Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?

Podle průzkumu společnosti Morgan Stanley využívá umělou inteligenci alespoň jednou týdně osmdesát procent čínských respondentů, zatímco ve Spojených státech je to padesát čtyři procent. Průzkum agentury Ipsos navíc ukázal, že produkty s prvky umělé inteligence vyvolávají nadšení u osmdesáti tří procent Číňanů, ale jen u třetiny Američanů. Výrazné rozdíly panují také v míře důvěry ve státní instituce. Data konzultantské firmy Edelman uvádějí, že čínské vládě důvěřuje osmdesát šest procent obyvatel, zatímco v USA je to pouhých třicet devět procent.

Široké přijetí technologie v Číně podporuje její neustálá přítomnost v běžném provozu. Občané komunikují s úřady prostřednictvím digitálních pracovníků, studenti dostávají okamžitou zpětnou vazbu k úkolům a robotické systémy doručují zásilky v hotelích. Technologické firmy navíc nabízejí nástroje zdarma a integrují je do běžně používaných aplikací. Lidé v Číně tak posuzují technologii podle toho, jaký užitek jim přináší, nikoli podle toho, jaká rizika by mohla teoreticky představovat.

Tento přístup se zásadně liší od situace ve Spojených státech, kde představitelé technologických společností i vědci hlasitě varují před rizikem vyhynutí lidstva. V americké společnosti panuje obava, že velké korporace mohou bez dohledu veřejnosti a oznamovatelů uniknout kontrole slabých státních orgánů. Čínská veřejnost naopak spoléhá na to, že v případě problémů stát neprodleně zasáhne. Veřejné debaty i akademické výzvy ke zpomalení vývoje tak v čínském prostředí chybějí.

Oficiální čínská místa se rizikům umělé inteligence věnují, používají však odlišnou rétoriku než západní země. Šéf čínské rozvědky Čen I-sin upozornil na nebezpečí ztráty provozní kontroly, šíření dezinformací, kybernetických útoků či ohrožení politické bezpečnosti státu. Kritizoval také monopolní praktiky některých zemí, čímž narážel na exportní omezení ze strany Spojených států. Namísto hrozby vyhynutí lidstva tak Pekingu dělá starosti především sociální destabilizace a zneužití technologií kriminálními či nepřátelskými aktéry.

Regulace umělé inteligence probíhá v Číně na rozdíl od amerického politického systému do značné míry za zavřenými dveřmi. Státní orgány nastavují přísná technická pravidla, bezpečnostní prověrky a administrativní požadavky přímo pro vývojářské firmy. Přísně hierarchický politický systém jedné strany umožňuje stanovovat vývojové priority bez veřejných sporů a otevřené kritiky. Společnosti tak musejí plnit vládní normy v rámci interního procesu prověřování shody s předpisy.

Rozdíly se projevují také v samotném směrování technologického vývoje a obchodních modelech. Zatímco americké laboratoře posouvají absolutní hranice možností umělé inteligence, čínské firmy se zaměřují na komerční využití a zvyšování produktivity. Zakladatel společnosti DeepSeek Liang Wen-feng v rozhovoru s investory uvedl, že čínské laboratoře zaostávají za americkými kvůli omezenému přístupu ke špičkovým čipům v důsledku amerických sankcí a kvůli nižším investicím. Čínské firmy jsou proto více motivovány k rychlému generování zisku z praktických aplikací.

Důležitou roli hraje rovněž historický a kulturní kontext, v němž je technologický pokrok vnímán jako zdroj národní hrdosti. Číňané v uplynulých desetiletích zaznamenali prudký růst životní úrovně, který byl úzce spjat s rozvojem moderních technologií od chytrých telefonů po elektromobily. Rozvoj umělé inteligence je proto vnímán jako další přirozený krok k posílení ekonomické síly a mezinárodního významu země. Obyvatelé očekávají, že jim nová technologie přinese podobné výhody jako předchozí inovace.

Čínská veřejnost zároveň chová tradiční důvěru v autoritu státu, který vnímá jako ochranný prvek. Tento postoj upevnily i dřívější zásahy vlády proti největším technologickým společnostem, kdy stát neváhal omezit vliv obřích firem v zájmu celku. Obyvatelé proto věří, že vláda dokáže stanovit jasná pravidla i pro oblast umělé inteligence. Zbrzdění vývoje z důvodu obav z rizik tak většina Číňanů odmítá s tím, že Čína jako velmoc musí mít výzkum a vývoj této technologie jako svou prioritu.