Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou

Nejobdivovanějším i nejkontroverznějším krokem se stala nabídka Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Evropské unie, což zaznělo za osobní účasti kanadského premiéra Marka Carneyho. V reakci na rostoucí ruské hybridní hrozby a napětí v transatlantických vztazích navíc navrhla vytvoření nového bezpečnostního fóra pro Unii a její klíčové spojence.

Myšlenka nového typu partnerství s Ottawou vyvolala mezi evropskými politiky výrazné reakce. Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne tento návrh přivítal s tím, že rozšiřování Unie o plnohodnotné i přidružené členy plně odpovídá strategickým zájmům bloku. Předsedkyně Komise ve vystoupení zmínila také pokrok Ukrajiny, Moldavska a zemí západního Balkánu v přístupových rozhovorech.

Ostré kritice však podrobila Srbsko za nedávný pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće v Bělehradě a zdůraznila, že oslavování válečných zločinců nemá v Evropské unii místo. Současně potvrdila zpřísnění podmínek pro čerpání unijních financí, které budou pevně provázány s dodržováním pravidel právního státu.

Vůdkyně levicové frakce Manon Aubryová naopak šéfku Komise podrobila tvrdé kritice a zpochybnila její demokratický mandát k předkládání návrhů na vytvoření Evropské bezpečnostní rady i k otevírání dveří pro Kanadu. Aubryová obvinila von der Leyenovou z prosazování deregulace a doplňujících dohod o volném obchodu bez ohledu na přání voličů.

Zástupkyně sociálních demokratů Iratxe Garcíaová naopak ocenila kanadského premiéra Marka Carneyho za jeho pevný postoj vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle Garcíaové Evropa nezbytně potřebuje spojence, kteří aktivně brání suverenitu, solidaritu a mezinárodní právo.

Významnou část rozpravy tvořil střet o budoucnost ekologické politiky a její dopady na životní náklady obyvatel. Šéf lidovecké frakce Manfred Weber vyzval k většímu naslouchání občanům a varoval, že zelená opatření nesmí vést ke zdražování zboží ani ke ztrátám pracovních míst. Weber oznámil, že lidovci budou bojovat za zrušení plánovaného zákazu spalovacích motorů a za uvolnění pravidel pro uhlíkové emise.

Sociální demokraté se proti těmto výzvám k ustupování z klimatických cílů ohradili s tvrzením, že hospodářská konkurenceschopnost bez čisté energie neexistuje, zatímco předsedkyně Zelených Terry Reintkeová požadovala zavedení daně z neočekávaných zisků pro znečišťovatele.

Ostré výhrady zazněly také od zástupců pravicových a vlasteneckých stran v Evropském parlamentu. Předseda pravicové frakce Patryk Jaki obvinil Ursulu von der Leyenovou z pokrytectví v oblasti migrační politiky a připomněl změnu jejího postoje od roku 2020 k dnešnímu prosazování hromadných deportací.

Lídr vlastenecké frakce Jordan Bardella upozornil na rostoucí životní náklady způsobené unijním systémem zpoplatnění uhlíkových emisí, které podle něj finančně vyčerpávají pracovníky i střední třídu. Bardella se vyjádřil rovněž ke krizové situaci v Ceutě a zdůraznil, že rychlé prolomení hranic nepředstavuje pouze migrační problém, ale zásadní krizi národní suverenity.

Šéfka liberální frakce Valérie Hayerová vyzvala předsedkyni Komise k obraně centristické většiny, která ji dosadila do funkce, a k rozhodnějšímu postupu vůči obchodnímu tlaku ze strany Spojených států nebo Číny. V oblasti obranné politiky rezonovalo zmínění ukrajinského projektu Freyja, který navrhuje vytvoření panevropského systému protivzdušné obrany.

Von der Leyenová ocenila spojení bojových zkušeností Ukrajinců s evropským technologickým prvenstvím a přislíbila spuštění nových společných programů financovaných ze zbývajících prostředků nástroje SAFE.

Předsedkyně Komise připomněla rovněž politický posun v Maďarsku po dubnových volbách, v nichž Péter Magyar porazil dosavadního premiéra Viktora Orbána. Tento volební výsledek označila za chvíli, kdy maďarský lid zvolil demokracii a navrátil svou zemi do srdce Evropské unie.

V závěru svého vystoupení zdůraznila potřebu vnímat všechny vnější hranice jako společné hranice Evropy, což má podpořit zavedení nového nouzového rámce pro zvládání usměrňované migrace a posílení pravomocí agentury Frontex.