Čína

Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu

Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Trump pojede do Číny, jejího prezidenta pak pohostí v USA

Americký prezident Donald Trump oznámil, že souhlasil s návštěvou Číny v dubnu příštího roku. Setká se tam s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Toho zároveň Američané pozvali na návštěvu Spojených států amerických. Informovala o tom BBC po telefonickém hovoru mezi oběma politiky. 

Čínský odpor k Japonsku roste. Co stojí za tamní nenávistí vůči premiérce Takaichi?

Jen několik týdnů poté, co se ujala funkce, se japonská premiérka Sanae Takaichi ocitla tváří v tvář důsledkům překročení čínské červené linie ve vztahu k Tchaj-wanu. Poté, co Takaichi naznačila, že by Japonsko mohlo vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou, Peking aktivoval svůj ekonomický nátlak. Učinil tak varování před cestováním a studiem v Japonsku, naznačil, že japonské mořské plody nebudou mít na čínském trhu místo, a rozpoutal vlnu nacionalistické zuřivosti namířené proti premiérce.

Napětí eskaluje. Čína hrozí kvůli Tchaj-wanu novým embargem Japonsku, to mluví o přežití

Čína varovala, že pro japonský vývoz mořských plodů „neexistuje trh“. Toto prohlášení představuje nejnovější skrytou hrozbu Pekingu v eskalujícím diplomatickém sporu s Tokiem, který vyvolaly nedávné komentáře japonské premiérky ohledně obrany Tchaj-wanu.

Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.

Napětí v Asii stoupá. Japonsko hrozí vojenskou reakcí, Čína k ostrovům posílá jednotky

Čína vyslala pobřežní stráž k ostrovům Senkaku uprostřed sporu s Japonskem. Aktivita v oblasti ostrovů spravovaných Japonskem, které si nárokuje i Čína, přichází poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by Japonsko mohlo vojensky reagovat na invazi na Tchaj-wan. Peking zvyšuje napětí poté, co japonská premiérka pronesla poznámky k Tchaj-wanu, vysláním čínské pobřežní stráže do vod ostrovů Senkaku a vojenských dronů přes vzdálená japonská území.

Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku

Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat

Emise oxidu uhličitého v Číně se podle nové analýzy po dobu uplynulých osmnácti měsíců držely na stejné úrovni, nebo klesaly. Tato zjištění posilují naději, že největší světový znečišťovatel dosáhl cílového vrcholu emisí CO2 výrazně dříve, než se původně předpokládalo.

Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket

Čína od roku 2020 výrazně rozšířila místa spojená s výrobou střel, což posiluje její schopnost odstrašit americkou armádu a upevnit svou regionální dominanci, jak ukazuje nová analýza CNN, která zahrnuje satelitní snímky, mapy a vládní záznamy. Tento historický rozmach ostře kontrastuje s problémy v dodávkách, kterým čelí Spojené státy. Více než šedesát procent ze 136 zařízení spojených s produkcí raket nebo Raketovými silami Čínské lidové osvobozenecké armády (PLARF), které kontrolují čínský jaderný arzenál, vykazuje na satelitních snímcích známky expanze.

Analýza

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

Trump nařídil jaderné testy, ale k podnikatelům mluví jinak. Má prý plán

Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech nařídil přípravu testování jaderných zbraní. O to větším překvapením jsou jeho nejnovější slova k podnikatelům. Trump prohlásil, že Washington pracuje s Moskvou i Pekingem na plánu jaderného odzbrojování. 

Dvě tváře Trumpa. Slibuje trvalý mír, vzápětí připouští další vojenský zásah

Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů. 

Analýza

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.