusí.

Tato zpráva, která pocházela od pěti zdrojů obeznámených s průběhem jednání, naznačovala výraznou změnu v dlouhodobé vojenské spolupráci USA s jejich hlavními partnery. Přesun odpovědnosti se měl týkat širokého spektra nejaderných aktivit, a to od zpravodajských informací a sledování až po zbraňové systémy a vojenské jednotky.

Úředníci Pentagonu měli podle zmíněných zdrojů vyjádřit nespokojenost s tím, jak Evropa dosud postupuje v posilování svých obranných kapacit po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Původní informace hovořily o tom, že pokud Evropa nesplní termín do roku 2027, mělo hrozit, že by se Spojené státy mohly přestat podílet na některých koordinačních mechanismech obrany NATO.

Mluvčí Pentagonu Kingsley Wilson nicméně zdůraznil, že USA vždy jednoznačně požadovaly, aby Evropané převzali vůdčí úlohu v konvenční obraně kontinentu. Uvedl, že Washington je odhodlán na tom pracovat prostřednictvím koordinačních mechanismů Aliance. Cílem je posílit celé NATO a zajistit jeho dlouhodobou životaschopnost tím, že evropští spojenci postupně přebírají odpovědnost za konvenční odstrašení a obranu v Evropě.

Ze zveřejněné zprávy však nebylo zřejmé, zda termín 2027 představuje oficiální postoj Trumpovy administrativy, nebo jde pouze o názory některých úředníků v Pentagonu. Několik evropských diplomatů už dříve označilo údajný termín do roku 2027 za nerealistický, protože k nahrazení klíčových amerických kapacit v tak krátkém čase nestačí pouhé finance a politická vůle.

Evropské státy obecně přijaly požadavek prezidenta Trumpa na větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a zavázaly se k významnému navýšení výdajů na obranu. Evropská unie si sama stanovila cíl být připravena na obranu do roku 2030.

I tento termín přitom úředníci a analytici považují za vysoce ambiciózní. Vztah mezi Washingtonem a NATO je aktuálně velmi proměnlivý. Prezident Trump během své kampaně v roce 2024 kritizoval evropské spojence a dokonce vyhrožoval, že by povzbudil ruského prezidenta Putina k invazi do těch členských zemí NATO, které neplní své závazky.

Související

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.
Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy