Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Americký ministr financí Scott Bessent podle BBC představil novou strategii nazvanou Operace Ekonomický vyvrhel, kterou přirovnal k ekonomickému D-Dni. Spojené státy plánují stanovit konkrétní lhůty všem zemím i zahraničním subjektům, které nadále obchodují s Teheránem, aby tyto vazby ukončily. V opačném případě jim hrozí sekundární sankce a ztráta přístupu k americkému finančnímu systému i dolarovým transakcím.

Hlavním terčem chystaných opatření je právě Čína, která představuje největšího světového odběratele íránské ropy a směřuje do ní odhadem 80 až 90 procent íránského vývozu. Mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien zdůraznil, že bilaterální spolupráce mezi Čínou a Íránem probíhá plně v rámci mezinárodního práva a nemá být ze strany třetích stran narušována. Peking zároveň dlouhodobě odmítá uznávat jednostranné sankce uvalené bez mandátu Organizace spojených národů.

Představitelé americké administrativy se zatím vyhnuli přímému zavedení sankcí vůči velkým čínským finančním institucím. Tento opatrný postup odráží obavy z destabilizace globálního finančního systému a snahu nevyhrotit vztahy s Pekingem těsně před plánovaným zářijovým summitem prezidentů Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Čína navíc disponuje silnými odvetnými nástroji, například možností dál zpřísnit vývoz kritických minerálů a vzácných zemin nezbytných pro americký průmysl.

Ostrá reakce podle The Guardian zazněla také z Teheránu, kde ministr hospodářství Alí Madanízáde prohlásil, že země je na rozšířené sankce plně připravena. Íránská vláda podle něj disponuje dvouletým plánem pro zvládání hospodářského tlaku a má k dispozici vlastní nástroje odvetného boje. Představitelé režimu zároveň varovali, že jejich postoj nezůstane pouze v defenzivní rovině a Spojené státy by měly očekávat odvetné kroky.

Nové sankční snahy přicházejí po téměř šesti měsících trvání válečného konfliktu, který vyvolal prudký nárůst cen ropy a výrazné narušení námořní dopravy v Hormuzském průlivu. Klíčová námořní cesta zůstává kvůli íránským blokádám i americké přítomnosti pro komerční plavidla téměř neprůchodná. Diplomacie v posledních týdnech selhala a dvouměsíční příměří vypršelo bez dosažení dohody o ukončení bojů.

Analytici oslovení mezinárodními médii vyjadřují skepsi ohledně toho, zda nová vlna sankcí dokáže íránský režim přimět ke kapitulaci. Upozorňují na to, že Čína v minulosti americké sankční režimy vůči Íránu opakovaně ignorovala a v tomto postupu bude pravděpodobně pokračovat. Pro Peking představují nákupy zlevněné íránské ropy strategickou výhodu, o kterou se nehodlá kvůli tlaku z Washingtonu vzdát.

Významnou roli hraje také fakt, že další sousední země a obchodní partneři Íránu, jako jsou Pákistán, Turecko nebo Irák, si nemohou dovolit hospodářské vazby s Teheránem ze dne na den zcela přetrhat. Přestože usilují o dobré vztahy se Spojenými státy, úplné odstřižení od íránské ekonomiky by pro ně znamenalo závažné hospodářské komplikace. Prvním státním aktérem, který na americkou výzvu reagoval, se tak staly pouze Spojené arabské emiráty, jež oznámily pozastavení obchodních vztahů s Íránem.

Podle bezpečnostních expertů se Washington zintenzivněním ekonomického tlaku snaží dosáhnout výsledků, které se mu zatím nepodařilo zajistit vojenskou cestou ani diplomacií. Íránský režim je však podle nich připraven ekonomické dopady přenést na vlastní obyvatelstvo a v konfliktu setrvat. Představitelé amerického ministerstva obrany navíc potvrdili, že ani přes důraz na hospodářské sankce nezavrhují možnost dalších přímých vojenských úderů v oblasti Blízkého východu.

Situace staví amerického prezidenta před značné politické riziko s ohledem na nadcházející listopadové volby do Kongresu. Rostoucí ceny pohonných hmot a nestabilita na globálních trzích s energiemi dopadají na americké spotřebitele, zatímco válečný konflikt nemá jasné řešení. Spojené státy tak čelí hrozbě, že sankční kampaň nepovede k rychlému urovnání, ale k další eskalaci vztahů s Čínou.

Diplomatické napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami tak dosahuje nových výšin. Během nadcházejících týdnů bude klíčové, zda prezident Trump při osobních jednáních či telefonátech dokáže přesvědčit čínského vůdce k ústupkům, nebo zda USA přistoupí k faktickému uvalení sankcí na čínské firmy. Hodiny pro vyjednávání začaly podle amerického ministerstva financí běžet, avšak prostor pro kompromis se rychle zmenšuje.