Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Tento požadavek představuje přímou reakci na tlak Německa a dalších pěti zemí, které naopak prosazují plošné škrty v řádu stovek miliard eur. Mezi signatáři výzvy figuruje vedle Itálie, Španělska či Polska také Česká republika.

Společný postup zorganizovaly italská premiérka Giorgia Meloniová a rumunský prezident Nicușor Dan. Obě čelní osobnosti plánují uspořádat neformální setkání zástupců podepsaných zemí na okraji nadcházejícího summitu Evropské rady v polovině října. Do koalice odmítající rozpočtové škrty se zapojily především státy ze střední, východní a jižní Evropy, například Slovensko, Maďarsko, Řecko či pobaltské republiky.

Předmětem vyostřeného sporu je dlouhodobý finanční rámec Evropské unie pro období let 2028 až 2034, ze kterého se financují zemědělské dotace i rozvojové projekty. Evropská komise již dříve navrhla celkový rozpočet ve výši téměř dvou bilionů eur, přičemž plánovala přesunout stovky miliard eur z tradiční zemědělské a kohezní politiky na nové priority. Mezi tyto nové oblasti patří především posílení obranných kapacit a zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti Unie.

Skupina označovaná jako Přátelé koheze ve svém dopise varuje, že další redukce výdajů na zemědělství a regiony by celkově oslabila Evropskou unii. Podle autorů výzvy by takové opatření mohlo vážně ohrozit veřejnou podporu celému evropskému projektu. Zástupci sedmnáctky proto požadují, aby nadcházející návrh jednacího dokumentu připravovaný irským předsednictvím ponechal stávající objem financí pro tyto klíčové oblasti nedotčený.

Zástupci unijních vlád se snaží dosáhnout finální dohody mezi sebou ještě před koncem letošního roku. Rychlé sjednání kompromisu je považováno za zásadní z důvodu nadcházejících národních voleb ve Francii, Polsku a Itálii, které by mohly vyjednávání v budoucnu výrazně zkomplikovat. Nadcházející říjnový summit v Bruselu tak bude klíčovým bojištěm pro nalezení shody mezi čistými plátci a příjemci evropských dotací.

Významným sporným bodem vyjednávání zůstává také zavedení nových unijních daní, které mají sloužit k financování společenství. Evropská komise navrhla pět nových poplatků s předpokládaným výnosem šedesáti šesti miliard eur ročně, což naráží na odpor řady národních vlád. Sedmnáctka ve svém dopise zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje musejí být spravedlivé, jednoduché a neregresivní, přičemž zároveň odmítá rozpočtové slevy pro bohatší státy a žádá odklad splátek popandemického dluhu.