Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Frustrace mladých lidí pramení z dlouhodobě opomíjených strukturálních problémů francouzského školství. Studenti veřejně poukazují na katastrofální stav školních budov, nedůstojné podmínky ve třídách, které bývají často přehřáté či špatně větrané, a na chronický nedostatek pedagogických pracovníků. Stěžují si také na neúměrně dlouhé a vyčerpávající rozvrhy hodin i na neustálé rušení výuky z důvodu neobsazených učitelských míst. Přestože vládní činitelé připouštějí, že samotné požadavky na zlepšení studijního prostředí jsou v jádru legitimní, nekompromisně odsuzují vlnu městského násilí, v niž se demonstrující hnutí proměnilo.

Násilné incidenty si již vyžádaly značné materiální škody i četná zranění. V samotné Paříži musely požární sbory spěšně zasahovat u dvou středních škol – konkrétně u školy Léonarda de Vinci na jihu metropole a u školy Gastona Bachelarda na jihovýchodě –, kde plameny vážně poškodily hlavní vstupní prostory. V dalších městech studenti stavějí barikády, maskují si tváře kuklami a zapalují odpadkové koše či pneumatiky. Policie proti davům opakovaně nasazuje slzný plyn a obušky, což ze strany studentů vyvolává zpětnou kritiku a obvinění z nepřiměřeného použití síly vůči nezletilým.

Oficiální bilance spáchaných škod a zraněných osob poukazuje na mimořádnou závažnost celého konfliktu. Ministr školství Édouard Geffray potvrdil, že od zahájení protestů utrpělo zranění nejméně 65 zaměstnanců škol, přičemž čtyřicet z nich tvoří přímo ředitelé středních škol. Na straně protestujících bylo zraněno přes 170 studentů. Těžké materiální demolicím čelilo více než sto středoškolských zařízení ze třech tisíc sedmi set, jež v zemi fungují. Vzhledem k rozsáhlému poškození budov a bezpečnostním rizikům musela řada škol, například v jihofrancouzském Marseille, okamžitě přejít na distanční online výuku.

Úřady zároveň přistoupily k tvrdým právním a policejním opatřením. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin uvedl, že policie od počátku nepokojů zadržela a vzala do vazby přibližně dva tisíce lidí, z nichž celých devadesát procent představují nezletilí. Darmanin z toho důvodu vyzval státní zástupce, aby dohnali k přímé finanční a právní odpovědnosti rodiče těchto mladistvých a požadovali po nich úhradu veškerých vzniklých škod. Ministr školství Geffray navíc prohlásil, že celé studentské hnutí padlo do zajetí radikálních skupin, a apeloval na rodiče, aby své děti v žádném případě nepouštěli do ulic, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí.

Atmosféra na řadě míst zůstává vyhrocená a protesty narušují běžný chod celých měst včetně městské hromadné dopravy. V západofrancouzském Rennes se před střední školou Jeana Macého shromáždily desítky maskovaných studentů v černém oblečení, kteří stanuli tváří v tvář početným policejním kordonům. Šestnáctiletá studentka Lola označila ranní uzavření školy za jasné vítězství studentů a zároveň ostře odsoudila postup policistů, kteří podle ní nemají právo používat proti mladistvým slzný plyn. K obdobným střetům a nasazení slzotvorných látek došlo rovněž u střední školy Kerichen ve městě Brest.

Celá krize získala silný politický náboj, neboť k ní dochází přibližně půl roku před plánovanými prezidentskými volbami. Vládní koalice otevřeně obviňuje z podněcování a organizování studentských bouří radikálně levicovou stranu Nepodrobená Francie (LFI), jejíž lídr Jean-Luc Mélenchon znovu kandiduje na funkci hlavy státu. Představitelé Nepodrobené Francie tato obvinění striktně odmítají a tvrdí, že se kabinet uchyluje ke konspiračním teoriím, aby zakryl vlastní selhání v oblasti veřejných služeb. Ve snaze zamezit dalšímu šíření chaosu zahájil ministerstvo školství krizová jednání se zástupci školských odborů a studentských asociací.