Napětí v Asii stoupá. Japonsko hrozí vojenskou reakcí, Čína k ostrovům posílá jednotky

Čínská pobřežní stráž v neděli uvedla, že její lodě provedly „patrolu pro vymáhání práv“ ve vodách kolem ostrovů Senkaku, které Čína nazývá Diaoyu. Prohlášení uvádí, že plavidla pobřežní stráže provedla hlídku v teritoriálních vodách s cílem chránit svá práva a zájmy. Obě země se opakovaně střetávají v okolí těchto ostrovů, avšak nejnovější aktivita přichází uprostřed sílící diplomatické roztržky, která vznikla po slovech premiérky Takaichiové. Ta v parlamentu uvedla, že čínský útok na demokratický Tchaj-wan by mohl vyprovokovat vojenskou reakci Tokia.

Tato slova vyvolala hněvivou reakci Pekingu, který požaduje od Takaichiové odvolání jejích výroků. Čína považuje Tchaj-wan za své území a usiluje o jeho anexi pod pojmem „znovusjednocení“, přičemž nevylučuje ani použití síly. Tchajwanská vláda i lidé drtivou většinou odmítají čínskou nadvládu a dávají přednost zachování současného stavu bez výslovného vyhlášení nezávislosti. Nicméně slibují, že se v případě potřeby budou bránit.

Případný čínský útok nebo invaze by hrozila přerůst v regionální nebo globální konflikt, do kterého by se potenciálně mohly zapojit Spojené státy a další spojenci včetně Japonska. Japonské území je totiž vzdáleno pouhých 110 kilometrů od Tchaj-wanu. Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli ráno uvedlo, že během posledních 24 hodin detekovalo v oblasti kolem ostrova 30 čínských vojenských letadel, sedm námořních plavidel a jednu „oficiální“ loď, pravděpodobně pobřežní stráž.

Z map poskytnutých ministerstvem bylo patrné, že až tři drony létaly mezi Tchaj-wanem a japonskými ostrovy u jeho severovýchodního pobřeží. Zdálo se, že se přiblížily zejména k Yonaguni, nejbližšímu ostrovu. Přestože přelety čínské armády zde nejsou neobvyklé, nejsou ani příliš časté. Celkově je aktivita čínské armády v identifikační zóně protivzdušné obrany Tchaj-wanu v posledních týdnech nízká. Ministerstvo obrany v sobotu pozdě večer oznámilo, že Čína provedla další „společnou bojovou hlídku“, jejímž cílem bylo „obtěžovat náš vzdušný prostor a moře v našem okolí“. Tchaj-wan do oblasti vyslal svá letadla a lodě, aby situaci monitorovaly. Tchaj-pej tyto čínské hlídky hlásí několikrát do měsíce jako součást probíhající kampaně vojenského tlaku.

Japonsko čelí rostoucímu tlaku od doby, kdy Takaichiová pronesla své poznámky. Čínský generální konzul v Ósace vyvolal formální protest Tokia, když se vyjádřil, že „špinavá hlava, která se vystrkuje, musí být uříznuta“. Peking poté poprvé po více než dvou letech předvolal japonského velvyslance a čínské ministerstvo obrany prohlásilo, že jakákoli japonská intervence by byla odsouzena k neúspěchu.

V pátek Čína varovala své občany před cestami do Japonska, což Tokio přimělo vyzvat Peking k přijetí „přiměřených opatření“, ačkoli to neupřesnilo. Tři čínské letecké společnosti v sobotu oznámily, že letenky do Japonska mohou být vráceny nebo bezplatně změněny. Další eskalací bylo, když čínská vláda v neděli vyzvala své občany, aby „pečlivě zvážili“ studium v Japonsku, citujíc nestabilní bezpečnostní prostředí, jak uvedla agentura Kyodo.

I když toto doporučení nepředstavuje zákaz, dramatické snížení počtu čínských studentů by mohlo mít negativní dopad na japonské univerzity. Podle Japonské organizace pro studentské služby studovalo v Japonsku loni rekordních 336 708 cizinců, včetně více než 123 000 čínských studentů, což je zdaleka největší skupina. Čínská státní média v sobotu pozdě večer obvinila Takaichiovou z politického triku, který je „nejen nebezpečně provokativní, ale také zásadně zvrácený“. Úvodník dodal, že konflikt mezi Japonskem a Čínou by nebyl jen omezenou šarvátkou, ale pravděpodobně by vtáhl další mocnosti včetně Spojených států a mohl by rychle přerůst ve velký konflikt s nepředstavitelnými důsledky.

Vláda Tchaj-wanu tvrdí, že o jeho budoucnosti mohou rozhodnout pouze jeho občané. Japonští lídři se dříve vyhýbali veřejnému zmiňování Tchaj-wanu při diskuzi o takových scénářích a udržovali „strategickou nejednoznačnost“, kterou preferuje i hlavní bezpečnostní spojenec Tokia, Spojené státy. Nicméně vládnoucí Komunistická strana Číny tvrdí, že znovusjednocení Tchaj-wanu s Čínskou lidovou republikou je „nevyhnutelné“, a jakýkoli odpor označuje za eskalaci. Čína usiluje o dosažení schopnosti vojenské anexe a zároveň stupňuje své nevojenské aktivity i rétoriku vůči Tchaj-wanu. Japonské velvyslanectví v Pekingu na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.