Ideál o první republice? Československé mělo zásadní problém

Každý, kdo zcela neignoruje české dějiny, slyšel o vyspělosti první republiky a o tom, že patřila mezi ty nejbohatší a nejpokrokovější státy na světě. Takovéto vágní tvrzení je ze své podstaty pravdivé, jenže historickou realitu také trochu zkresluje.

Největší deviza nově osamostatněné Československé ekonomiky byla i jejím největším problémem. Jednalo se totiž o jediný nástupnický stát Rakouska-Uherska, v němž převažovala průmyslová výroba nad zemědělstvím. Monarchie sázela na dělbu práce mezi jednotlivými zeměmi a Čechy byly ocelovým srdcem země.

Průmysl i po rozpadu soustátí pochopitelně zůstal v Československu (jednalo se o 2/3 celého průmyslu Rakouska-Uherska). Specifikum se týkalo skutečně především Čech. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi takřka žádný průmysl neprosperoval a na Moravě ho bylo také značně méně. Nutně tak z Čech musely výrobky putovat na zahraniční trhy.

Československo, stejně jako dnes Česká republika, bylo exportní ekonomikou, jenže na rozdíl od volného trhu Evropské unie, v meziválečném období byly národní ekonomiky silně regulovány cly. I když výběr cla plnil státní kasu, pro český průmysl, který doma neměl odbyt, se jednalo o značný problém. Původně byl orientovaný na trhy ostatních zemí habsburského soustátí, jenže vývoz do zemí cla najednou značně ztížily.

Nové trhy se hledaly obtížně, jelikož západní státy byly hospodářsky vyspělejší. Kapitalismus se totiž v Rakousko-Uhersku prosadil oproti západu se znatelným zpožděním.

České podniky musely dohánět skluz z minulosti. Na druhou stranu v tomto období se etablovaly značky jako Škoda a Baťa, které jsou dodnes celosvětově rozšířené. A stejně jako v meziválečném období i dnes se jedná o tahouny české ekonomiky, zejména v případě automobilů Škoda.