Čína

Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že požádal sedm zemí, aby se zapojily do mezinárodní koalice, která má chránit bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Státy mají poskytnout válečné lodě, které budou doprovázet ropné tankery.  

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu

Japonsko plánuje nasadit rakety země-vzduch na ostrově Jonaguni u Tchaj-wanu do března 2031, uvedlo ministerstvo obrany podle BBC. Tokio stanovilo termín poprvé od okamžiku, kdy o budoucím nasazení raket rozhodlo v roce 2022. 

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády

Čínský prezident Si Ťin-pching se neobvykle otevřeně vyjádřil k nedávným čistkám v nejvyšším vedení armády, které vedly k odstranění špičkových generálů. Mezi nimi byl i generál Čang Jou-sia, který byl dlouhodobě považován za nejbližšího vojenského spojence hlavy státu. Čang byl ze své funkce odvolán v lednu poté, co byl obviněn z „vážného porušení disciplíny a zákona“, což je v čínském politickém prostředí obvykle eufemismus pro korupci.

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci

V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

CNN: Mohutná armáda v rukou jednoho muže. Rozhodnutí Ťin-pchinga zahájit vyšetřování Jou-Sia je ohromující

Rozhodnutí čínského vůdce Si Ťin-pchinga postavit pod vyšetřování nejvýše postaveného generála země je podle analýzy CNN ohromujícím krokem, který jej ponechává na vrcholu vojenské hierarchie prakticky osamoceného. Tato čistka vyvolává hluboké otázky o fungování největších ozbrojených sil světa i o ambicích Pekingu ovládnout Tchaj-wan. Jedna věc je však zřejmá: pro Si Ťin-pchinga není žádný cíl příliš velký, pokud jde o přetvoření armády k obrazu svému a upřednostnění absolutní loajality. Server uvádí, že Ťin-pching má nyní prakticky absolutní kontrolu nad čínskou armádou.

Čína se otřásá v základech. Nejvýše postavený generál je vyšetřován pro špionáž pro USA

Vedení čínské armády prochází hlubokým otřesem poté, co byl jeden z nejvýše postavených generálů a dlouholetý spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga postaven pod vyšetřování. Čang Jou-sia, který zastává funkci prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise (CMC), je podezřelý ze „závažného porušení disciplíny a zákona“. Spolu s ním čelí vyšetřování také Liou Čen-li, náčelník generálního štábu CMC.

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu

V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS). 

Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.