Z deníku konopišťského pána: Kousek císařského dvora v srdci Čech

Zámek Konopiště dnes leží u východního okraje města Benešov, od kterého je trochu nešťastně odříznut tahem rychlostní silnice E55. Od hlavního města Prahy je Konopiště vzdálené vzdušnou čárou jen asi 35 km. Dnes je možné dostat se do Benešova pohodlně autem, nebo stejně jako za starých časů vlakem. Vlakem sem též tehdy přijížděl ještě mladý synovec císaře František Ferdinand d‘Este.

Jeho první cesta k zámku Konopiště vedla na podzim roku 1886. Samotné nádrží v Benešově by jistě poznal, ovšem cestu k bývalým oborám kolem zámku by rozpoznával těžce, kvůli nové zástavbě a komunikacím, které hranici parku lehce odsunuli od vlakového nádraží a vytvořili dnešní jakousi hradbu mezi zámeckým parkem a samotným městem. Když se tehdy František Ferdinand k zámku blížil, vypadalo zdejší panství zcela jinak. Okrasné úpravy především v barokním stylu se dotýkaly jen nejbližšího okolí zámku a zámeckého návrší. Namísto parku se během první návštěvy arcivévody kolem dokola rozkládaly lesy a obory, které byly tu a tam prosvětleny loukami a pastvinami.

František Ferdinanda jistě zaujala okolní krajina porostlá lesy a plná zvěře, ale jistě i fakt, že samotný zámek ležel stranou města přímo uprostřed krásné přírody. Z jedné strany ho kryly stíny lesa, z druhé strany se zámek zrcadlil v zámeckém rybníku. Samotnou ideu soukromí, útočiště a izolace od světa kolem kazila snad jen malá ves pod zámkem a okolní hospodářské a výrobní budovy. Byl zde pivovar, cukrovar a kolem zámku další hospodářské budovy či dům správce. 

Tehdy patřil zámek i s panstvím Františkovi Evženovi pánu z Lobkovic, který se již léta předtím politicky angažoval. Samotný František Ferdinand, který tehdy ještě netušil, jaký ho čeká osud v podobě následnictví na trůn či boje o velkou lásku, zde ale nebyl za politikou, ale skutečně na návštěvě. Toto přátelské setkání oba pány seznámilo, byť jistě bylo plné formalit a hlavní zábava se odehrávala mimo zámek při lovech a honech na okolní zvěř. 

František Ferdinand zde spatřoval několik svých zálib. Vedle honů a lovu to byl samotný zámek, původně gotický hrad ze 13. století, který si z části uchoval svou středověkou tvář a těšil tak Františkův zájem o historii a hradní architekturu. Spatřoval zde i dostatek prostoru pro své čím dál více se rozrůstající sbírky. Z návštěvy zámku na konci října 1886 tak odjížděl s patřičnými dojmy.

Není divu, že následující rok 1887 František Ferdinand značně rychle vyslyšel nabídku, že je zámek Konopiště na prodej. Mimochodem o samotném zámku se dozvěděl od svého bratrance Rudolfa. V roce 1887 se František Evžen Lobkovic dostal do vážných finančních problémů a byl tedy nucen zámek prodat. Na Konopišti se tak opět objevuje mladý František Ferdinand d‘Este, tehdy mu bylo 23 let. Na zámek nepřijel na oficiální návštěvu, dokonce se dostavil inkognito. Za cenu 2,5 milionu zlatých zámek od pana Františka Evžena z Lobkovic koupil. K podepsání smlouvy došlo již 2. 2. 1887 ve Vídni, ale právně a oficiálně přešel zámek do vlastnictví Františka Ferdinand 1. 3. 1887, kdy se stal novým majitelem Konopiště.

František Ferdinand tehdy sloužil, stejně jako ostatní příslušníci jeho rodu, v armádě. Konopiště původně koupil jako odpočinkovou rezidenci, lovecký zámek, kam se mohl v soukromí a v klidu odebrat a oddávat se svým zálibám, mimo jiné především lovu. Skvělou skutečností byl fakt, že nedalekým Benešovem probíhala zmiňovaná železniční trať, která spojovala Prahu a táhla se přes České Budějovice až do Linze. Vlak tak skýtal pohodlnou možnost dopravit se až k hranici konopišťského panství.

Jeho pozornost se ke Konopišti začala ve velkém obracet až později. Vedlo k tomu několik nečekaných událostí. V roce 1889 spáchal sebevraždu jeho bratranec Rudolf. Přitom právě Rudolf, jediný syn císaře, byl původně následníkem trůnu. Po jeho smrti se následníkem oficiálně stává císařův mladší bratr, otec Františka Ferdinanda Karel Ludvík. Všeobecně se však pozornost dvora upírala právě k Františkovi Ferdinandovi. František Josef I. ho tak začal pověřovat dalšími povinnostmi především diplomatického charakteru. Přesto František Ferdinand stihl podniknout například cestu kolem světa a dokonce se během 90. let i hluboce zamiloval. Jeho nejprve tajnou láskou se stala česká hraběnka Žofie Chotková. Svou lásku museli po dlouhou dobu uchovávat v tajnosti, jelikož si oba uvědomovali, že se nejedná o vztah, který by nesl kladné odezvy. 

Právě tyto okolnosti, mezi které patřila potřeba reprezentativního sídla, ale také bezpečného útočiště, obracela pohled Františka Ferdinanda stále častěji k zámku Konopiště, které se namísto loveckého zámku mělo stát jeho rodinným sídlem, bezpečným a útulným domovem pro jeho milovanou Žofii a později celou jeho rodinu. K tomuto pokračování z deníku konopišťského pána opět příště…